152 případů připadalo na zhoubný mezoteliom pleury, nevyléčitelný karcinom pohrudnice, který způsobuje vdechnutí azbestového vlákna.
Jak současně také vyplývá z údajů Národního onkologického registru, počet nemocných s diagnózou mezoteliom je rok od roku vyšší. Jejich podíl se aktuálně blíží k poměru jednoho nemocného (přesněji 0,8) s karcinomem pohrudnice na 100 tisíc obyvatel.
‚Azbestový zabiják je všude kolem nás, Češi jsou nepochopitelně lhostejní,‘ varuje znalkyně Guschlová |
„Jednou vdechnutá vlákna v plicích zůstávají. Mezoteliom je zákeřné onemocnění i z toho důvodu, že má velmi dlouhou latenci. Může se projevit až 30 nebo i 50 let po vdechnutí vláken,“ uvedla v úterý v Poslanecké sněmovně při semináři o problematice odstraňování staré azbestové zátěže lékařka Pavlína Klusáčková z Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Mezoteliom pleury je přitom z onemocnění, která způsobují vdechnutá azbestová vlákna, nejnebezpečnější. Způsobují ho výhradně vdechnutá vlákna – při výkonu povolání nebo i nahodile v budovách, školách, úřadech či na ulici – třeba i v zimním posypovém materiálu z kamenolomů, kde těžený kámen vlákna azbestu obsahuje. Za desítky let, co se azbest v tehdejším komunistickém Československu povinně používal jako účinný protipožární materiál, s ním přišly do kontaktu tisíce lidí.
Rakovina si vybírá
Někdo po nadýchání může onemocnět, jiný i po vdechnutí velkého množství vláken zůstane zdravý. Záleží na osobních dispozicích, imunitě nebo dědičných sklonech. Azbest kromě toho může, ale nemusí, vyvolat karcinom plic, hrtanu a vaječníků. A také méně závažná nezhoubná onemocnění jako je azbestóza („zaprášení“ plic azbestem) a hyalinóza pohrudnice.
„V České republice je ročně hlášeno skoro 10 tisíc nových onkologických onemocnění. Ta způsobená azbestem sice tvoří jen malý podíl, ale je alarmující, že přibývají. Buď tedy přijmeme co nejdřív účinná opatření nebo budou počty vážně nemocných dál přibývat. To není útok na emoce, ale na racio,“ reagovala při semináři předsedkyně Ligy proti rakovině Praha lékařka Michaela Fridrichová.
  |
Souvislost těchto chorob s azbestem, zejména jeho výrobou, která byla zakázána v roce 1995, dokládají i místa, odkud nemocní nejčastěji pocházejí. Výskyt všech onemocnění, souvisejících s kontaktem s azbestem a azbestovými materiály, je největší v místech, kde fungovaly největší zpracovatelské podniky. Konkrétně nejvíc ve Středočeském kraji (354 chorob od roku 1994, z toho 49 připadá na mezoteliom) a konkrétně na Berounsku, kde působil národní velkopodnik Azbestocementové závody Beroun.
Ve výskytu přímo zhoubného mezoteliomu je však na prvním místě podle dat Národního registru nemocí z povolání Olomoucký kraj, kde karcinomem pohrudnice od roku 1994 onemocnělo (a z většiny tedy zřejmě i zemřelo) 62 lidí ze 125 v kraji postižených některou nemocí z azbestu.
Sedm milionů tun rizika
Česko má na svém území podle odhadu České asociace pro odstranění azbestu zhruba 7 milionů tun azbestu, od roku 1995 byla odstraněna jen malá část. K dispozici je ale také legislativa, která řeší pravidla, jak odstraňovat nebezpečné azbestové materiály a co nejméně při tom ohrozit lidi, aby nedýchali nebezpečná vlákna při likvidaci například eternitových střešních krytin, boletických panelů na fasádách škol a dalších budov nebo azbestocementových stoupaček v bytovkách. Problém je, že pravidla velká část investorů i sanačních firem nedodržuje. A kontrola je nedůsledná, leckde i nulová.
Limit, který stanovuje maximální výskyt jednoho tisíce vláken na metr krychlový, Česko v mnoha případech a na mnoha lokalitách i v budovách (někde dokonce i školách) překračuje.
Česku také chybí přesný program bezpečného odstranění azbestu, jaký už v roce 2009 schválilo Polsko – s přesným plánem do kdy, za kolik a jakým způsobem se zátěže zbaví.
Polsko jako azbestový vzor
„Naší snahou v České republice musí být změna legislativy a také, aby všechna ministerstva, kterých se problém týká, konečně začala koordinovat svůj postup. A abychom u nás vytvořili podobný program, jaký má Polsko,“ říká předseda České asociace pro odstranění azbestu Jiří Malík. Důležité podle něj také je, aby se na sanaci azbestu podílel finančně stát a bylo možné začít využívat fondů Evropské unie.
Petice žádá ochranu před azbestem. Stát by měl být přísnější na firmy, které s tímto materiálem pracují |
Na poslaneckém semináři zástupci ministerstva zdravotnictví, životního prostředí i průmyslu a obchodu vysvětlovali, co všechno pro zlepšení situace dělají. Posledním výsledkem však zatím je loni vydaný metodický pokyn, který shrnuje povinnosti i doporučení pro řešení sanace azbestových materiálů. Autoři dokumentu však přiznali, že doporučení, která nejsou přímo a přesně daná v zákoně, lze těžko vymáhat.
