Lidovky.cz: Jak jste se ocitli v Perském zálivu? Pokud pracovně, tak co jste tam dělali?
Do Spojených Arabských Emirátů jsem se přestěhoval v lednu 2019 za prací. Učil jsem tam na střední škole v emirátu Ras al Khaimah místní děti matematiku. Ve stejnou dobu se tam také přestěhovala moje (v té době ještě ne) přítelkyně Clare, se kterou jsem se seznámil na jednom z učitelských meetingů.
 |
Lidovky.cz: Proč jste si na cestu zpět do Evropy vybrali americký pick-up?
Chtěli jsme po cestě ušetřit peníze, takže základ byl, že musíme mít kde přespat a vařit. Už dříve jsme viděli spoustu videí na internetu, jak lidé předělávají dodávky na obytná vozidla. To byl náš první plán. Jenže to nebylo pro nás uskutečnitelné, jelikož v SAE nebyl moc dobrý výběr dodávek, jsou registrovatelné jen jako užitkově na firmy, potřebný materiál není vždy dostupný, nebylo, kde na takovém velkém projektu pracovat atd. Tudíž jsme se rozhodli pro něco menšího a tím byl pick-up. To že je to americký RAM je spíše náhoda. Upřímně, nám se nejvíce líbí Toyota Tundra, ale ta pro nás nebyla cenově dostupná.
Lidovky.cz: Váhali jste nad palivem? Byl ve hře naftový motor?
Ano, váhali. Jenomže, v SAE je to podobné jako v USA, nikdo nejezdí na naftu! Většina pick-upů je dovezená z USA a všechny jsou na benzín. Pokud bychom chtěli naftový motor museli bychom se podívat po nějakém autě typu Nissan Patrol nebo Toyota Land Cruiser, ale tyto velká SUV jsou v Emirátech velice žádaná, řídí je místní obyvatelé a jejich cena je vysoká.
Lidovky.cz: Kolik Váš Ram s téměř šestilitrovým motorem „žere“ v reálném provozu?
Musíme říci, že jsme byli velice překvapení. Stěhovali jsme se z Emirátů, tudíž jsme měli auto plně naložené. K tomu je nutné připočíst kempovací nástavbu s funkční kuchyňí na korbě. Celkem jsme odhadovali, že auto mělo přes 3 tuny, ale i s touto vahou jsme skončili na, pro nás krásné, spotřebě 11,7 litrů na 100 km.
Lidovky.cz: Upravovali jste technicky auto? Nebo je to sériový kus?
Ne, auto je sériový kus. Je to 2017 Dodge RAM 1500 5.7 V8 Hemi specifikace Tradesman, což je ta nejnižší výbava, kterou dělají. Auto se osvědčilo, protože tam nebylo moc zbytečné elektroniky, která by se mohla pokazit. Od prodejce na autě byly přidané schůdky, 20“ kola a chromovaná zrcátka, která v základní výbavě nejsou.
Lidovky.cz: Na nákladní ploše je spací nástavba. Co jste od ní požadovali a jak se osvědčila?
Základ byl, abychom měli kde spát a vařit. Shlédli jsme spoustu videí na internetu a udělali si nějaký vlastní návrh šuplíků. Vyrobili jsme pak dva šuplíky, které byly v plné délce korby (cca 170 cm) s tím, že jeden byl pro vaření a druhý na uschování dennodenního oblečení. Šuplíky se osvědčily perfektně. Jen se nám povedlo utrhnout přední stěny, jelikož šuplíky byly těžké a když bylo horko, tak se lepily, jelikož byly navoskované. Měli jsme ale s sebou nářadí a oprava byla jednoduchá.
Největší problém byl se střechou, kterou nebylo jednoduché sehnat. V SAE střechy nad nákladním prostorem nikdo nepoužívá a RAM se vyrábí ve třech různých délkách korby. Nakonec jsme koupili spací camper, který není pro naše auto dělaný, a proto jsme museli nejdříve vymyslet a vyrobit nástavbu na korbě, abychom měli kde střechu uchytit. Museli jsme se také vypořádat s vodotěsností, jelikož kvůli nástavbě by dovnitř zatékalo při dešti a camper přečuhoval zadní dveře o cca 15 cm. Vše ale dobře dopadlo a do korby zatékalo jen minimálně při velkém dešti v místě, kde camper přečuhoval. To že byla, ale střecha o něco delší nakonec fungovalo úplně skvěle. Korba má cca 170 cm, já měřím 195, ale díky delší střeše se mi v autě spalo lépe než v některých hotelech.
Lidovky.cz: Kudy vedla vaše cesta domů?
Nejdříve jsme vyrazili lodí z Sharjah (jeden z Emirátů SAE) do přístavu Bandar Abbas na jihu Íránu. V Íránu jsme pak strávili 28 dní. Poté jsme přejeli hranice do severní části Iráku, do Iráckého Kurdistánu, kde jsme cestovali zhruba 10 dní. Po přejezdu do Turecka jsme mohli hned nabrat směr Istanbul, ale chtěli jsme se vrátit do Gruzie, kde jsme byli dříve na pár dní. Tak jsme projeli východní Turecko a v Gruzii strávili cca 10 dní.
Následně jsme se vrátili zpět do Turecka, projeli pobřeží Černého moře a navštívili Istanbul. Do Evropy jsme pak vstoupili v Bulharsku. Chtěli jsme projet co nejvíce zemí v Evropě, tak jsme nevyrazili přímou cestou domů. Z Bulharska jsme navštívili Severní Makedonii, Kosovo, Černou horu, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko. Po návštěvě Vídně jsme ještě přejeli na rychlou prohlídku Bratislavy a pak už nás jen čekala D1 a cesta do Plzně.
Lidovky.cz: Funguje v praxi muslimská pohostinnost?
Na 100%. Během naší cesty přes Írán a Irák jsme měli štěstí to otestovat na vlastní kůži. Nejednou se nám stalo, že po krátké konverzaci nám majitelé obchodů nabídli něco zadarmo jako dar. Dostali jsme takhle třeba chleba, vajíčka nebo zmrzlinu. V obou zemích jsme pak také byli pozváni do domů místních obyvatel. Poblíž Isfahánu v Íránu nás přišel pozdravit starší pár, když jsme kempovali v poušti a přemlouvali nás tak dlouho dokud jsme nepřijali jejich pozvání na večeři.
Když jsme pak dorazili do jejich domu, tak to netrvalo dlouho a celá rodina z okolí se sjela dohromady s námi strávit večer. Po večeři jsme měli čaj, ovoce a samozřejmě vodní dýmku. Jak jednou přijmete pozvání do íránské rodiny, tak jednoduše neodjedete. Povídali jsme si do přibližně dvou hodin ráno a přespali u nich. Ráno nás pak ještě čekala snídaně.
Podobně to fungovalo v Iráku, kde se nás ujala rodina poté, co se nám rozbilo řízení na autě a čekali jsme na opravu. I když auto bylo opravené ve stejný den, strávili jsme celý večer s rodinou, měli možnost se vysprchovat, a i si vyprat špinavé prádlo. Opravdu nevím, jestli by se někde dali najít lidé, kteří jsou více pohostinní. Byli jsme za vše moc vděční a jsme stále v kontaktu přes WhatsApp.
Lidovky.cz: Proč jste vlastně vyrazili po vlastní ose?
Po třech letech v Emirátech jsme se rozhodli, že nechceme dále pokračovat v učení a že potřebujeme úplnou změnu. Rozhodli jsme se, že po skončení školního roku podáme výpověď a odstěhujeme se. Jednoho dne jsme pak mluvili o tom, kam bychom mohli jet cestovat až opustíme SAE a mě napadlo se podívat, jak daleko je to autem zpět do Evropy. Od té doby pro nás neexistoval žádný jiný způsob dopravy než autem po vlastní ose.
Lidovky.cz: Která země vás zaujala nejvíce? Kam se chcete vrátit?
Je těžké vyzdvihnout jen jednu zemi, ale asi nás nejvíce zaujal Írán a určitě bychom se tam chtěli ještě někdy podívat. I když jsme tam strávili skoro měsíc, je tam stále spousta míst, kam jsme se nedostali. Lidé jsou velice přátelští, Írán má bohatou historii a nabízí vše od pouště po hory s výškou přes 4000 metrů nad mořem.
Rádi bychom ještě také vyzdvihli Turecko. Byli jsme tam již dříve na dva týdny a teď jsme si jen potvrdili, že je to úžasná země pro roadtrip. Určitě bychom doporučovali každému.
Z Evropy jsme byli nejvíce překvapení z Černé Hory. Vůbec jsme netušili, že Černá Hora má takovou krásnou přírodu, hory a krásné historické pobřeží. Rádi jsme si tam přidali jeden den navíc a zůstali bychom i déle.
Lidovky.cz: Jste zkušení nomádi? Už jste takhle cestovali dříve?
Cestování je naším koníčkem a když to bylo pracovně možné, snažili jsme se navštívit jinou zemi každý měsíc. Tento „výlet“ byl pro nás ale první zkušeností s dlouhodobým pobytem na cestě a hlavně se spaním a stravováním v autě. Dříve jsme vyrazili na pár road-tripů, ale nic delšího než dva týdny. A spali jsme po hotelech.
Lidovky.cz: Jaké máte další cestovatelské plány?
Jelikož jsme se rozhodli opustit SAE a každý jsme z jiné země, nechtěli jsme upřednostnit Čechy ani Irsko, a tak se v lednu stěhujeme do Kanady. Tím pádem se naše budoucí plány točí kolem poznávání Kanady a USA. V plánu ale také je, že do pěti let bychom rádi přestavěli dodávku na obytný vůz a vyrazili na roční túru do Střední a Jižní Ameriky.
Lidovky.cz: Co se stane s vaším pick-upem? Necháte si jej?
Rádi bychom si „RAMba“ nechali, ale bylo by to drahé posílat ho do Kanady, a tak auto zůstane v Čechách. Auto přihlásíme a zůstane u mých rodičů, tak možná oni v něm vyrazí v létě na nějaký výlet po Čechách.
