Už z parkoviště vzhlížíme k Dóžecímu paláci. Je asi největší atrakcí tohoto města. Je odpoledne a jsme unavení. Proto se rozhodneme nešlapat do města vzhůru po schodech, ale za půl eura vyjet výtahem. Nepředstavujte si ale žádnou lanovku, jaká jezdí v Praze na Petřín. Je to obyčejná plechová konstrukce, kterou můžeme najít ve většině administrativních budov.
Skvosty Dóžecího paláce Poté, co výtahem vyjedeme čtyři patra, se ocitneme přímo pod renesančním Dóžecím palácem. Musíme ho obejít, protože vstup je z druhé strany. Zaplatíme 4 eura a paní za pokladnou, která pohledem hypnotizuje naše fotoaparáty, nezapomene dodat, že uvnitř platí přísný zákaz fotografování.
Uvnitř paláce se nachází velmi početná sbírka vzácných obrazů, neboť palác slouží i jako galerie. Není divu, vždyť Urbino je rodištěm jednoho z nejslavnějších světových malířů, Raffaella. Pokud vás výtvarné umění opravdu zajímá, počítejte s několikahodinovou prohlídkou. Patříte-li však spíše k obdivovatelům historického mobiliáře, pak by vás návštěva paláce nemusela uspokojit. Bude lepší, když si objekt prohlédnete zvenku včetně nádvoří. Váš čas pak využijte k procházce typickými starobylými uličkami, příjemnému posezení v některé z mnoha kaváren nebo se můžete z některých vyhlídkových míst pokochat úžasným výhledem do okolní krajiny. Kupte si také tvrdý sýr z ovčího a kravského mléka Casciotta di Urbino, který si získal přízeň i samotného Michelangela Buonarottiho, renesančního sochaře, architekta, malíře a básníka.
