Odboráři a dopravci varují, že Babišův záměr by vedl ke snížení mezd, které vyvolá protesty, odchody z oboru a úbytek spojů. Plán kritizoval Sobotka, bez nařízení by podle něj platy řidičů nevzrostly.
Sobotkova vláda po protestech řidičů rozhodla v říjnu 2016, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun. Zvýšily se i další příplatky.
Pražská MHD pojede v lednu podle prázdninových jízdních řádů, chybí řidiči |
Kraje, které veřejnou dopravu objednávají a potřebné linky dotují, pak měly problémy s finančním pokrytím růstu mezd a tím, jak peníze k řidičům dostat. Nakonec loni v červenci vláda schválila příspěvek zhruba 394 milionů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Babiš: Byla to Sobotkova akce před volbami
Babiš ve čtvrtek řekl, že zvyšování mezd bylo Sobotkovou akcí před krajskými volbami, kdy se chtěl zalíbit a myslel si, že získá hlasy. Premiér uvedl, že ANO v koaličním kabinetu hlasovalo proti opatření. „Babiš jde proti řidičům autobusů. Kdybych jako premiér neprosadil změnu nařízení vlády, bídné platy řidičů by se nezvýšily. Kraje soutěží dopravu na nejnižší cenu, motivace dopravců i krajů zvyšovat řidičům mzdy je proto nízká,“ reagoval na Twitteru Sobotka.
Babiš jde proti řidičům autobusů. Kdybych jako premiér neprosadil změnu nařízení vlády, bídné platy řidičů by se nezvýšily. Kraje soutěží dopravu na nejnižší cenu, motivace dopravců i krajů zvyšovat řidičům mzdy je proto nízká.
Podle předsedkyně Asociace krajů a karlovarské hejtmanky Jany Vildumetzové (ANO) nařízení Sobotkovy vlády nefungovalo, peníze od krajů se k řidičům často nedostávají. „Proto chceme v co nejbližší době přijít s náhradním systémovým řešením tak, aby se navýšení platů dostalo spravedlivě ke každému řidiči,“ uvedla.
Zástupci krajů, které nevede hnutí ANO, ale Babišův plán zpochybňují. Za rozumné řešení ho nepovažuje například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Premiér a vláda se podle něj vystavují riziku, že se zastaví veřejná doprava, když řidiči odejdou do jiného oboru.
Odbory: Autobusy nebude mít kdo řídit
Podobně vidí situaci dopravci a odboráři. Babišův plán označili za nepředstavitelný, nepřijatelný a nesystémový. Podle ředitele dopravce BusLine Radka Chobota by uskutečnění záměru snížilo objem peněz ve veřejné dopravě a tím by klesly mzdy řidičů autobusů. „Holt se budou muset omezovat spoje a nebude mít kdo autobusy řídit,“ dodal.
„Pokud by k tomu (premiér) přistoupil, tak vyvolá u řidičů další nepokoje, protože oni už s těmi penězi počítají,“ uvedl ředitel firmy ČSAD autobusy Plzeň Jaroslav Vejprava. Stávka, sociální nepokoje a odchody řidičů do jiných oborů hrozí podle jabloneckého odboráře Jiřího Kuchynky, který stál před několika lety na začátku protestů, jež vedly k přijetí tohoto nařízení.
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestovali od října 2015. Šoféři si stěžovali, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách. V červnu 2016 odbory kvůli nízkým platům řidičů odsouhlasily přípravu stávky, a v říjnu téhož roku vláda zvýšení mezd řidičů schválila. Kvůli neplnění podmínek uspořádali řidiči autobusů začátkem dubna 2017 v pěti krajích jednodenní stávku.
