„My v Číně působíme dojmem, že jsme jen následovníci trendů a napodobovači, ale díky klonování se nakonec staneme globálními lídry,“ nechal se slyšet ředitel čínské společnosti Boyalife Sü Siao-čchun. „Jdeme cestou, jíž se dosud nikdo nevydal,“ dodal. Klonování zvířat v průmyslovém měřítku je krok, jemuž se Evropa zatím brání. „Je to přirozený vývoj,“ namítá ovšem Sü Siao-čchun.
Nový projekt odráží rostoucí poptávku čínských spotřebitelů. Čína totiž bohatne a stále více konzumuje hovězí maso, včetně toho z exkluzivních plemen. Čínsko-korejský projekt nicméně provází řada otazníků ohledně bezpečnosti takových potravin.
Ambiciózní plán
„Můžu vám upřímně říct, že klonované hovězí je to nejchutnější hovězí, jaké jsem kdy měl!“ prohlásil Sü Siao-čchun před novináři poté, co jeho firma oznámila ambiciózní plán na vznik prvního závodu pro skutečně masové, komerční klonování zvířat.
Lidé mě za klonování zvířat nenávidí, říká mladá vědkyně |
Rozsáhlý komplex ve východočínském městě Tchien-ťin, asi 150 kilometrů od Pekingu, má zahájit provoz během první poloviny příštího roku. Na počáteční investici ve výši 41 milionů dolarů se podílí kromě čínské biotechnologické společnosti jihokorejská firma Sooam.
Kromě skotu mají být v závodě klonováni také psi na hledání výbušnin a drog, záchranářští psi či závodní koně. Čínská společnost Boyalife o tom informovala na svých webových stránkách. Proces se má však prioritně soustředit na masný skot. V první fázi projektu plánují investoři ročně naklonovat 100 tisíc kusů dobytka. Do pěti let pak milion každý rok.
„Čínští farmáři mají problém produkovat dostatek hovězího, aby pokryli poptávku na trhu,“ vysvětloval rozhodnutí vstoupit do oblasti komerčního genetického inženýrství šéf v projektu angažované čínské firmy Sü Siao-čchun.
Zejména čínská střední třída rozšiřuje svůj majetek nevídaným tempem a spolu s ním roste i spotřeba. Podle nedávného průzkumu švýcarské banky Credit Suisse Čína už dokonce v počtu příslušníků střední třídy překonala i Spojené státy a vyšplhala se tak na první příčku světového žebříčku. Majetek dospělého Číňana se podle závěrů průzkumu od roku 2000 zvětšil čtyřnásobně.
Znečištěná Čína otáčí. Chce méně betonu a více orné půdy |
Klonovaná zvířata by mohla být odolnější nebo růst rychleji, což by problém s nedostatkem produktů na trhu vyřešilo.
Obavy o bezpečnost
Jenže panují obavy, zdali by také byla zdravotně nezávadná. Ani v odborných kruzích totiž na toto téma nepanuje jednotný názor. Výzkum sice jednoznačně neprokázal, že by konzumace potravin z klonovaných zvířat měla škodlivé účinky na lidské zdraví. Část hlasů ovšem hovoří o tom, že klonovaná zvířata nejsou po zdravotní stránce vždy v plné kondici a trpí některými neduhy. Ostatně, tak tomu bylo i v případě vůbec prvního savce úspěšně naklonovaného z buňky dospělého jedince – ovce Dolly, která se narodila v roce 1996 ve Skotsku. Už v nízkém věku trpěla artritidou.
Ve třech letech kašlal krev. Čínská matka bojuje proti spalovnám, které jí zabíjejí syna |
Evropský parlament naposledy letos v září odmítl vpustit na unijní trh klonovaná hospodářská zvířata a produkty z nich s tím, že trpí více zdravotními problémy. Již dříve se však přišlo na to, že například ve Velké Británii se do běžného prodeje dostalo maso i mléko z klonovaných krav.
Výrazně benevolentnější jsou v tomto ohledu Spojené státy. Naposledy koncem října americká agentura pro bezpečnost léčiv a potravin FDA schválila, aby do prodeje mohlo jít i maso z geneticky modifikovaného lososa.
Klonování zvířat je podle ředitele čínské společnosti „přirozený vývoj“. A nejen to. Zmiňuje i možnost klonování lidí.
Další stinnou stránkou čínsko-korejského projektu je i to, že závod vzniká ve východočínském Tchien-ťinu, který se v létě stal dějištěm jedné z nejhorších průmyslových katastrof současnosti. Při sérii masivních výbuchů v chemické továrně zahynulo na 165 lidí a množství škodlivých látek se tehdy uvolnilo do ovzduší. Obyvatelé si později stěžovali na „bílý déšť, který pálí na kůži“.
Čínský investor Sü Siao-čchun ovšem tvrdí, že maso a mléčné výrobky z klonovaných zvířat v jeho závodě budou nezávadné. Nechal se slyšet, že bude prvním, kdo je ochutná. Dodává, že se takový postup nijak neliší od stávající praxe, při níž na trh putují klonované banány nebo jahody.
Kontroverzní vědec na pozadí
Při detailním pohledu na pozadí celého projektu nicméně ani nejupřímnější dobrozdání nevymaže další otazníky. Zvlášť vezme-li se v potaz, že vlastníkem druhé společnosti, která se na něm podílí – Sooam –, je zkompromitovaný jihokorejský vědec Hwang Wu-suk. V roce 2005 se ukázalo, že si části svého výzkumu o kmenových buňkách vymyslel.
'Svázali mě a zamkli.' Svědectví z místa, kde léčí závislé děti |
Po tomto fiasku se začal komerčně věnovat klonování psů. Dodnes má jím založená společnost na kontě asi 550 naklonovaných štěňat. Loni se tato firma poprvé spojila s čínskou Boyalife, aby společně naklonovaly trojici štěňat vzácného plemene tibetské dogy. Šlo tehdy o první komerční klonování na čínské půdě, jež do té doby bylo výsadou vědeckého výzkumu.
Čínsko-korejští investoři první klonovací továrny na zvířata se ovšem nijak netají, že do budoucna by se nemuseli zaměřovat jen tímto směrem. „Technologie na to už existuje,“ prohlásil Sü Siao-čchun na dotaz k možnému budoucímu klonování lidí.
Xu Xiaochun is a little bit scary and too young for his role.
China ‘clone factory’ scientist eyes human replication https://t.co/CnqliUoGz8
— Lawrence Johnson (@ElJayTwo) 2. Prosinec 2015
