130 let
Fotovoltaická elektrárna Vepřek u obce Vepřek na Mělnicku, která je těsně před...

Fotovoltaická elektrárna Vepřek u obce Vepřek na Mělnicku, která je těsně před uvedením do provozu, bude mít výkon 35 MW, což ji dělá zatím největší FVE v Česku. FVE Vepřek má rozlohu 82.5 ha | foto: František Vlček, Lidové noviny

První solární úspěch státu: Dodatečná daň platí

  •   9:31
Právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových uhájili právo státu uvalit na výnosy solárních firem přechodnou dodatečnou daň. V tomto sporu se státu postavila společnost BS Park II a žádala odškodné přes půl milionu korun plus úroky.

Energie ze slunce se stala pro Česko pořádně hořkým soustem, které si stát ukousl ve snaze vyrábět ekologickou elektřinu. Nejenže už na podpoře solárním investorům vyplatil desítky miliard korun, ale kvůli udělování licencí čelí desítkám žalob. A hlavně soudům a arbitrážím, u nichž solárníci požadují odškodné za speciální solární daň. Právě ve vnitrostátních sporech o speciální desátek teď stát podle zjištění LN slaví první úspěch.

V prvním sporu, který dospěl k druhoinstančnímu rozhodnutí, totiž právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových uhájili právo státu uvalit na výnosy solárních firem přechodnou dodatečnou 26procentní daň. Ta platila pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 od ledna 2011. V tomto konkrétním sporu se státu postavila společnost BS Park II a žádala odškodné přesahující půl milionu korun plus úroky.

Solární elektrárna Brno Tuřany

  • Rozkládá se na pozemcích brněnského letiště a je s celkovým instalovaným výkonem 21,5 MW čtvrtým největším projektem svého druhu v Česku.
  • Je rozdělena do tří samostatných projektů, kdy pro každý z nich byla vytvořena samostatná firma BS Park I až III.
  • Investice do slunečního parku dosáhla přibližně 1,7 miliardy korun.

Vnitrostátní žaloby

„Odvolací Městský soud v Praze potvrdil už prvoinstanční rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, který žalobu zamítl,“ potvrdil LN mluvčí majetkového úřadu Pavel Hortig. Společnost BS Park II, která je součástí čtvrtého největšího solárního komplexu v Česku na brněnském letišti v Tuřanech, požadovala odškodné s argumentem, že novela se speciální daní působila retroaktivně. Tím měla mimo jiné nabourávat právo firmy vlastnit majetek a pokojně ho užívat.

Celkem firmy ve svých vnitrostátních žalobách požadují po Česku 321 milionů korun a k tomu ještě úroky

Podobných sporů nyní řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových patnáct. Jediný BS Park II dospěl až k druhé instanci, proti jejímuž rozhodnutí už není odvolání. Firma má ale stále možnost zkusit dovolání k Nejvyššímu soudu. Kromě toho byl na úrovni prvoinstančního soudu vynesen ještě jeden verdikt, a to rovněž ve prospěch státu. Celkem pak firmy ve svých vnitrostátních žalobách požadují po Česku 321 milionů korun a k tomu ještě úroky.

„Pozici státu by mělo toto rozhodnutí soudu posílit. Jedná se totiž o spory zjednodušeně řečeno vycházející ze stejného požadavku, kterým je náhrada škody způsobená státem zavedením daně. Vše je ale teprve na začátku a nelze se spoléhat, že stát ve sporu již zvítězil,“ sdělil Hortig s tím, že klíčovým bude i rozhodování Nejvyššího soudu v případě dovolání.

Posílení obrany

Vítězství ve vnitrostátních sporech by pak mohlo posílit obranu státu také v mezinárodních arbitrážích. Před zahraničními tribunály se aktuálně řeší sedm žalob na Česko kvůli solární dani. Další dva reálně hrozí. Celkem přitom investoři žádají odškodné zhruba 3,3 miliardy korun. Navíc pokud by se jim zdařilo stát porazit, dá se předpokládat, že by se o své nároky přihlásili další.

Vítězství ve vnitrostátních sporech by mohlo posílit obranu státu také v mezinárodních arbitrážích

Konkrétně například společnost BS Park II v mezinárodních sporech zatím nefiguruje. Nicméně jeden z vlastnických řetězců, který od ní vede přes provozovatele brněnského aeroportu firmu Letiště Brno, končí až na Kypru.

Obrana ministerstva financí, které mezinárodní spory vedené proti Česku řeší, byla zatím úspěšná v jednom podstatném bodě. Podařilo se jí původně jedinou žalobu sedmi investorů sdružených v International PhotoVoltaic Investors Clubu rozdrobit do sedmi samostatných sporů. Pro jednotlivé firmy jsou samostatné spory finančně náročnější a stát v nich má větší šanci uspět.

Mezinárodní arbitráže

První rozhodnutí v těchto arbitrážích se dá čekat nejdříve ke konci prvního pololetí příštího roku. V těchto dnech zasílá Česko arbitrům podstatné dokumenty, na nichž staví svou obhajobu. Od června další tři měsíce budou totéž dělat protistrany a jednání tribunálů je naplánováno na první pololetí příštího roku.

První rozhodnutí v mezinárodních arbitrážích se dá čekat nejdříve ke konci prvního pololetí příštího roku

Mezitím se stát snaží změnit své právní zastoupení. Původní právní tým se sestavoval už za ministrování Miroslava Kalouska, a to na základě vládní výjimky bez výběrového řízení. V době jeho nástupce Jana Fischera se ale rozhodlo, že by tendr měl proběhnout. Ten byl vypsán až minulý rok v červnu a dosud není znám jeho vítěz.

Na solární dani vybral stát v uplynulých čtyřech letech přibližně 20 miliard korun. Sazba 26 procent přitom platila jen do roku 2013. Loni poklesla na deset procent.

Obchod se sluncem

  • V roce 2014 evidoval Energetický regulační úřad 27 956 solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2126 MW.
  • Nejstarší sluneční elektrárna v Česku vznikla v roce 1998 v Jeseníkách na vrcholu hory Mravenečník s instalovaným výkonem 10 kW.
  • Největší solární elektrárnou v ČR je Ralsko Ra 1 s instalovaným výkonem 38,3 MW, patří společnosti ČEZ.
  • Boom vyvrcholil v roce 2010 díky podpoře ze strany státu, kterou však od ledna 2011 výrazně snížil. Garantoval totiž elektrárnám vybudovaným před posledním prosincem 2010 výrazně vyšší výkupní cenu elektřiny. Konkrétně jde o 12 150 korun za megawatthodinu oproti 5500 korunám od roku 2011.
  • Investoři se s Českou republikou soudí kvůli takzvané solární dani. Ta byla zavedena v roce 2010 pro elektrárny, které vznikly v letech 2009 a 2010. Tři roky platily firmy 26 procent z výnosů, v loňském roce pak už jen deset procent, a pouze elektrárny z roku 2010. Stát na této dani získal okolo 20 miliard korun.

Pramen: ERÚ

Autor: Adam Junek
  • Vybrali jsme pro Vás