Radost z narození dítěte je u některých matek přehlušena vyčerpáním, nespavostí a podrážděností provázenými pocity strachu a úzkosti. Diagnóza bývá v takových případech jasná - poporodní deprese. Podle některých lékařů postihují každou dvacátou matku. Podle jiných odborníků jsou příznaky poporodní deprese mnohem častější a lze je pozorovat na každé čtvrté matce.
Psychické problémy matky začínají často už dávno před porodem a mnohdy přetrvávají ještě dlouho po porodu. Deprese neničí život jen matce. Dopadá i na dítě. Matka postižená depresí má problémy s vytvořením pevného vztahu ke svému dítěti. Projevuje se to například horší péčí. Matky s depresí si se svým dítětem méně hrají, méně mu vyprávějí, čtou nebo zpívají. V extrémních případech mohou dítěti dokonce ublížit.
Úskalí rodičovství Nejnovější studie amerických pediatrů Jamese Paulsona a Sharnail Bazemoreové z Eastern Virginia Medical School zveřejněná prestižním lékařským časopisem Journal of the American Medical Association hledá odpověď na otázku, zda a nakolik propadají poporodním depresím i otcové. Podle jejich závěrů trpí depresí před narozením potomka i po něm každý desátý otec. Jako nejkritičtější se jeví období od tří do šesti měsíců po porodu, kdy propadá depresi každý čtvrtý otec.
Příčiny depresí žen během těhotenství a po porodu jsou často připisovány dramatickým hormonálním změnám, kterými organismus matky prochází. Přesný mechanismus vzniku této závažné poruchy však není znám. Podle některých lékařů jde o pozůstatek obranného mechanismu, který jsme zdědili po zvířecích předcích.
V živočišné říši je celkem běžné, že matka opustí mláďata, o která se nemůže pořádně postarat. Obětuje stávající potomky, aby se nevyčerpávala péčí, jež má mizivou šanci na úspěch. Ušetřené síly pak může věnovat dalšímu pokolení potomků, kteří se narodí do příhodnějších podmínek.
Naši dávní předkové se opakovaně ocitali v situaci, kdy měli jen mizivé vyhlídky na záchranu dětí. Deprese a narušení vazby mezi matkou a dítětem tak rozvazovala matce ruce a usnadňovala jí rozhodnutí potomka opustit.
Podle Paulsona a Bazemoreové uniká většina případů otcovských depresí pozornosti. Běžný průzkum zaměřený na výskyt depresí se soustředí na smutek a další příznaky. Jenže to jsou stavy, ke kterým se muži přiznávají jen neradi. Podstatně větší šance na podchycení deprese u mužů nastává, když se lékaři zaměří na jiné příznaky, jako například projevy podrážděnosti nebo citového „ochlazení“.
Mylná představa Velký problém působí rozšířené přesvědčení, podle kterého muži do duševních depresí neupadají. Muži pak podléhají mylné představě, že je deprese nemůže postihnout. Pokud se jim to stane, snaží se depresi před okolím skrýt. Není to pro ně tak těžké, protože navštěvují lékaře méně často než matka s novorozencem.
Narozením dítěte se život celé rodiny dramaticky změní. Do centra dění se dostává novorozenec, kolem kterého se všechno točí. Rodiče mají často problémy s tím, aby se aspoň trochu vyspali, pořádně najedli a odpočinuli si. Mnozí jsou v prvních týdnech po narození dítěte hodně unavení, což jim na náladě nepřidá. Odlišit toto celkem přirozené vyčerpání od duševní deprese, jež představuje závažné onemocnění, není ani pro odborníka nic jednoduchého.
„Jasné příznaky depresí jdou za rámec běžných rodičovských trablů,“ říká James Paulson. „Tito lidé prožívají trvale pocity odcizení, beznaděje, marnosti a nejednou se zabývají myšlenkami na smrt.“
Novopečení otcové stáli dlouho v pozadí zájmu psychiatrů. Ti se soustředili přednostně na matku a dítě. Novější výzkumy ale dokazují, že i otec těhotenství a porod své partnerky intenzivně prožívá. Jeho tělo na to dokonce reaguje hormonálními změnami, které do určité míry kopírují změny v organismu těhotné ženy a matky po porodu. I u mužů v tomto období stoupají například hladiny hormonů ze skupiny estrogenů. V těle mužů přibývá i hormonu prolaktinu, který u matky řídí tvorbu mateřského mléka. Nakolik zvyšují tyto hormonální změny riziko otcovské deprese, není jasné.
Depresím propadají po narození dítěte mnohem častěji muži, kteří již dříve duševními depresemi trpěli. K dalším významným rizikovým faktorům patří onemocnění dítěte, problémy v partnerských vztazích a finanční potíže.
Tátové ovlivní hlavně syny Nedávná studie lékařů z Harvard University odhalila jako významný faktor pro poporodní otcovskou depresi i neplánované těhotenství a rozčarování z pohlaví dítěte. Otcovská deprese má na dítě podobně neblahý vliv jako poporodní deprese matek.
„Otcové v depresi se méně zajímají o své děti a vytvářejí si s nimi podstatně slabší citové vazby. Tito otcové svým dětem například mnohem méně čtou a děti pak mívají méně rozvinuté jazykové dovednosti,“ říká Paulson.
K podobným závěrům došly i další studie sledující dopad otcovských depresí na následný rozvoj jejich dětí. Studie britských lékařů z Oxfordské univerzity prokázala, že následky otcovy deprese po narození dítěte jsou na citovém a duševním vývoji těchto dětí patrné ještě ve věku tří či čtyř let. Hned několik studií prokázalo spojitost mezi poporodní depresí otců a výchovnými problémy jejich dětí během školní docházky. Otcovy deprese mají zvlášť závažný dopad na duševní vývoj synů.
Lékaři se shodují v tom, že otcovským depresím je lepší předcházet než je léčit. Řada rizikových faktorů je zřejmá. K otcovským depresím jsou mnohem náchylnější muži, kteří už někdy depresí trpěli. Ti by měli být připraveni na návrat deprese po narození dítěte a už při prvních problémech co nejdříve vyhledat lékaře. Také napětí v partnerských vztazích je záhodno vyřešit ještě před narozením dítěte, protože vytváří živnou půdu pro vznik deprese u obou rodičů.
„Deprese, jež postihují otce před narozením dítěte i po něm, představují závažný zdravotní problém. Proto se vyplatí dát doma před narozením dítěte věci do pořádku,“ říká James Paulson a dodává, že je nutné, aby fenomén otcovské deprese vstoupil nejen do povědomí lékařů, ale aby se o něm dozvěděla široká veřejnost. Podle něj už je dnes patrný posun k lepšímu. Na tiskové konferenci to dokumentoval příkladem.
„Pokud jste dříve zadali do Googlu heslo,paternal depression‘ (otcovská deprese), reagoval internetový vyhledávač dotazem,máte na mysli mateřskou depresi?‘ (maternal depression). Dnes vám na stejný dotaz nabídne více než 18 000 odkazů,“ uvedl Paulson.
O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi
