Jednou z klíčových otázek boje s covidem-19 (takzvaným čínským virusem) je, zda jde o pandemii. V minulosti jimi byly pouze ty, jež způsobily velký počet úmrtí. Dnes kvůli „nové metodice“ k nim patří i ty s vyšším počtem úmrtí šířící se na jiné kontinenty. Pokud jde v případě covid-19 o pandemii, proč řada afrických států nemá miliony nebo aspoň statisíce mrtvých? Proč se koronavirová pandemie vyskytuje prakticky jen ve vyspělých zemích? Proč zmizela tradiční chřipka?
Hlavním omylem při potlačování šíření covidu-19 je uzavření obyvatel (lockdown), protože bojuje s virem zbraněmi, jež zasahují zdravou populaci i ekonomiku. Státy, jejichž vlády zavedly přísná opatření a lockdowny, skončily většinou fiaskem. Například slovenská vláda loni zakázala svým občanům téměř jakýkoliv pohyb, navzdory tomu počty nakažených výrazně narostly. Naopak Švédové omezili osobní kontakty na minimum a zaváděli jen nezbytná omezení, aby ekonomika obrovsky nepropadala.
Zdroj: Johns Hopkins University CSSE Covid-19 Data
Roušky a testy
Loni na jaře se tvrdilo, že látkové roušky jsou vysoce účinné, po roce, že jediné funkční jsou respirátory FFP2, nejlépe nano roušky. Výběr roušek zřejmě určuje lobbing výrobce. Navíc dle jejich odpůrců jsou kontraproduktivní, protože lidé vdechuji oxid uhličitý a další toxické látky, které vydechuji, a mimo vnitřek budov a městskou hromadnou dopravu by se nosit neměly.
Na našem trhu jsou dva testy – PCR a antigenní, přičemž antigenní test přijde české zdravotnictví na 350, PCR test (bez odběru vzorku) asi na dva tisíce korun. Již z ceny vyplývá, že PCR testy by měly být kvalitnější, protože se na rozdíl od antigenních vyhodnocují v laboratoři. Jejich cena však může být vyšší, protože je nouzový stav a stát nakupuje tyto testy od výrobců bez výběrového řízení.
Odpůrci testování poukazují na problematickou spolehlivost testů především na začátku onemocnění covidem-19, podle některých odborníků dokonce až 40 procent pozitivních výsledků z PCR testů může být chybných. Studie z nemocnic v Hořovicích a Berouně pak ukázala, že ani antigenní testy nejsou spolehlivé. |
Odpůrci testování poukazují na problematickou spolehlivost testů především na začátku onemocnění covidem-19, podle některých odborníků dokonce až 40 procent pozitivních výsledků z PCR testů může být chybných. Studie z nemocnic v Hořovicích a Berouně pak ukázala, že ani antigenní testy nejsou spolehlivé.
„Test je méně citlivý, nemusí zachytit člověka, který je na úplném, často bezpříznakovém počátku onemocnění covid-19 nebo po pátém dnu onemocnění,“ řekl Richard Pikner, primář oddělení klinických laboratoří klatovské nemocnice. Kvůli často problematické spolehlivosti by proto bylo možné testování považovat za plýtvání veřejnými financemi.
Posilování imunity vhodnou stravou a pohybem na čerstvém vzduchu, účinné léky a masivní vakcinace obyvatel jsou nejúčinnějším řešením současné pandemii. Česká republika však ve vakcinaci na 100 obyvatel v porovnání s některými státy zaostávala. Bránilo jí například schvalování, distribuce a proplácení vakcín pojišťovnami i způsob výběru té „správné“. Navíc je tento výběr zúžen jen na vakcíny doporučené Evropskou unií, po důkladném prověření by se však mohly používat i z jiných států.
Srovnání vakcinace některých států na 100 obyvatel
Vakcinace graf2
Zdroj: Official data collected by Our World in Data
Pasivita a byrokratičnost
Velkým problémem je postoj Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který vakcíny a léky pro český trh schvaluje. Ukazuje neefektivnost, která v kombinaci s možnou preferencí daných farmaceutických společností způsobuje nedostupnost vakcín a léků, které naše zdravotnictví v současnosti potřebuje. Pro každou státní instituci je nejpohodlnější žádné povolení nevydávat – čím méně povolení, tím méně problémů, což platí i pro SÚKL. Proč schvalovat něco, co ještě neschválila EU? Pasivita a byrokratičnost se naplno projeví v době krize.
Pro každou státní instituci je nejpohodlnější žádné povolení nevydávat – čím méně povolení, tím méně problémů, což platí i pro Státní ústav pro kontrolu léčiv. Proč schvalovat něco, co ještě neschválila Evropská unie? Pasivita a byrokratičnost se naplno projeví v době krize. |
Mezi další problémy patří nemožnost používat účinné léky, neboť nejsou na českém trhu schválené, a řízení ministerstva zdravotnictví. Vláda to nemá lehké, ale v krizové situaci, kdy počty nakažených rostou a je třeba manažer, který bude vakcíny a léky na český trh protlačovat a podporovat distribuci, jmenovala ministrem zdravotnictví odborníka na hematologii. Premiér Andrej Babiš prohlásil: „Snažím se pomáhat panu ministru zdravotnictví. Nemá manažerské zkušenosti, nemá možná v okolí dostatek dobrých úředníků, takže situace pro něj je náročná.“
Proto je třeba poděkovat zdravotníkům, kteří v současnosti podávají velké pracovní výkony, a nepanikařit. Na covid-19 a jeho mutace si budeme muset zvyknout – Česká republika je ve stadiu promořování, které může mladším lidem přinést odolnost a imunitu. Vlády zemí, které přijaly tvrdá opatření včetně lockdownu, nakonec přiznaly, že jejich účinnost byla sporná.
Česká vláda by proto měla umožnit nejnutnější pohyb obyvatel, nezbytně nutné kontakty ve školách a na pracovištích, a především udržet v chodu průmysl. Pokud by jej totiž uzavřela, mohla by ekonomika zkolabovat. A pak by nebylo ani na léčbu nejakutnějších případů. A to určitě nikdo nechce.
