Dbalý o sněžení v diáři: Pod vlivem kokainu jsem neoperoval. Je to fikce

„Několikrát byl v nemocnici. Ale to se týká spousty lidí, medicínských intervencí na vedení nemocnice ze strany manažerů a politiků byla celá řada,“ komentoval Dbalý svůj vztah s kmotrem. 

Lidovky.cz: Kam vedly vaše první kroky po propuštění z vazby?
Jel sem rovnou k tatínkovi, který na tom není zdravotně moc dobře. Samozřejmě jsem se hned spojil s rodinou. Dělím teď svůj čas mezi ni a tatínka.

Lidovky.cz: Zaznamenal jste vtípek, že to bylo do Lidlu na Zbraslav koupit banány?
(Smích) Nezaznamenal a není to pravda. Na první nákup jsem šel asi po čtyřech dnech s tatínkem do obchodu v Hostivici. Jestli tam mají kokain v banánech, nevím.

Je to totální devastace mojí rodiny, říká Dbalý o kauze Homolka

Lidovky.cz: Ptal jsem se proto, že kokain patří mezi nejpikantnější motivy vašeho případu. Stačí nahlédnout do vašich poznámek: „Celé dopoledne sněžím (během 8 dnů 10 g to je síla) a diazepamuji. Jsem totálně DOWN“ či „Sněžím (a to dost) na meetin s 15 minutovým zpožděním, musí to na mně být znát“. Byl jste na kokainu závislý?
Homolku jsem řídil šest let, nebylo to úplně jednoduché. Není to z hlediska tlaků a různých rozhodnutí úplně snadný job. Během té doby, s výjimkou posledních dvou, tří měsíců, jsem byl úplně v pohodě. Nicméně tlaky nejen na mě, ale i ostatní ředitele nemocnic, byly na přelomu let 2011 a 2012 opravdu velké. Věděl jsem, že se blíží změna a řešil jsem to určitými podpůrnými prostředky. Nejsem na to úplně pyšný. Nikdy jsem ale nebyl závislý na kokainu ani alkoholu. Možná tam bylo trošku více alkoholu, možná jsem trochu experimentoval s kokainem. Žádná závislost na drogách ale u mě nebyla.

Lidovky.cz: „Během 8 dnů 10 g“...to nezní jako nevinný experiment.
Moje poznámky jsou z velké části fikcí. Tyto údaje je nutno brát cum grano salis, jak říkají latiníci. Prostě nejsou pravdivé.

Lidovky.cz: Operoval jste někdy pod vlivem kokainu nebo dalších drog?
Ze začátku ředitelování jsem doufal, že si operativu udržím, nicméně to nebylo možné. Takže jsem ze začátku, v roce 2007, 2008 operoval jednou měsíčně, ale postupně se to utlumovalo. V poslední fázi jsem prakticky neoperoval.

Lidovky.cz: Znova, operoval jste tedy někdy pod vlivem drog?
V životě bych neoperoval nikoho pod vlivem alkoholu nebo kokainu. To je licence, která je součástí nikoliv diáře, jak se pořád říká, ale textu s nějakou genezí. Jeho obsah, třeba výraz sněžím, je sice hezký, možná vyhrál nějakou cenu v anketě Bláboly roku, ale není to pravda.

Lidovky.cz: Další poznámky: „11.1. 2010 - na práci už celkem nepokrytě seru; 15.11. 2010 Do NNH vyrážím s nechutí na 7:30, ale na Vypichu obracím a jedu domů. To se mi ještě nestalo. Začínám ten barák nenávidět!!!“ Připouštíte, že jste ke konci už řízení nemocnice nezvládal?
Tlak byl velký. Existovaly nepodložené politické tlaky, přestože nemocnice fungovala dobře, abych funkci předal. Z toho možná vyplývají tyto reflexe, ať už jsou pravdivé, či ne.

Lidovky.cz: Nepodložené tlaky? V závěru vašeho ředitelování se přece kolem Nemocnice Na Homolce vyrojila řada podezření spojených se zakázkami. Ostatně kvůli dvěma jste obžalován, kvůli dalším čelíte obvinění.
Podezření je vždy spousta a netýkají se pouze Nemocnice Na Homolce. U jiných nemocnic se také poukazuje na řadu nesrovnalostí, u Homolky pokračuje kampaň dál. Podle mého je to politicky podmíněno. Vše vede k privatizaci nemocnice.

Lidovky.cz: Proč mluvíte o kampani? Kolem Homolky vypukla řada skandálů právě z vaší éry. To není žádná kampaň.
Zatím jsme ve fázi obžaloby a obvinění. Stále jsem nevinný. Je na mně a na dalších obžalovaných, abychom se pokusili tato nařčení vyvrátit. V případě gama nože a digitalizace jsem přesvědčen, ze šlo o transparentní výběrová řízení. I ministerstvo zdravotnictví řeklo, že proběhly zcela správně a zcela podle zákona. Pořád se mluví jen o mém textu, nemluví se o obrovském množství výpovědí, které manipulaci popírají.

Lidovky.cz: Na první pohled to může vypadat, že soutěže proběhly podle zákona. Vy jste s dalšími obžalován z toho, že jste zakázky ušili tak, aby vypadaly v pořádku a zbyly ještě peníze na úplatky.
To je jejich tvrzení, my se ho pokusíme vyvrátit. Po svých zkušenostech s českou justicí jsem velmi skeptický, takže jsem připraven na horší variantu. Máme ale hodně argumentů, abychom ukázali, že to tak nebylo.

Lidovky.cz: Policie však nepracuje jen s vaším textem, jistě si sehnala i další důkazy.
Já se trošku obávám, že pracuje. Prošel jsem si detailně svědecké výpovědi a musím říct, že moje obžaloba i nová obvinění jsou založené jen na vytržených partiích mého textu. Policie si je vytahuje, aniž by je podpořila něčím dalším. Výpovědi podporují naše tvrzení, že ke korupci nemohlo dojít a ani nedošlo.

Lidovky.cz: Pokračoval jste v psaní diáře, jemuž sveřepě říkáte pouze text, i po zadržení?
Diář to rozhodně není. Paradoxně k textu nemám přes dva roky přístup. Vznikl na základě nějakých bazálních poznámek o běžných pracovních setkáních, které jsem si chronologicky vedl. V posledním období, když jsem nebyl psychicky fit, mne lidé kolem sami nabádali, abych obecně popsal, jak funguje české zdravotnictví. V posledních měsících jsem tam vpisoval jakési příběhy. Jde o totální polotovar, jenž měl být dále upravován, anonymizován a vložen do nějakého jiného prostředí. Tak aby tento thriller ukázal základní nešvary českého zdravotnictví v první dekádě nového tisíciletí. V této formě mně byl text zabaven a opsán do sdělení obvinění a obžaloby. To vše se vstřícnou podporou médií. Chápu to, jde o mediální zajímavost, ne-li senzaci. Je to reality show vypuštěná do současnosti a není úniku. Mě to odsuzuje, jsem v podstatě odsouzený člověk. V této atmosféře protikorupční hysterie nemůžu počítat, že bude existovat nestranný soudce, který vedle sebe položí velice robustní důkazní materiál vylučující korupci a na druhé straně text jednoho zmučeného mozku, který v určité fázi na odchodu z funkce píše příběhy.

Lidovky.cz: Ony příběhy ale kupodivu velmi přesně korespondují s realitou.
Co je na tom protiprávního, že sedí například data podpisu smlouvy?

Lidovky.cz: Nic, ale vyvrací to vaši verzi o vybájených příbězích.
Já přece neříkám, že nedošlo k výběrovému řízení na digitalizaci chorobopisů či gama nůž. Věcně i po stránce výběrového řízení či auditu je to v pořádku. Obávám se, že policie nerozumí fungování státní správy. Že z toho pak dělám nějakou detektivku, je zpětně hodně pošetilé a přitroublé. Ale já jsem nikdy nepočítal, že se něco takového může stát, že budou na základě mého textu obviňovat desítky lidí. Nikdy nezaznělo, že text popírá velké množství svědeckých výpovědí.

Lidovky.cz: Sám ale víte, že jak text i výpovědi nejsou jedinými důkazy.
Pak je otázka, jak dalece nezávislý soud rozhodne o validitě výpovědí a listinného materiálu k soutěžím versus textu, jehož genezi mohu kdykoliv vysvětlit. Státní zastupitelství dokazuje jeho věrohodnost tím, že na jeho základě zatýká a kriminalizuje lidi.

Lidovky.cz: Co je tedy fikce a co realita?
Neumím to kvantifikovat. Opakuji, nějaký bazální text o daných schůzkách jsem měl k dispozici, to byla krátká informační data. K tomu jsem dopisoval příběhy, neexistující schůzky a neexistující lidi.

Lidovky.cz: Do jaké kategorie patří schůzky, na nichž jste dostával moo či moolah, jak jste říkal penězům?
To patří do kategorie fikce. To se nikdy nestalo.

Vladimír Dbalý při rozhovoru se serverem Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Když jde o fikci, proč jste byl tak vyděšený, když jste v práci nechal flashdisk s nimi a myslel, že jste ho ztratil? Velmi expresivně jste si poznamenal, že jde o jednu z největších panik vašeho života.
Já ho dva roky nemám k dispozici. Na takhle konkrétní věci nedovedu odpovědět. To bylo asi také součástí nějakého příběhu.

Lidovky.cz: Koluje několik verzí textu, protože jste ho začal umazávat. A zrovna pasáže týkající se moo, tedy peněz. Proč, když to zjevně patří k tomu nejzajímavějšímu?
Tomu také úplně nerozumím. Zastupitelství má text od června 2013, kdy ke mně vlítli a zabavili veškeré počítače. Má 280 stránek a jde o originál mého polotovaru. Zřejmě jsem měl ještě kopii, tak jsem na tom zřejmě dál pracoval. Byl jsem domluven, že ho dodělám do formy knihy.

Lidovky.cz: Nebylo to spíš proto, že jste zpanikařil a snažil se zamést stopy?
Vždyť jsem věděl, že to mají. Proč bych to dělal? Když budu upřímný, sám jsem je na to upozornil. Chtěl jsem kopii s tím, že zabavené disky obsahují text, na němž jsem dlouhodobě pracoval a chtěl pracovat dále.

Lidovky.cz: Nově jste stíhán kvůli právnímu poradenství, které za vaší éry dělala advokátní kancelář Šachta&Partners. Proč získala zakázku bez řádného výběrového řízení?
Výběrové řízení proběhlo, lépe řečeno to nebylo klasické výběrové řízení. Oslovili jsme tři uchazeče a na základě ceny jsme vybrali AK Šachta. Nemocnice do té doby měla dva nepříliš výkonné právníky, nová kancelář auditovala smlouvy nemocnice a ušetřila tím nemalé peníze. Řada smluv se musela obnovovat, řada byla po expiraci.

Lidovky.cz: Podle policie však byl vítěz tendru dopředu dohodnutý, zbylé dvě kanceláře sehrály pouze roli křoví.
To je složité, to se dá říct o každém výběrovém řízení. Mám malý manévrovací prostor, abych se bránil. Je přece úplně standardní použít typ výběrového řízení, pro nějž jsme se rozhodli. Je doložitelné, že jsme vysoutěžili nejnižší cenu a spolupráce probíhala dobře. Jde o tvrzení proti tvrzení.

Lidovky.cz: Znáte se s Ivo Rittigem? Setkávali jste se?
Známe se osobně z nějaké společenské události. Pokud si vzpomínám správně, několikrát byl v nemocnici. Ale to se týká spousty lidí, medicínských intervencí na vedení nemocnice ze strany manažerů a politiků byla celá řada. Ivo Rittig několikrát využil nemocnici pro léčbu příbuzných.

Lidovky.cz: Zasahoval někdy do tendrů nemocnice?
To zcela vylučuji.

Lidovky.cz: „1.4. 2010 - meet s Ivem Rittigem a Davidem Michalem - rekapitulace, vše by mělo být pod kontrolou).“ A podobných poznámek jste si napsal mnohem více. Co to znamená?
Neumím reagovat na jednotlivé vytažené věty z mého textu. Je to zřejmě součást nějakého příběhu, který jsem připravoval a chtěl dopracovat.

Lidovky.cz: Proč jste říkal AK Šachta centrála a probíral na jejich půdě tolik zakázek a vůbec fungování nemocnice? Vypadá to, že chod nemocnice byl řízen od nich. 
Není to tak. Buď proberme každou větu mého textu, nebo vycházejme z toho, že jde o příběhy. Nevím, že jsem něco nazýval centrála, text jsem dva a půl roku neviděl. Nepopírám, že nějaká setkání proběhla v AK Šachta, ale většina z nich se odehrála v Nemocnici Na Homolce.

Lidovky.cz: Často jste si poznamenával, že vám právník kanceláře David Michal předal moo či moolah. Počítám, že to je podle vás taky jen příběh.
Budu to tvrdit pořád, ať mě zavřou, či ne. Jde o fikci. O text, jenž jsem chtěl dopracovat. Vydám ho, zájem o něj je. K žádným obálkovým záležitostem nedocházelo.

Lidovky.cz: Čili 2,3 milionu jste si za právní poradenství nevzal, jak stojí v obvinění?
Žádné peníze jsem nevzal.

Lidovky.cz: Krátce po vašem zadržení se objevily informace, že na vás vyšetřovatelé tlačili, ať jmenujete Ivo Rittiga. Trváte na tom?
Když budu hodně asertivní, celý postup zastupitelství a policie vůči mně a spoluobviněným byl extrémně brutální. To musím říct zcela jasně. Během druhé prohlídky u mě v bytě, která trvala 56 hodin, aniž bych mohl spát, kdy mně zabavovali veškerý majetek, nepokrytě tlačili. Tlak na to, abych sdělil určitá jména, byl zcela jasný.

Lidovky.cz: Jaká jména?
Jména Rittig a Šnajdr (exposlanec a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr). Nabídka zněla jasně: Budete hovořit, přistoupíte na spolupracujícího obviněného a nic se vám nestane. Posléze mě převezli na služebnu, kde se mnou jednala o samotě policistka a nabídku zopakovala: spolupracující obviněný a zmínit jména. Pokud ne, následky si prý mohu přičíst sám. Tuto větu si dodnes pamatuji. Podal jsem trestní oznámení.

Druhou část rozhovoru s Vladimírem Dbalým server Lidovky.cz zveřejní ve středu.