Ze sportů, které pocházejí z amerického kontinentu, jsem provozoval dva, nebo vlastně tři, když vezmu v úvahu, že softbal a baseball jsou dva různé sporty. Díky softbalu jsem se seznámil se svou ženou, se kterou jsem již 34 let. Mě ale víc zajímají potraviny, které přišly z amerického kontinentu. Kde by byla slavná maďarská kuchyně bez papriky? Ani to muzeum papriky by tam nebylo.
Maďarský vepřový perkelt by si neškrtl. Segedínský guláš, který nejspíš v Maďarsku ani neznají, a já si ho dával dvakrát týdně v automatu Šárka na Dejvické ulici, a bez papriky? No to snad ne. A Itálie bez rajčat? Hrůza pomyslet. Kde by byly slavné gnocchi, tedy ňoky, ne gnokči, jak se někdy doslýchám. A teď mne objala hrůza: bramborák, slavný bramborák nebo jehněčí se špenátem a bramborovým knedlíkem, mňam! A na Slovensku? Brynzové halušky, lokše a další pochutiny z brambor.
Jak to mohla ta Evropa před Kolumbem přežít? Příkladem buď německá (kromě bavorské) nebo anglická kuchyně... Nemám slov. Kde by byla čokoláda, kakao, káva a cigára? Hlavně cigarety. Z čeho by se naplňoval státní rozpočet, kdyby nebylo daní z cigaret? Upozorňuji, že sám nekouřím, ale když už se vede ten falešný boj proti kouření, musím se trochu otřít. Pokud jde o brambory a rajčata, naskočil mi film Vojín Čonkin, nebo tak nějak se jmenoval. Mně se ten film velmi líbil, i když prošel poměrně bez povšimnutí. Jedna z věcí, která mě zaujala, byl jakýsi amatérský „mičurinlysenko“. Snažil se vypěstovat rostlinu, která by nahoře rodila rajčata a v kořenech brambory. Vycházelo mu pořád, že nahoře nic a dole taky nic. Pálil taky kořalku z výkalů, hovnovici. Nic divného v SSSR. No to jsem se nějak při myšlence na jídlo rozohnil, že i na sport jsem zapomněl. To víte, stařecká pažravost.
O autorovi| RICHARD TESAŘÍK, hudebník a herec
