17. září 2019 5:22 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Také v Kostarice lidem chutná smažák, ale eidam tam neseženete, říká Čech

Jakub Kubíček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jakub Kubíček | foto: Archiv Jakuba Kubíčka

Jakub Kubíček cestuje celý život. Dalo by se říci, že deset let „neposeděl“ na jednom místě. Mnoho času trávil v Kostarice, kde hrál jako DJ. Poslední tři roky se ale drží kolem Prahy. Založil totiž mezinárodní hudební festival Bach for All, na který přijímají pozvání prestižní hudebníci z celého světa. Poslední koncert třetího ročníku proběhne už 30. září v kostele sv. Šimona a Judy v Praze.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Vzpomínám si na první momenty po příletu na Kostariku. Na okamžik se mi rozplynuly iluze, že letím do ráje. Jakmile jsme ale vyjeli z města, situace se enormně zlepšila. A co mě nejvíce zaujalo? Smějící se lidé, zápach táhnoucí se z bočních ulic a neustávající troubení místních taxikářů. To, že jsme byli bílí jako pěst na oko a proto se nám každý snažil něco prodat, svézt nás anebo ubytovat, ať už jsme byli na jídle anebo na cestách v autobuse. V tu chvíli jsem si trochu vyčítal změnu destinace, ale všechno má svůj důvod. Původně jsme totiž mířili na Nový Zéland.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili?
S němčinou! Mluvil jsem v té době jen německy, to byl zásadní problém. Díky tomu jsem se velice rychle přeškolil na španělštinu, abych se alespoň nějak dorozuměl. Nebyla to ale ani angličtina ani španělština. Spíš jsem mluvil tak nějak Spanglish.

Lidovky.cz: Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Myslím, že s Kostaričany máme hodně společného, tedy, až na ten smích. Co jim ale nešlo do hlavy jsou naše Velikonoce. Nedokázal jsem jim vysvětlit, proč každý rok chodíme koledovat s pomlázkou a bijeme děvčata. Také to, že si přejeme k jmeninám, pro ně bylo nepochopitelné. Díky mnoha věcem jsem si uvědomil, že Česká republika je krásná země. To, jak si tu žijeme a jakou tu máme pohodu, bezpečí, zázemí a jistoty, si bohužel většina lidí ani neuvědomuje. Přestože jsem hodně cestoval a cestuji, nikdy jsem nepřemýšlel o vystěhování se natrvalo. Mám rád dlouhé „pracovní dovolené“, ale jsem si jistý, že tady to bude vždy doma a musím říct, že jsem se zpět domů vždycky vracel velmi rád. 

Poslední roky mě k České republice ještě více připoutal mezinárodní hudební festival Bach for All, který jsem založil. Třicátého září je poslední koncert třetího ročníku. V kostele sv. Šimona a Judy v Praze zazní Mše h-moll v podání Czech Ensemble Baroque. Toto dílo, za Bachova života a ještě dlouho po jeho smrti, nikdy nezaznělo vcelku. Posluchači tedy mají jedinečnou možnost přijít a slyšet něco, co ještě nikdy neslyšeli. Už teď připravujeme ročník čtvrtý. Vozíme sem skvělé světové hudebníky, tělesa. Snažíme se Bacha přiblížit i mladým lidem. Koncerty probíhají v nádherných sakrálních prostorách Prahy. 

Jakub Kubíček

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí?
Nechybělo mi naprosto nic z české kuchyně. Jakmile jsme ochutnali místní jídlo, bylo jasné, že nám nic nebude chybět. Vlastně jsem si uvědomil, že česká kuchyně je asi něco, na čem opravdu nejsem závislý. 

Lidovky.cz: Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo?
Jak jim chutnalo? 

Za ty roky toho bylo více, ale nejvíce jim vždy chutnal smažený sýr, to je jednoznačný vítěz. Těžko ho tam ale připravit, jak ho známe my, protože 30% eidam je také česká rarita. Dalším favoritem byl guláš. Dvě hvězdy českého jídelníčku.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Mám psa, je to multilingvista. Děti zatím nemám, ale až přijdou, rozhodně nebudou mluvit jen česky.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
V devadesáti procentech případů je to fotbal, protože fotbal je v Kostarice národním sportem číslo jedna a je to vidět všude kolem. Hraje se, kde se dá. Pokud vás ale vyzvou, dlouho nevydržíte. Druhá věc je ona „akce s perem“ našeho bývalého prezidenta Václava Klause, tu mají bohužel ještě v čerstvé paměti. 

Lidovky.cz: Sledoval jste tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Politika je všude do určité míry stejná. Co mě ale zaujalo nejvíce byla společenská pospolitost, zvolení prezidenta a následné oslavy v ulicích. Stejně tak jako když hráli fotbal na MS a prezident šel společně s lidmi na náměstí oslavovat čtvrté místo. Lidé si tam sami sebe a navzájem daleko více váží a pomáhají. Už pochopili, že jim nic neuteče. To jaká je situace nyní u nás, je výsledkem nezájmu o politiku napříč generacemi. To je pro mne ten největší rozdíl.

apeAlena Pecháčková
Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Moderátorka a hvězda sociálních sítí Nikol Štíbrová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Z knihy Belmondo o Belmondovi | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...