11. ledna 2017 6:55 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Charta spojovala na první pohled odlišné lidi. Exkomunisty i vlasatce

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 30Diskuse
Tajně pořízený snímek herce Pavla Landovského v kavárně Slavie. Akce na jeho... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tajně pořízený snímek herce Pavla Landovského v kavárně Slavie. Akce na jeho... | foto: Archiv bezpečnostních složek

Na Chartu 77 a lidi podílející se na jejím vzniku i ty, kteří na ni tak či onak reagovali, lze pohlížet také jako na určitý odraz dobového sociálního složení československé společnosti. Sto tisíc příslušníků bývalé buržoazie, dva miliony bývalé maloburžoazie a půl milionu vyloučených komunistů, tak například vnímal skupinu potenciálních signatářů tehdejší federální ministr vnitra Jaromír Obzina.

Udělat si obraz toho, kdo byli chartisté, bylo možné už v září roku 1976 v pražské soudní síni. Při procesu s rockovými hudebníky, členy The Plastic People of the Universe, se tu sešlo prakticky celé duchovní zázemí budoucí Charty 77: reformní komunisté, marxisté a křesťané, intelektuálové všeho druhu a sem tam i řadoví občané. Soud se stal symbolem útoku na svobodu všech.

StB si Chartisty pečlivě evidovala.
Návrh na sledování Pavla Landovského StB.

„Bylo to společenství lidí nejen ve zvýšené míře navzájem k sobě pozorných, sdílných a důvěřivých, ale i podivně demokratické: starší důstojný muž, bývalý člen předsednictva Komunistické strany Československé (KSČ), se tu bez zábran bavil s dlouhovlasými chlapci, které viděl poprvé v životě, a oni se bez zábran bavili s tímto pánem, kterého dosud znali nanejvýš jen z fotografií,“ vzpomínal Václav Havel v nahrávce z roku 1979. Oním „starším důstojným mužem“ byl František Kriegel, bývalý člen ústředního výboru KSČ.

Proudy v Chartě 77: bývalí komunisté, intelektuálové i věřící

Exkomunisté tvořili silné jádro Charty 77. V prosinci 1976 přibližně polovinu prvních signatářů představovali právě bývalí členové KSČ, kteří byli v roce 1968 u moci. Představovali tak politickou alternativu k normalizačnímu režimu. Reformní komunisté jako Zdeněk Mlynář, Jaroslav Šabata, František Kriegel a Pavel Kohout kritizovali vpád vojsk Varšavské smlouvy i normalizaci, přesto stále prosazovali socialismus s lidskou tváří.

Celý text dalšího dílu speciálního seriálu Lidových novin o vzniku Charty 77 a historii českých protikomunistických aktivit najdete ve středečních LN.

CHARTA 77

CHARTA 77

Lidové noviny
  • 30Diskuse