Středa 17. dubna 2024, svátek má Rudolf
130 let

Lidovky.cz

Korejská lekce

Prach, nebo covid? V Koreji chodí venku lidé stále s rouškami

Hodně lidí chodí v Koreji venku stále s rouškami. foto: Darina Ivanovová

Přestože už v Koreji dlím nějaký pátek, pořád mě potkávají nějaká „poprvé“. Spousta z nich souvisí s mým neumětelstvím v jazyce. I když už leccos pomaličku v hangulu přelouskám, stejně netuším, co čtu. V korejštině se používá hodně slov převzatých z angličtiny, ale jejich podoba má tak daleko k originálu, že je prostě nerozeznám.
  9:00

Jedním z rozeznatelnějších je „kopi“, tedy coffee nebo „tegši“ alias taxi. Zato takové „khade“ mám ke card dost daleko. Vtipné je pro nás i slovo selfie, které zní jako česká „selka“. Což mi připomíná, že při focení je tady obdobou našeho do úsměvu nutícího „sýýýr“ zcela korejské „kimčiííí“.

To kdybyste se fotili někdy s Korejci a chtěli je překvapit. Slova převzatá do korejštiny z angličtiny, přizpůsobená korejskému prostředí a výslovnosti, se nazývají souhrnně Konglish. Mým osobním favoritem je „aisklim“, uhodnete?

Další moje korejská „poprvé“ jsou postpandemická. Z českého vnějšího pohledu byste mohli mít pocit, že Korea je stále promořená koronavirem. Skoro všichni totiž chodí ještě v rouškách, ačkoliv pravidla už je nařizují jen v nemocnicích, lékárnách a v hromadné dopravě. Chodí v nich dokonce i venku, teď na jaře by se ovšem dalo jejich nošení odůvodnit vysokými koncentracemi prachu ve vzduchu.

Darina Ivanovová

Darina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka.  Od září 2021 pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura.

Darina Ivanovová

Mám zkušenost s kvalitou jarního ovzduší jen z loňska, a je to bohužel nesrovnatelné, v neprospěch letošního jara. Vina se tady masově hází na fabriky v Číně, odkud prý ta spousta prachu proudí. No a loni kvůli pandemii ještě řada z nich nefungovala na plný výkon. Ačkoliv už dávno opadla omezení týkající se shromažďování (která byla tak ukrutně přísná, že už je moje paměť milosrdně vytěsnila), zažívám některé tradiční univerzitní akce poprvé. Jednou z nich je slavnostní zahájení semestru, které si každá katedra organizuje sama, obvykle týden dva po reálném začátku.

Já ho zažila už třikrát na zoomu, nyní konečně „naživo“. Nejdřív se řečnilo na společné schůzi na univerzitě a pak následovala ta pro studenty atraktivnější část – šlo se do hospody na večeři, což je takový eufemismus pro prolévání místní pálenky sodžu studentskými hrdly. Tipuju, že našich studentů češtiny tam bylo dobře přes 50.

Poněvadž hospoda byla předem zarezervovaná, na stolech už čekaly talíře s kousky pálivého a (méně) pálivého kuřete a přenosné vařiče s rybím vývarem a syrovými ingrediencemi k rychlému povaření. Studenti okamžitě po příchodu začali skandovat sebe oslavná hesla a přípitky. Škoda, že mě nenapadlo natočit, jak plným korejským hospodským sálem duní české „na zdraví“. V hospodě otvírali semestr i studenti jiné katedry, takže se vzápětí strhla bitva o hlasitější přípitek a skandování.

Nestačila jsem se divit, kdeže jsou ti moji zakřiknutí nekomunikativní studenti. Svorně jsme půldruhé hodiny poseděli a pak vedoucí katedry vybídla profesorský sbor k odchodu, aby se studenti mohli bavit uvolněně. Popravdě – na uvolněnější atmosféru už má fantazie nestačí. Prváci mezi sebou na první večeři vybírají peníze, ale samozřejmě to není dost. A teď překvapení – velkou část útraty zatáhne ze svého (!) vedoucí katedry a podílí se i všichni přítomní učitelé. Při odchodu vedoucí katedry veřejně zahlásila, kolik jsme za studenty zaplatili, skandování našich jmen nás provázelo nocí ještě pár desítek metrů za dveřmi hospody…

Příští týden přijede do Koreje na oficiální návštěvu velká česká delegace v čele s předsedkyní Poslanecké sněmovny. Díky české ambasádě bude mít i několik korejských studentů bohemistiky příležitost se s ní setkat a předvést svou češtinu. Jsou z toho náramně nervózní, tak jim držte palce!

Autor: