Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Češi v cizině

Zdravotníci jsou vyčerpaní, děti na kombinované výuce. Srbsko je opět v krizi, říká Češka

Daniela Komatović foto: Archiv Daniely Komatović

Češi v cizině
Přeplněné jsou zde nemocnice i ambulance. Denní počty nakažených osob dosahují i 7000. Roušku či respirátor je nutné nosit všude v uzavřených prostorách. „Na hromadných akcích může být maximálně 500 lidí. Po 22. hodině musíte mít covid propustku, abyste mohli pobývat v barech či restauracích. V případě infekce a mírných příznaků trvá domácí izolace 14 dní,“ říká česká designérka Daniela Komatović, která v Srbsku trvale žije.
  5:00

Lidovky.cz: Jak to nyní v Srbsku vypadá a jaká opatření zde platí?
Atmosféra se uvolnila, napětí vzniklé pandemií pominulo. Covid už není v Srbsku hlavním tématem i přesto, že je zde situace opravdu zlá. Už od léta je každý den počet osob s nově prokázaným onemocněním něco mezi 6000 až 7000. Nemocnice a ambulance jsou přeplněné. Žáci a studenti absolvují takzvané kombinované vyučování.

Třída je rozdělená na skupiny a ty se ve škole střídají kvůli regulovanému počtu žáků v učebně. Ti, co zrovna nesedí v lavicích, jsou doma na online výuce. Nosit roušku musí lidé na uzavřených místech - kina, obchody, obchodní centra, školy, ve vozidlech veřejné dopravy a na otevřených místech, kde není možné udržovat rozestup dvou metrů - v řadách před bankami, lékárnami, nemocnicemi a na zastávkách. 

Daniela Komatović

Designérka, grafička, malířka a fotografka. Narodila se v Praze, kde také vystudovala grafický design. Spolupracovala s řadou známých značek. V roce 2015 představila svou vlastní řadu šperků, která později získala ocenění v soutěži A’Design Award & Competition. V Srbsku ji bylo uděleno ocenění Umělkyně roku 2021.

Roušky musí nosit také děti starší čtyř let. Na hromadných akcích může být maximálně 500 lidí. Po 22. hodině musíte mít covid propustku, abyste mohli pobývat v barech či restauracích. V případě infekce a mírných příznaků trvá domácí izolace 14 dní. Cizí občané vstupují do Srbska s testem PCR, který není starší než 48 hodin. Pracovní doba obchodů a stravovacích zařízení je zatím běžná.

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou? 
Vláda na lidi prostřednictvím médií tolik netlačí, aby dodržovali opatření. V obchodech se nošení roušek ještě celkem respektuje, protože si to ohlídají sami prodavači. Ale třeba v hromadné dopravě nosí roušku tak asi jen polovina cestujících. V běžných restauracích, kavárnách, barech, na oslavách a bohoslužbách nikdo. V lepších restauracích a hotelech nosí roušky alespoň zaměstnanci. Přitom pokuty za nerespektování opatření jsou v přepočtu od 1100 až do 65 000 korun.

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Uvolněnou, skoro jako by se nic zvláštního nedělo. Nicméně pandemie měla bezesporu největší dopad na kulturu a vzdělávání. Především pak na sociální interakci dětí s vrstevníky. Dětí trpí depresemi a úzkostnými stavy. Došlo k poklesu motivace k učení. Adaptace na online výuku postihla zvláště zranitelné sociální skupiny kvůli nedostatku prostoru pro učení, digitálních dovedností a počítačů či laptopů.

Škola je živý organismus, děti se ve škole socializují, vyměňují si zkušenosti, mají vzájemnou podporu a mají podporu učitelů. Více než 90 procent mladých lidí uvádí, že tráví většinu svého volného času online, a když k tomu přidáte i online kurzy, zdá se, že mladí lidé dnes žijí především virtuálním životem.

Lidovky.cz: Jak se v Srbsku staví k vakcíně proti koronaviru?
Proočkovanost místní populace je mizerná. Ze 7 000 000 obyvatel je plně očkováno pouze 2,8 milionu lidí. To je zřejmě i důvod, proč je teď země opět v epidemiologické krizi. Přitom Srbsko mělo k dispozici na začátku očkovacího období největší množství vakcín z celého Balkánu. Velkou část dokonce věnovalo i některým z okolních států. 100 000 vakcín, jako dar a symbol dobré vůle, přivezl prezident Vučić i do České republiky. Dostupný je zde Sinopharm, o který je největší zájem, hned po něm se dávají Srbové očkovat Pfizerem, potom je to ruský Sputnik a nejmenší zájem je o AstraZenecu. 

Bohužel mezi nevzdělanými lidmi, kteří sotva rozumí odborným výrazům krizového štábu a snadno uvěří monstrózním příběhům na sociálních sítích, se najde i značná část populace vzdělané, která vakcíny zpochybňuje. Stát vás proto vyzývá, abyste nahlásili lékaře, který vám bude očkování z neopodstatněných důvodů rozmlouvat. Těmto lékařům hrozí soud. V sedmdesátých letech za Tita ohrožoval Jugoslávii jeden z nejsmrtonosnějších virů Variola vera. Tehdy se během pouhých několik neděl muselo nechat naočkovat 18 000 000 lidí, a tak se s virem vypořádali v rekordně krátké době. Ovšem to byli lidé ještě poslušní, věřili odborníkům a svému vůdci.

Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci v Srbsku a v Česku?
V Srbsku jsou lidé více pověrčiví, náchylní ke konspiračním teoriím, a tak snáze uvěří různým nepodloženým informacím o škodlivosti či neúčinnosti vakcín. V Česku zase vládne jiný fenomén. My máme pocit, že víme víc než odborník. Tyto vlastnosti bohužel brzdí úspěšný proces kolektivní imunizace. Každopádně Česko je lépe proočkované, i když také nedostatečně, a tak je na tom teď lépe co do počtu nakažených.

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Já trávím většinu svého času sama ve svém ateliéru už několik let. Maximálně se jdu projít do blízkého lesíku nebo nakoupit do lokální samoobsluhy. Přes léto jsme s rodinou navštívili tři koncentrační tábory a bez problémů procestovali půlku Evropy. Takže osobně ji nijak zvlášť neprožívám, nijak zvlášť mě neomezuje a můj dosavadní způsob života se výrazně nezměnil.

Změnu to přineslo hlavně našim dětem. Po špatných zkušenostech s online výukou, kterou jim na začátku pandemie poskytla tehdejší škola a nejisté budoucnosti, jsme je raději zapsali do mezinárodní online školy, která už existuje několik let. Děti tak pracují na kvalitní a plně funkční platformě a úroveň jejich vzdělání danou situací nijak netrpí. Musím jen hlídat, aby u obrazovek trávily pouze nezbytně nutnou doby. O jejich sociální život tady v Srbsku ale obavy nemám. 

Srbové jsou lidé, kteří žijí hlavně venku a to bujarým společenským životem. Děti mají spoustu kamarádů a když si dokončí učivo, zbytek dne už prakticky tráví venku. V každém případě v tom vidím novou zajímavou zkušenost. A protože mám ateliér doma, tak si užívám, že spolu trávíme více času. Nicméně jsem si vědoma, že rodiče, kteří jsou celý den v práci, preferují, aby bylo dítě ve škole. To chápu.

Lidovky.cz: Jak je na tom místní zdravotnictví?
Nemocnice jsou přeplněné i přesto, že se kvůli covidu před pár měsíci otevřela ještě jedna úplně nová nemocnice. Ambulance jsou pod velkým tlakem. Na prohlídku se čeká třeba i několik hodin. Zdravotníci jsou vyčerpaní a na pokraji sil. Mezi pacienty, kteří potřebují kyslík, se stále častěji objevují mladí lidé kolem dvaceti let. V jednom pokoji leží třeba i několik členů rodiny. Dokonce se objevil případ, kdy boji se zákeřným virem podlehla celá rodina. To jsou šokující, smutné zprávy.

Lidovky.cz: Mohou lidé chodit na testy zdarma? A jak často se například testuje?
Test se platí. Cena PCR testu je v přepočtu něco okolo 2 000 korun. Cena antigenního rychlého testu je 200 korun a výsledek dostanete do hodiny. Tedy pokud se rozhodnete nechat se otestovat v soukromých laboratořích, kterých je hned celá řada po celém městě. Vchází se do nich přímo z ulice a otestovat se můžete nechat prakticky na cokoli i bez doporučení lékaře. Nárok na bezplatné testování mají už jen těhotné ženy, děti do 18 let, lidé, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou očkovat a pacienti, kteří nemoc přeleželi a přijdou si udělat kontrolní test. Zde se ovšem musí počítat s tím, že můžete čekat i několik hodin a na výsledek pak někdy dokonce i týden. Což absolutně ztrácí veškerý smysl.