„V zemi zůstalo asi 350 tisíc ukrajinských uprchlíků. Na pozadí hospodářské recese a rostoucí inflace byli Ukrajinci vystaveni projevům nenávisti, obtěžování a zločinům z nenávisti; v srpnu byly ve městě Plasy kvůli své národnosti násilně napadeny dvě ukrajinské uprchlice,“ upozorňuje ve zprávě Amnesty International.
Současně píše, že ukrajinští uprchlíci se potýkali s překážkami integrace, včetně jazykových bariér ve školách. „Přestože míra zaměstnanosti mezi ukrajinskými uprchlíky byla 64 procent, šlo převážně o málo placená a málo kvalifikovaná zaměstnání,“ stojí dále v dokumentu.
Odpor části společnosti vůči pomoci
Vedoucí advokačního oddělení české Amnesty International Irena Hůlová pro iDNES.cz uvedla, že organizace ve výroční zprávě vycházela z celé řady zdrojů. „Opírali jsme se například o výzkum od společnosti PAQ a výzkum od organizace In IUSTITIA informací od Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty nebo poznatků od úřadu zmocněnkyně pro lidská práva,“ komentovala Hůlová.
Společnost PAQ se ve studii například zaměřila na romské uprchlíky z Ukrajiny. Na základě šetření zjistila, že se jich v Česku setkalo 30 procent s nesnášenlivostí ze strany Čechů a 9 procent s nesnášenlivostí od ostatních ukrajinských uprchlíků.
„Nárůst útoků pro ukrajinskou národnost vykazuje napříč sledovaným obdobím vzestupnou tendenci. Tento vývoj reflektuje odpor části společnosti vůči pomoci ukrajinským uprchlíkům, potažmo podporu ruského imperialismu, vyživované dezinformačními aktivitami,“ upozornila dále organizace In IUSTITIA.
Hůlová z české Amnesty dále uvedla, že Česká republika je jedna z nejvstřícnější zemí, co se pomoci uprchlíkům z Ukrajiny týče. Nicméně i zde je podle jejích slov na čem pracovat. „Česká vláda by se měla těmito podněty zabývat. Také už není začátek války a je potřeba řešit otázku dlouhodobějšího začlenění Ukrajinců a Ukrajinek do české společnosti, ať už se jedná o pracovní trh nebo školy,“ doplnila.
„Byli uvrhnuti do velice nejisté situace“
Zároveň však poukázala na analýzu In IUSTITIA, která upozornila, že po ruské invazi na Ukrajinu přibylo v Česku protiukrajinských i protiruských incidentů. „Loni tvořily 22 procent případů předsudečného násilí, které organizace zaznamenala,“ doplnila.
Amnesty ve výroční zprávě také mluví o politickém napětí. Podle Hůlové jde o to, že v průběhu loňského roku došlo k nejasnostem ohledně výkladu zákona Lex Ukrajina. „Zejména ministerstva vnitra a práce a sociálních věcí se nemohla shodnout na podmínkách pro vyplácení humanitárních dávek a tisíce uprchlíků se ocitly ve velice nejisté situaci,“ dodala Hůlová.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek pro iDNES.cz připojil, že podle výzkumů společnosti PAQ research s názvem 2 roky poté k dvouletému výročí zahájení ruské agrese na Ukrajině skutečně dvě třetiny ukrajinských uprchlíků pociťují v Česku diskriminaci a celých 57 procent se setkalo s verbálními útoky ze strany české veřejnosti.
„Mezi mladými to procento bylo ještě vyšší. Takže ano, nevraživost vůči uprchlíkům a diskriminace jsou problém české společnosti ve vztahu k ukrajinským uprchlíků. Neevropští uprchlíci to mají v tomto ohledu v Česku ještě horší, rasismus je stále nejen českým problémem,“ varoval Rozumek.
„Je potřeba říci - stojíme o vás“
Ohledně integrace uprchlíků v Česku ale sdělil, že statisticky se to daří velmi dobře. „72 procent ukrajinských uprchlíků v produktivním věku pracuje, velká většina odvádí zdravotní a sociální pojištění takže se nejedná o brigády. 70 procent uprchlíků bydlí v nájemním bydlení, což je také velký úspěch,“ podotkl s tím, že integrace Ukrajinců v Česku je z tohoto pohledu mimořádně úspěšná a rychlá.
Uprchlíci podle jeho slov dokonce do veřejných rozpočtů odvádějí více než čerpají. „Z pohledu Organizace pro pomoc uprchlíkům je až příliš mnoho lidí, kteří vypadávají ze systému, mají problém vůbec získat dočasnou ochranu, mají různé handicapy, invaliditu, zdravotní problémy s těmi se potkáváme především,“ pokračoval.
Z pohledu, kde mohou mít nyní uprchlíci největší problém, Rozumek zmiňuje především nedostatek příjmů a chudobu. „Podle výzkumu PAQ research 57 procent ukrajinských uprchlíků trpí příjmovou chudobou. Jedna třetina z nich musí mít dvě zaměstnání, další dvě třetiny z nich pracují za méně než 150 korun na hodinu,“ doplnil.
V organizaci podle něj mají největší starosti s lidmi s různými znevýhodněními a handicapy a s tím, že lidé vůbec nemají peníze, nevychází finančně a propadají se do dluhů, protože nemohou vstoupit do systému státní sociální podpory a stát specifickou podporu pro Ukrajince, například ukrajinské matky s dětmi, stále více omezuje.
„Je potřeba jednoznačně říci: ‚Stojíme o vás.‘ Nabídnout lidem trvalý pobyt a začlenit uprchlíky plně do systému, jinak hrozí a již nastává sociální vyloučení, chudoba, práce na černo či vykořisťování,“ dodal.
„Začleňování hodnotí kladně“
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR před několika týdny vydalo průzkum, kde 55 procent respondentů uvedlo, že se začleňování uprchlíků podle nich daří.
„Ačkoli v předchozích otázkách nadpoloviční většina respondentů uvedla, že Česko přijalo příliš mnoho uprchlíků, zároveň se ale v meziročním srovnání zvýšil podíl lidí, kteří kladně hodnotí začleňování uprchlíků. V součtu podíl lidí, kteří začleňování mají za zdařilé, narostl od léta 2023 o 9 procentních bodů,“ stojí v průzkumu za letošní únor.
Z něj také mimo jiné vyplynulo, že začleňování ukrajinských uprchlíků do české společnosti se zlepšuje spolu se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání, s rostoucí spokojeností s osobním životem či se zvyšující se spokojeností se současnou politickou situací.
Marie Jelínková z Katedry veřejné a sociální politiky na Univerzitě Karlově pro iDNES.cz stav kolem uprchlíků komentovala slovy, že k diskriminaci jistě někdy dochází, a přestože jsou Ukrajinci v mnohém Čechům podobní. Je to podle ní poprvé, co se česká společnost sžívá s nějakou odlišnější skupinou, to s sebou však nese i nejrůznější výzvy.
„A stejně tak jako Ukrajinci musí dodržovat české zákony, je třeba dbát na to, aby české zákony včetně antidiskriminační legislativy byly dodržovány i vůči nim,“ konstatovala Jelínková.
Práce na nízko-kvalifikovaných pozicích
Podle ní se zapojením ukrajinských uprchlíků do české společnosti zásadně pomohli jak dlouhodobě usazení Ukrajinci, tak společnost, ale i přístup většiny uprchlíků. Jelínková dále uvedla, že integrace vyžaduje i perspektivu dlouhodobého setrvání a ukrajinští uprchlíci pořád žijí v pobytové nejistotě, což limituje nejen investice některých z nich do života v Česku, ale i postoje a investice zaměstnavatelů.
„Navíc významné problémy typu práce na nízkokvalifikovaných pozicích vzdělaných Ukrajinců či situace mladistvých Ukrajinců v Česku se neobejdou bez zásadní pomoci státu, která by se v dlouhodobém hledisku mnohonásobně vrátila, ale ke které téměř nedochází,“ varovala Jelínková.
Současně upozornila, že u uprchlíků roste také jejich nejistota ohledně budoucnosti. „Některé problémy, například zmíněná situace mladistvých uprchlíků, kteří často nestudují střední školy, se v průběhu času stávají daleko významnější a i hůře řešitelné,“ pokračovala.
K nejhoršímu zhoršení pak podle jejích slov došlo v důsledku legislativních změn přijatých v červnu 2023, a k dalšímu zhoršení dojde počátkem podzimu 2024, kdy skončí podpora humanitárního ubytování i pro zranitelné skupiny uprchlíků. „Pro nejzranitelnější skupiny uprchlíků pak bude velmi obtížné a možná i nemožné najít ubytování,“ dodala Jelínková.
