26. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Cestování > Cestopisy

Exkluzivní reportáž z Grónska: V ráji, který chce koupit Trump, nechce nikdo žít. Je to drsná země

Muž vychází ze svého domu v osadě Kulusuk. V pozadí visí kůže medvěda. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Muž vychází ze svého domu v osadě Kulusuk. V pozadí visí kůže medvěda. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

GRÓNSKO Do malého vrtulového letadla nastupujeme v islandské metropoli Reykjavíku spolu s italskou expediční skupinou. Všichni se tváří vážně, mají bytelné boty do nejtěžších podmínek a goretexové kombinézy. V džínách a pleteném svetru se jim skoro omlouvám, že jsem si spletl let. K odbavení přidávají dobrodruzi na pás vedle obřích nepromokavých vaků několik pušek. Fotoreportér LN vyrazil v srpnu do Grónska, shodou okolností v době, kdy projevil zájem o koupi tohoto ostrova americký prezident.

Italové hodlají obeplouvat na jachtě část z 22 tisíc kilometrů dlouhého východního pobřeží Grónska, na kterém žije jenom 3500 potomků Eskymáků (Inuitů). Tamní podnebí je mnohem chladnější než zbytek země. Proto zde žije jenom necelá patnáctina obyvatel tohoto obrovského ostrova.

Lovec stojí před chatrčí a jí ulovené ryby.
Osadu Kulusuk obepíná prstenec bílých křížků.

Na výpravu cestuji se známým polárníkem Miroslavem Jakešem, který došel pěšky devatenáctkrát na severní pól, a jeho kamarádem Miroslavem, jenž s sebou vzal svoji přítelkyni Ivanu a syna Martina. Po příletu na miniaturní letiště jedeme po prašné silnici k vesnici Kulusuk. Zdálky malebná osada. Krásné barevné domečky obepíná prstenec z bílých křížků, fjordem se nese štěkot stovek polárních psů, které občas přehluší foukající vichr. Všude okolo nádherné hory.

Speciální projekt LN

Zima je tady větší, než by se podle teploty mohlo zdát. Částečně je to větrem a zároveň vysokou vlhkostí vzduchu. Nechci vidět, jak vypadá místní zima, když „tohle“ je léto. Mám na sobě všechno oblečení.

Když dorazíme do vesnice, romantická idyla částečně bere zasvé. „I have no job“ („Nemám práci“), to je nejčastější odpovědí náhodně potkaného člověka. Všude se na zemi válí prázdné plechovky od piva. Jen pár metrů za vesnicí páchne velká skládka odpadu.

Neuvěřitelné, kolik ho dokáže vyprodukovat 250 místních lidí. Ještě relativně nedávno přitom Eskymáci odpad téměř nevytvářeli, říká mi polárník Miroslav Jakeš. Polovina domků se pomalu rozpadá. Na jednom z nich se suší obrovská medvědí kůže.

Jdeme si do místního krámku koupit zásobu plynu na vaření. U pokladen hned vedle automatu na lízátka prodávají pušky značky ČZ (Česká zbrojovka). Kupuji si sáček se sušenými rybami a těším se na místní specialitu. Když vyjdu ven, všimnu si při rozbalování nápisu „Product of Thailand“.

Chystáme se na návštěvu k Georgovi. Je to Jakešův dlouholetý kamarád, který se tady narodil. Živí se hlavně rybolovem. V roce 1996 Jakeše přivezl k ledovci, jejž pak polárník načerno a sám, bez podpory, celý přešel. To předtím žádný Čech nedokázal. Georgův syn, který byl tehdy malé dítě, nás následující den odveze do 60 kilometrů vzdáleného fjordu, z něhož se vydáme na cestu. Mají byt, který jako by z oka vypadl průměrnému panelákovému bytu kdekoli v Česku. Na stěnách rodinné fotografie. Jenom ve vitríně místo porcelánu leží roh kytovce narvala a dráp medvěda, jehož George sám zastřelil. Na pohovce kontrolují Facebook dvě děti. Žena nám vaří kávu.

Když jsem se George zeptal, jestli na vlastní kůži cítí vliv globálního oteplování, podíval se na mě nechápavě. Asi jako kdybych po něm chtěl vědět, kolik je jedna plus jedna. „Samozřejmě že ano. Je tepleji, fjordy již nejsou tak dlouho zamrzlé. Není pro nás tolik nebezpečné jezdit po moři a riskovat náraz do kusu ledu,“ říká. „Je vám to líto?“ ptám se naivně. „Ne, jsem rád,“ odvětí George.

„Jednou za čas dorazí do naší vesnice, ve které bydlí 250 lidí, obrovská výletní party loď, jež je větší než naše osada. Turisté nás pak zaplaví jako tsunami. Domorodce několikanásobně přečíslí, udělají si pár fotek a zase odplují,“ vypráví George, když se ho zeptám, jaký je život v osadě. Ale prý mu to ani nevadí. „Jsem rád, alespoň se tady něco děje,“ dodává.

Další díl deníku z putování Jana Zátorského po Grónsku najdete na serveru Lidovky.cz v úterý

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!