Rady před cestou
|
Zlatým Horám daly jméno Bělá, Olešnice, Zlatý potok, Opavice, Opava a desítky dalších zlatonosných potoků a říček. Má se za to, že zdejší zlatá ložiska znali už Keltové, ale teprve v první polovině 13. století vznikla na rýžovištích zlata hornická osada zvaná Cukmantl. Jednu ze starých štol můžete vidět na vlastní oči; jmenuje se Poštovní, první zmínka o ní pochází z roku 1513 a během staletí se tu těžily měděné rudy a pyrit. Na stěnách ručně tesaných chodeb budete obdivovat barevné usazeniny mědi a dalších kovů, k vidění jsou i prastará dřevěná těžní zařízení.
Rýžování s horečkou
S historií Zlatých Hor i rýžováním zlata se seznámíte buď ve zlatohorském muzeu přímo v centru města, anebo v Údolí ztracených štol. Tak se jmenuje hornický a zlatokopecký skanzen s replikami středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy, postavený podle obrázků v knize G. Agricoly Dvanáctero knih o hornictví a hutnictví. Prohlídka interiéru s ukázkou provozu trvá asi půl hodiny a můžete si zkusit zlato vlastnoručně vyrýžovat. Počítejte ale s tím, že vás celkem snadno může zachvátit zlatá horečka, která pak nebezpečně stoupá s každou vymytou zlatinkou. Pusťte se proto do rýžování až poté, co si projdete asi kilometr dlouhou naučnou stezku okolím zlatorudných mlýnů. Nejenže vás informační panely seznámí s historií dolování zlata a s novodobým geologickým průzkumem, ale uvidíte také původní vodní kanál. V jednom místě má tak malý spád, že to vypadá, že tu voda teče do kopce. Kouzlo? Kdepak, pouhý optický klam!
Nejkratší cesta ze Zlatých Hor do Jeseníku se klikatí přes Rejvíz, osadu, jejíž okolí trochu připomíná šumavské pláně. Jednou z povinných zastávek dychtivých výletníků je penzion Rejvíz s nádhernými vyřezávanými židlemi, zdobenými portréty zdejších štamgastů, hostů a dalších osobností. U penzionu začíná naučná stezka Rejvíz, která vás přibližně po kilometru a půl dovede ke vstupu do vyhlášené přírodní rezervace s obřím rašeliništěm a Mechovým jezírkem; popis cesty najdete v dolní části stránky.
Zajímavost:Jedna z odboček vede k Velkému mechovému jezeru, druhá k Bublavému prameni. Najdete ho snadno, leží hned u lesní asfaltky. Vodou slyšitelně probublávají bubliny. Pro bezdusíkatou a mimořádně kvalitní vodu si sem chodí chovatelé akvarijních rybiček. Start a cíl: Velká plocha na rozcestí několika turistických značek před Rejvízem, kde nemusíte platit parkovné.
|
Pověst vypráví, že pokud se zadíváte na temnou hladinu jezírka, uvidíte špičku kostelní věže bájného potopeného města Hunohradu. Jeho obyvatelé údajně vyhnali věrozvěsty Cyrila a Metoděje a bůh je za trest nechal i s městem zmizetvmočále. Ne že by to hříšníky polepšilo; za tichých letních podvečerů prý bývá z jezera slyšet tichý hlas zvonu, cinkání pohárů a chechot vzpurných měšťanů.
Zázračná voda z Jeseníku
Jeseník proslavil zejména Vincenc Priessnitz, zakladatel moderní vodoléčby. Narodil se v říjnu 1799, zemřel v listopadu 1851 amísta narození i úmrtí jsou shodná: Gräfenberk u Frývaldova. Dnes někdejší Gräfenberk známe jako Lázně Jeseník, z Frývadlova se stal Jeseník. Ve svém rodišti Priessnitz založil první vodoléčebné lázně na světě; dnes je po něm pojmenováno hlavní sanatorium, jeho jméno nese i naučná stezka a venkovní fitpark. Mezi oblíbená výletní místa lázní patří bylinkové inhalatorium s upravenými záhony, terasy s otočnými lavičkami a přírodní balneopark nad lázeňským areálem. Najdete tu bazény a kádě pro koupele rukou i nohou, o skvělou akupresuru se postarají písek a oblázky na dně potoka, nechybí ani přírodní sprcha. Vyznavače Priessnitzových metod tu můžete potkat celý rok – schválně, budete mít chuť a odvahu se k nim připojit i v chladnu a dešti?
Hon na čarodějnice Naše tipy Podobně na tom je rozhledna Biskupská kupa nad Zlatými Horami, která tu stojí od roku 1898 a také je vidět z velké dálky. Z města k ní vede značená cesta s převýšením téměř 500 metrů, a tak řada lidí vyjede do sedla na parkoviště Petrovy boudy (žádnou turistickou chatu tu nečekejte, z rekreační chaty zbyly jen zarostlé základy) a rázem si ušetří více než třísetmetrové stoupání. K rozhledně zbývají necelé dva kilometry po kamenitých lesních cestách. Zlaté dny Inspirace odjinud Den dětí můžete s potomky dodatečně oslavit na hradě Křivoklát, který pro drobotinu připravil na víkend 3. a 4. června speciálně laděný víkend. |