V současnosti v Česku funguje zhruba šest desítek církevních středních škol. Jsou mezi nimi jak gymnázia, tak střední školy s maturitou i bez maturity. Mezi nimi převažují obory s pedagogickým, sociálním nebo zdravotnickým zaměřením. Všechny přijímají i nevěřící.
LN přinášejí pět odpovědí, které je záhodno znát, než na některou z církevních škol pošlete přihlášku.
1. Mají studenti povinné náboženství a bohoslužby?
Ačkoli církevní školy přijímají ateisty i agnostiky (věřící nehlásící se ke konkrétnímu náboženství) a víra nehraje u přijímaček žádnou nebo jen minimální roli, uchazeči by měli počítat s tím, že je prostředí církevních škol specifické a stojí na určitých hodnotách. Na zdi visí kříž, v rozvrhu najdete hodinu náboženství nebo etiky a v průběhu školního roku jsou na programu dvě tři společné bohoslužby. Do aktivní víry spojené s modlitbami a přijímáním církevních svátostí nikdo nikoho nenutí, i tak ale prostředí věřících nemusí být každému po chuti.
Církevní školy si obvykle nevedou statistiku počtu věřících a nevěřících studentů, oslovení ředitelé ale říkají, že jejich poměr je zhruba půl na půl nebo ateisté převažují. O něco víc křesťanů se většinou najde v učitelském sboru.
Uchazeči by měli také počítat s tím, že ve školním řádu mohou (ale nemusí) být zakotvena pravidla slušného chování a přiměřené úpravy zevnějšku. V běžné denní praxi bývají školy ale celkem liberální a studenti volí módní výstřelky v podobné míře jako jejich vrstevníci z běžných škol. Jinými slovy: najdete tu krátké sukně, dredy, piercing i tetování, jen je to možná o něco méně časté.
2. Liší se ještě nějak obsah výuky?
Církevní školy zapsané v rejstříku škol musí postupovat v souladu se školským zákonem a vyučovat podle rámcových vzdělávacích programů. Obsah výuky tedy odpovídá zvolenému oboru podobně jako na veřejné střední škole. Některé předměty mohou vyučovat duchovní a představitelé církve, zdaleka to ale není pravidlem. Všechny střední školy, (veřejné, soukromé i církevní) podléhají také dohledu České školní inspekce, která dodržování rámcových vzdělávacích programů kontroluje.
Studenti maturitních oborů na církevních školách skládají, stejně jako jejich vrstevníci z veřejných a soukromých škol, jednotnou státní maturitu.
3. Co chtějí po dětech u přijímaček?
V zásadě totéž co střední školy veřejné. Kdo se hlásí na gymnázium nebo jiný obor s maturitou, ten musí psát jednotné testy Cermatu z matematiky a českého jazyka a literatury. Přihlášky pro první kolo se podávají do prvního března, přijímací zkoušky na čtyřleté obory budou 12. a 16. dubna, na víceletá gymnázia 13. a 17. dubna. Maximální počet dosažených bodů v didaktických testech z matematiky i českého jazyka a literatury je 50 bodů. Minimální hranice úspěšnosti není centrálně stanovena, školy si kritéria pro přijetí určují samy. Ředitelé mohou pro výběr uchazečů po užít i vlastní testy, případně si zvolit další kritéria. V úvahu přitom musí vzít jedinou podmínku: výsledek jednotné státní zkoušky má mít minimálně šedesátiprocentní podíl na celkovém hodnocení uchazeče při přijímacím řízení.
Náboženství předmětem přijímací zkoušky nebývá, pokud přímo nesouvisí se studovaným oborem. Některé školy ale volí pohovor nebo test všeobecných znalostí, kde se otázky související s křesťanstvím mohou objevit.
Nematuritní obory často přijímají uchazeče bez přijímaček nebo jen na základě ústního pohovoru. Ani tady ale nehraje víra hlavní roli.
Stejně jako státní školy budou i ty církevní po skončení prvního kola nkú přijímaček pořádat kola další, pokud budou mít volná místa. V druhém kole není počet přihlášek nijak omezen a kritéria pro přijetí si školy určují samy. Nejžádanější církevní gymnázia budou ale mít tou dobou mezi uchazeči nejspíš vybráno.
Kdo církevní školy zřizuje a platí? A které z nich jsou dobré? Kompletní seznam církevních gymnázií v ČR:
