Stačí připomenout, že v MW se měří okamžitý výkon/příkon

a energie se měří s MWh. Podstatná je energie - ta je využitelná, ta koná práci.

Hupy ve výkonu jsou jenom na škodu a zlost.

Takže to, že nějaké soustava dodávala po nějakou omezenou dobu vysoký výkon, nic neříká o tom, kolik energie celkem stihla dodat.

Rovnice má dvě strany 2

30% dotační podpora na malé fotovoltaicko-akumulátorové systémy. Plánované projekty v oblasti úspor elektrické a tepelné energie. A další podobné projekty v zamýšleném přechodu na svobodnější, decentralizovanou energetiku …

Budou-li popsány se stejnou důkladností a přesností, zcela jistě to povede k vytvoření objektivnějšího pohledu naší, české, široké veřejnosti na budoucí možnosti OZE, který byl bezprecedentně v minulosti zkřiven prací 282 osob.

Věřím, že Vám budu moci v brzké době poděkovat i z druhé poloviny.

Hezké dny Ing. Roman Kubišta

P.S.

S uvedením rovnice do rovnováhy zjistíte, že né všechna Vaše tvrzení jsou pravdivá

Neni zadna rovnice

Pane Kubisto, obavam se, ze vas prispevek je nejlepsim dokladem toho, ze neni zadna rovnice, nybrz NErovnice. Nejcastejsi privlastek, ktery jste vy sam pouzil je "planovane". Nektere technologie ci opatreni, o kterych se zminujete jsou kdyz ne jen na papire, tak prinejlepsim ve fazi prototypu. Dalsi, jako napr. to, co nazyvate "elektrickou dálnice směr SEVER - JIH", jsou sice technicky realizovatelna, ale soucasne politicky citliva, takze realizace prilis nepokrocila za fazi projektu. V dalsim pripade, "propojení s přečerpávacími elektrárnami v Norsku", jste opomnel zminit malickost, totiz nutnost vystavby takovych elektraren. Cetl jsem myslim o vykonu cca 30 TW. Naopak jsem necetl, ze by Norove kyvli na to, ze se stanou akumulatorem Nemecka. A takhle by se dalo pokracovat. Jen jeste strucne pripomenu limitovanou ucinnost akumulace - budu dotovat vyrobu a pak cast vyrobene energie zmarnim ...

Myslim, ze pan Kucera odvedl docela dobrou praci a ze se drzel reality, vysla mu nerovnice.

Rovnice má dvě strany

Vážený pane Kučero,

velmi Vám z jedné poloviny děkuji za zveřejněný článek.Obsáhle, jasně a přesně jste však popsal jen levou stranu rovnice, podle které Německo realizuje svůj program ENERGIEWENDE.S pravou stranou jste se téměř nezabýval, a proto může pro méně zasvěcené vypadat situace kolem OZE v Německu zmateně až nekoncepčně.

Vyzývám Vás proto, aby jste svůj článek doplnil i o druhou stranu rovnice a podrobně a věcně přesně (tak jako nyní), popsal situaci, která celou rovnici uvede do rovnováhy.Mám na mysli především projekty v těchto oblastech :

Velkokapacitní skladování elektrické energie (EE) v MWh akumulátorech. Budování chytrých rozvodných energetických sítí („ Smart grids “). Projekty přeměny EE na plyn („ Power to Gas “). Projekty přeměny EE na teplo („ Power to Heat “). Plánovaný rozvoj elektromobility (viz např. „Milion elektromobilů do roku 2020“).

Plánované vysokokapacitní elektrické propojení s přečerpávacími elektrárnami v Norsku.

Elektrická dálnice směr SEVER - JIH. 30% dota

Kdo řekne A měl by odříkat celou abecedu

Chci si pořídit  1/ solární ohřev TUV 2/ elektrovoltaický panel.

Idea je jednoduchá - zajistit jakous-takous soběstačnost.

Jenže jsem narazila v obou případech.

ad 1/ neexistuje cenově dostupná pračka a myčka na nádobí, která by byla vybavena přívodem teplé a studené vody tak,

aby využívala teplou vodu ohřátou mimo pračku nebo myčku.

ad 2/ neexistuje pračka, myčka, lednička atd s integrovanou baterií, která by se nabíjela ze solárního panelu a zároveň byla cenově dostupná.

Re: Kdo řekne A měl by odříkat celou abecedu

Myslim, ze nejvetsi pokrok ve vyvoji vykonych baterii je v automobilnim sektoru, kde vymena baterie po nekolika letech / automobilky davaji zaruku 7let, nebo tak nejaK ,/ je velice draha, 1/.4 , 1/5 ceny noveho auta, 6.000,- 10.000,- dolaru.. Nejsem specialist na mycky nadobi nebo pracky, ale myslim si, ze kdyby se pripojila tepla voda misto studene, tak by po mensich upravach thermostat na mycce nebo pracce vypnul sam dalsi prihrivani, nebo ohrivani omezil.

Ale s tim sluncem to v Cesku neni valne , Kaliforne lezi na 34 az 37 rovnobezce, to v Evrope odpovida poloze mezi Sicilii a severoafrickym pobrezim a Kalifornie ma 260 nebo 280 slunecnich dni v roce, kolik ma Cesko vite, asi mene nez 100. ale hlavne jsou dlouha obdobi bez slunce. A to stejne plati o vetru. na morskem pobrezi je vitr daleko pravidelnejsi, a silnejsi nez ve vnitrozemi.

V Nemecku pred nekolika lety zkrachovaly dve firmy, dve druzstva investoru do vetrnych turbin a napaleni investor se soudili a vyslo na jevo,

co takhle zvažovat přírodní podmínky

Kotlinka rozhodně nemá vítr jako německé baltské pobřeží nebo slunce jako jižní Kalifornie, napodobovat tamní přístupy je tedy zhůvěřilost

Kolik asi vyrobily...

Po delší době vyvážený článek na téma OZE. Docela by mě zajímalo, jaký podíl měla fotovoltaika a větrníky na výrobě v říjnu a listopadu 2014. Téměř nad celou Evropou byla mlha a téměř nefoukalo.

Re: Kolik asi vyrobily...

Dobrý den,

konečně se objevila i data za celý říjen a listopad (v době psaní článku kvalitní data končila začátkem října) a opravdu to moc "slavné" pro OZE v těchto dvou měsících nebylo. V prosinci ale zase začalo docela foukat.

Viz: http://www.agora-energiewende.org/service/recent-electricity-data/

Jakub Kučera