Ve středu 24 srpna ratingová agentura Standard & Poor’s (S&P) zvýšila úvěrové hodnocení České republiky v zahraniční měně o dva stupně: z A na AA-. V případě dlouhodobých závazků v domácí měně pak zvýšila hodnocení z A+ na AA. A výhled ČR označila za stabilní.
„V našem hodnocení ČR se odráží obezřetně spravovaná a vyvážená ekonomika,“ píše se ve zprávě S&P. Dle agentury má česká ekonomika nízkou úroveň zahraničních půjček, silné bankovnictví a značně nezávislou centrální banku. Ve zvýšení ratingu ČR se odráží i její očekávání, že bude schválena a uskutečněna reforma sociálního systému, jež se snaží snížit výdaje spojené se stárnutím populace.
„Je to další pozitivní zpráva o tom, jak je hodnocena důvěryhodnost České republiky a snaha vlády směřovat k vyrovnaným veřejným rozpočtům. V dnešní turbulentní době jde spíše o výjimku. Mnohým dalším státům je naopak rating snižován,“ zareagoval na zvýšení ratingu ČR ministr financí Miroslav Kalousek. Koruna však v reakci na zvýšení ratingu prudce posílila. Dle většiny – 68,6 procenta – vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE však zvýšení ratingu ČR agenturou S&P nezpůsobí problémy naší ekonomice kvůli očekávanému posílení koruny.
Jsou o tom přesvědčeni i tito dva respondenti:
„Zvýšení ratingu České republiky je dobrou zprávou. Pokud se tím posílí koruna, je to i dobrou zprávou pro českou ekonomiku, neboť širší veřejnost bohatne a začíná víc utrácet. Věčné stížnosti exportérů na silnou korunu nelze brat příliš vážně. Pokud koruna oslabuje, zase si stěžují, že musejí draze dovážet díly a materiál. Shrnuto, silná koruna je pro českou ekonomiku dobrou zprávou.“
„Zvýšení ratingu ČR je pozitivní zprávou nejen pro stát a jeho finance, ale i pro firmy sídlící v Česku. Ty mohou mít stejně vysoký rating jako stát. Posílení koruny nejen díky tomu považuji za výkyv trendu, který může být, aby bylo o čem psát, začátkem další hysterie. Raduji se, že nejsme ve skupině zemí Řecko, Portugalsko, Irsko, Itálie, Španělsko nebo Francie, jimž byl, respektive bude snížen rating.“
Podle následujících dvou kladných odpovědí zvýšení ratingu může české ekonomice způsobit problémy:
„Podobné ratingy mnohdy (téměř vždy?) pomáhají různým spekulacím – na měnu, segmenty trhu či na další ekonomické komodity. Pokud lze s vyšší mírou pravděpodobnosti a nestrannosti z něčeho reálného vycházet, pak z prognóz národních bank. Ty jsou v porovnání s různými prognózami ratingových agentur nejméně zatížené nějakými formami protekcionismu ve vztahu ke konkrétnímu byznysovému odvětví. S výjimkou obhajoby národních ekonomických zájmů, ale v takovém případě to je asi pochopitelné.“
„Riziko posilování koruny kvůli neúměrně rychlé konvergenci ekonomiky je jedním z mála důvodů, proč bychom měli přijmout euro. Přijměme špatnou měnu, aby naše podniky netrpěly naší dobrou silnou měnou.“
Další tři záporné odpovědi jsou naopak spíše optimistické:
„Spějeme k lepšímu kurzu koruny a eura, což je vítané kvůli našemu budoucímu vstupu do eurozóny. Exportéři se však budou muset vyrovnat s dražší nabídkou v exportu. Nejsem si jistý, mají-li rezervy vlastní efektivity na snižování svých exportních cen. Nicméně jako výrobci jsou logisticky blíž Německu než opravdový východ.“
„Za prvé si je nutné uvědomit, že rating ČR zvýšila jediná ratingová agentura, i když mezinárodní. Za druhé, kurz koruny a eura a dalších konvertibilních měn se neřídí aktuální ratingovým hodnocením. V tom hrají roli úplně jiné faktory.
Nevím, z čeho se v mnoha novinových článcích dovozuje, že zvýšení ratingu musí vést k posílení kurzu koruny. Obávám se, že nedostatek témat ,v okurkové‘ sezóně může také přinést téměř profesionální články na téma, že zvýšené venkovní teploty a letní vedra způsobují, že ženy nosí krátké sukně a lehké halenky!“
„V současné době působí většině ekonomik problémy spíš nedůvěra v jejich schopnost splácet dluhy. Pravdou však je, že v případě rychlého posilování koruny nemáme příliš nástrojů k intervenci.“
Těmto třem vrcholným manažerům zvýšení ratingu dělá větší, či menší starosti:
„Není důvod zvyšovat rating ČR, a proto může spíš vzniknout spekulativní prostředí, ve kterém naše ekonomika vítězem být nemůže.“
„Ratingové agentury hrají roli ve finančním světě. Nedávno, během finanční krize bank, zejména amerických, spíš však před ní, nejenže zklamaly, ale značně k ní přispěly. Teď se sice ratingové agentury snaží chovat jinak, ale mnoho analytiků je bere mnohem méně vážně než před krizí. Nikoho jiného však nemají, a proto jejich hodnocení musejí zohledňovat. Malý vliv to bude mít, ale menší než před finanční krizí.“
„Nepochybně to způsobí potíže exportérům. Vypadá to jako docela pěkný krok ve prospěch mezinárodních spekulantů s českou korunou.“
Další tři manažeři tyto jejich obavy nesdílejí:
„Posílení koruny sice zkomplikuje život vývozcům, ale tuto nevýhodu budou kompenzovat pozitivní efekty, například nižší cena zdrojů, nižší náklady na dluhové služby státního dluhu či příliv investic.“
„Koruna posiluje a bude posilovat – bez ohledu na hodnocení ratingových agentur nebo jiných institucí. Příčinou je oslabování ,velkých‘ měn kvůli jejich problémům v eurozóně (euro) nebo doma (americký dolar). Navíc má koruna z hlediska naší ekonomické síly stále potenciál k růstu. Je však třeba dbát na to, aby se její další posilování neobrátilo proti naší ekonomice. To lze aktuálně sledovat v případě Švýcarska a jeho měny.“
„Posilování koruny je dlouhodobým trendem daným fundamentálními podmínkami našeho hospodářství, například uměle silně podhodnoceným kurzem koruny na začátku transformace, růstem produktivity práce a konkurenceschopností naší ekonomiky či relativně zdravými veřejnými financemi. Zvýšení ratingu toto posilování pouze krátkodobě mírně urychlí. Kvůli závislosti české ekonomiky na německé jí může reálné problémy způsobit téměř výhradně hospodářská recese v Německu.
Vliv České republiky na reálnou českou ekonomiku se začíná limitně blížit nule vzhledem k našemu členství v Evropské unii včetně harmonizace legislativy a ,předání‘ – nezaměňovat s prodejem nebo privatizací – národní ekonomiky včetně klíčových a strategických odvětví zahraničním investorům paradoxně většinou ovládaným jiným státem. Zvýšení ratingu bude mít pouze kladný vliv na relativní náklady financování státního dluhu ČR. Absolutní náklady financování státního dluhu ale nadále porostou.“
