K stému výročí založení Československa připravila Galerie Villa Pellé objevnou výstavu Generál Pellé a čeští umělci ve Velké válce. Tvoří ji dvě části, instalované ve dvou sálech, které spolu tematicky souvisí. Jedna představuje osobnost generála Maurice Pellého (1863–1924), spoluzakladatele československé armády. Tentokrát především z téměř neznámé stránky – jako zdatného kreslíře. Námětem druhé je tvorba českých umělců povolaných do rakouské armády v první světové válce.
Pojítkem expozice je především časový rámec tvořený historickými událostmi. A také jistý paradox. Generál Pellé se první světové války zúčastnil jako velitel francouzských armád spolku Dohody, vystavující malíři, tehdy rakouští občané, na straně Ústředních mocností. Po skončení války přijal Pellé žádost T. G. Masaryka a Edvarda Beneše, aby stanul v čele vojenské mise v Československu. Zatímco Pellé se zálibě v kreslení věnoval zejména před vypuknutím válečného konfliktu, čeští umělci zachycovali hrůzy války přímo na bojišti. Jiní z Rakouska-Uherska včas uprchli, aby se v cizině připojili k protirakouskému odboji, který podporovali mimo jiné karikaturami.
Extra dávka ironie
Patří k nim i zde vystavený soubor kreseb perem, tuší a akvarelem z roku 1918 od Emila Filly. Silná dávka ironie podtrhuje zrůdnost zobrazeného – Válečná drezúra, Německo zakázalo pohřbívati vojáky v šatech, Drang nach Osten. Vystaveny jsou pohlednice a plakáty Vojtěcha Preissiga symbolizující formování české státnosti. Názvy jsou výmluvné samy o sobě – Už Slovensko vstává, púta si strhává, Kdo jste boží bojovníci a další.
K vidění jsou zvlášť smutné kresby Otty Gutfreunda (V zákopech, Z bojiště, V první linii...). Uhlem nebo pastelem nakreslil Gutfreund sérii válečných výjevů. Úspornými prostředky dovedl zachytit atmosféru na frontě velmi emotivně. Záda vojáků s lopatou přes rameno zdůraznil silnými tahy, kostelík rýsující se ve velké dálce před nimi naopak naznačil jen tenoučkou linkou.
Výstava Invisible Presence. Když se potká umění s nekonečnem |
Prezentováno je několik děl Jana Štursy, účastníka bitev v Haliči, Václava Špály, který prožil v zákopech rok, Františka Kupky, dobrovolně se přihlásivšího na frontu, kde byl raněn. Pro československé legie ve Francii navrhoval Kupka uniformy, řády, vlajku, kreslil protiválečné karikatury. Kupkovy akvarely působí přes všechnu tíhu situace optimisticky. Způsobuje to lehký nádech modré i fakt, že vojáky nekreslil přímo v boji, ale při práci na služebně, na koni.
Mezi vystavujícími umělci válečného období vyčnívá vždy po všech stránkách originální Josef Váchal. Účastník bitev na řece Soče na italsko-rakouské hranici patřil na frontě mezi nejplodnější umělce. Zobrazení života vojáků i osobní pocity pojal jako vždy po svém, s razancí sobě vlastní jak po stránce výběru barev, tak i výjevů. Prožitky z války později Váchal sepsal v knize Malíř na frontě, kde dopodrobna vylíčil svoje příhody i svízele s malováním, kterého se nevzdal ani v době nejtěžší.
„Koncem srpna zavedl mne pan štábsarzt k jenerálovi, kde dobře počítaných čtyřicet důstojníků prohlíželo a snad i lámalo si hlavu nad mými kresbami....“, píše ve zmíněné publikaci, kde mimo jiné líčí, jak si zřídil na kúru katolického chrámu provizorní ateliér.
Generál karikaturista
Podrobně se kurátor výstavy Jan Rous věnuje osobnosti Maurice Pellého. Generála přibližují návštěvníkům nejrůznější dokumenty. Průkazky, fotografie, děkovný dopis od prezidenta Masaryka, rodinné snímky, oznámení o pozvání Hany Benešové a jiných osobností. Povědomí o generálovi týkající se zejména jeho vojenských zásluh a sňatku s neteří malířky Zdenky Braunerové Jarmilou je značné. Jako kreslíř a velmi zdatný karikaturista však Pellé znám není. Rodina Pellého na výstavu zapůjčila kresby ilustrující podrobné zápisky z generálových četných cest. Údiv budí především jeho zdařilé úsměvné karikatury, ať už profesorů z polytechniky, kde Pellé studoval, poslanců, vlastní karikatura a další.
Nade vše vyniká etymologický slovník němčiny z roku 1892. Školního úkolu komentovat slova a jejich etymologii se Pellé zhostil originálně. Svoje komentáře nakreslil. Vzniklo tak jedinečné, názorné, textově i výtvarně hodnotné dílo. O jeho celoživotní zálibě dokumentovat svoje postřehy kresbou svědčí i karikatura účastníků mírové konference v Lausanne v roce 1923, kterou Pellé vytvořil rok před svou smrtí.
Generál Pellé a čeští umělci ve Velké válce Kurátor: Jan Rous Villa Pellé, Praha, do 11. 11. |
