Před obchodním centrem Arkády na Pankráci v Praze je dnes nevyužitá plocha, kolem níž se denně prohánějí tisíce aut. Na jaře má ale nastat změna: plánuje se vznik komunitní zahrady s kompostárnou, kam budou moci Pražané vozit bioodpad z domácností, pěstovat si květiny, ovoce a zeleninu, získat k tomu potřebné informace a v neposlední řadě budovat sousedské vztahy. Alespoň v to doufají autorky nevšedního nápadu.
Zrodil se před pár lety, kdy dvě kamarádky – Lucie a Kristina – začaly podobnou možnost v Praze postrádat. Chtěly si samy pro radost vypěstovat zeleninu a nebýt tolik závislé na nákupu často nepříliš kvalitních produktů z obchodu. Především ale pocítily potřebu kompostovat bioodpad, který v domácnosti vyprodukují.
Po kousku půdy proto začaly pátrat uprostřed bytové zástavby, ovšem bez úspěchu. „Rozhodly jsme se, že něco takového musíme v Praze zřídit,“ popisuje Lucie Lankašová.
Češi prostě zatím nejsou na komunitní styl zvyklí, spíše chtějí to svéO kompostování zpočátku autorky nápadu původně nevěděly nic. Tušily však, že v tomto způsobu nakládání s odpadem je skryt velký potenciál, a to nejen ekologický. „Odpad, který lze kompostovat, tvoří až polovinu komunálního odpadu. Zejména lidé ze sídlišť přitom tento odpad nemají kam vynášet a zbytečně končí na skládkách,“ popisuje Lucie důvody, proč se tento starý a málem zapomenutý způsob nakládání s odpadem rozhodly znovu zpopularizovat.
S vlastním kompostovacím projektem vyhrály v zahraniční soutěži pět tisíc eur, a tak se městskému pěstování a přeměně odpadu v hnojivo začaly věnovat naplno.
Prvním jejich projektem byla loňská komunitní zahrada na Chodově. Do areálu KC Zahrada, které provozuje Praha 11, nalákaly na úvodní setkání zhruba 35 „zahradníků“, většinou lidí z blízkého okolí. Někteří z nich tam poté po práci chodili kompostovat, sázet, zalívat a nakonec i sklízet.
O podobném projetku takzvaného urban gardeningu jsem psali loni v květnu v článku: Zahrádkáři pronikají do pražských Holešovic.
Nechuť ke společnému majetku
Mladé podnikatelky ale narazily na meze komunitního způsobu života v Česku. Projekt komunitní zahrady běžel na pozemcích kolem KC Zahrada již v roce 2011. Původně nebyly záhony rozdělené, jeden byl společný, ale to příliš nefungovalo. „Když jsme potom v roce 2012 jednotlivé záhonky oddělily, lidé se o ně starali mnohem poctivěji. Češi prostě zatím nejsou na komunitní styl zvyklí, spíše chtějí to své,“ směje se Lucie. Nechuť Pražanů ke společnému majetku si vysvětluje částečně odkazem minulého režimu, ve velké míře pak anonymitou městských sídlišť a také tím, že je to zkrátka něco nového a nezvyklého.
Po první zkušenosti přišel nápad zkusit něco podobného ve velkém. Nejtěžší bylo najít vhodné prostory. Těch nevyužitých je sice v hlavním městě dost, ale přesvědčit majitele, aby svolil k jejich projektu, snadné nebylo.
Nakonec dívky objevily vhodnou plochu o více než 1000 metrech čtverečních před obchodním domem Arkády a začala série jednání a zařizování. Projekt je připraven podpořit obchodní dům uvolněním svého pozemku. Autorky zažádaly také o dotaci z evropských fondů, zároveň podaly žádost o podporu městské části Praha 4.
Rozděl a pěstuj
Zahrada má být rozdělena na několik částí. V jedné budou záhonky, ve druhé kompostér, tedy obří kovová nádoba v hodnotě zhruba milionu korun. Chybět nemá ani pergola pro posezení a sdílení zkušeností.
Kompostárna má ročně zpracovat asi 150 tun biodpadu, tedy například slupek od zeleniny, ale i skořápek či papíru. V porovnání s 2,230 milionu tun komunálního odpadu, který Češi za rok vyprodukují, se to zdá jako málo. Nicméně o to podle Lankašové nejde.
Zisku chtějí autorky projektu dosáhnout pořádáním přednášek, pronájmem pozemků či prodejem produktů a služeb souvisejících s kompostováním a pěstováním„Chceme lidem ukázat, že kompostování je prostě sexy,“ směje se Lankašová a přidává další výhody tohoto způsobu likvidace zbytků. „Odpad se nikam složitě nevozí, nezpracovává, nepálí, ale zůstane na místě, kde se vyprodukoval. A navíc z něj vznikne vynikající hnojivo, které můžeme opět použít přímo v zahradě na záhony nebo jej prodat dál.“
V kompostárně a zahradě mají kromě zájemců z okolí pracovat i senioři, osoby ze zdravotním postižením či dobrovolníci. Projekt se snaží skloubit dvě zdánlivě neslučitelné věci. Sociální odpovědnost a ekonomický zisk, kterého chtějí zakladatelky obecně prospěšné společnosti KOKOZA v tomto případě dosáhnout například pořádáním přednášek, seminářů, pronájmem pozemků k pěstování či prodejem produktů a služeb souvisejících s kompostováním a pěstováním ve městě.
