Do zóny doprovází expedice z Kyjeva ukrajinský průvodce. Každá výprava trvá nejdéle pět hodin. Pokud ale vyrazíte v létě, počítejte s tím, že si nebudete moci vzít šortky a tílko. Do Černobylu a Pripjati vás pustí jen v uzavřených botách, dlouhých kalhotách a dlouhém rukávu. V zóně je navíc zakázáno kouřit, jíst i pít. Ačkoli nám nikdo nevysvětlil proč, nejspíše kvůli radiaci.
Pohlednice z cest na větší mapě
Během prohlídky dostane každá skupinka vojenský dozimetr (přístroj, který měří radioaktivitu). A připadáte si tak trochu jako šílenec, protože výprava se v tu chvíli stane honičkou za neviditelnou atrakcí – radioaktivitou. Na některých místech jsme naměřili pouhé dva mikrorentgeny v hodině. Před "vražedným" čtvrtým reaktorem bylo 9000 µR/h. Největší radioaktivitu jsme ale zpozorovali na místě bývalého autodromu v lunaparku, kde bylo celých 11 000 µR/h. Hodnota, která vám vyrazí nejdříve dech, je ale naprosto minimální.
Škola v Pripjati
Ačkoli je impozantní stát před vybuchlým reaktorem, který je dnes zalit železobetonovým krytem, Pripjať vám vyrazí dech. Procházíte městem a neslyšíte nic. Ani ptáky. Všechny zvyky jakoby město spolklo. Hračky, sešity, boty, zbytky oblečení a dokonce i protichemické masky. To vše ve městě zůstalo. Nejděsivější prohlídkou je návštěva školy. Pocit jakoby se zde ještě včera učily děti vám z hlavy dlouho nikdo nevymaže. Dětské výkresy, knihy a učebnice, převrácené knihovny a panenky ležící v blátě.
Návštěva Černobylu a Pripjati vám bude připadat neskutečná. Už jen z toho důvodu, že pokud se člověk v polorozpadlých domech, ve kterých rostou stromy, pohybuje trochu déle, začne si připadat jako voyaer.
