Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Brexit by předčasné britské volby nerozhodl, míní Michael Žantovský

Česko

  8:00
Praha - Pro Česko bude mít brexit mimo jiné ekonomické důsledky, zdůrazňuje bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský. A ty prý mohou být velmi vážné. Rozhovor s diplomatem a současným ředitelem Knihovny Václava Havla pro sobotní LN připravil Jan Klesla.

Michael Žantovský foto:  Petr Topič, MAFRA

LN: Kdyby byly ve Velké Británii předčasné volby, jak by dopadly vzhledem k blížícímu se brexitu?
Problematika brexitu je samozřejmě dnes v britské politice primární téma. Kdyby ale opravdu došlo k předčasným volbám, pravděpodobně by o­ výsledku nerozhodovala. Ani Labouristická strana, i když se tak tváří, brexitu nijak výrazně neodporovala, rozhodně ne její vůdce Jeremy Corbyn. Hlavním tématem je migrace, které samozřejmě souvisí s brexitem, ale nikoliv nerozlučně. Samozřejmě pak sociální témata jako bydlení, zdravotní péče, což vždy hraje v­ britských volbách velkou roli.

LN: Vnímáte tedy příklon labouristů doleva? Jejich stínový kancléř John McDonnell je například velmi radikální. Mohou se profilovat až výrazně socialisticky?
To je rozhodně možné, i Corbyn a­ další levicovější představitelé Labouristické strany mluví o věcech, které dlouho nikdo nezmínil, jako je třeba znárodňování. A výrazný by byl patrně i jejich posun v zahraniční politice, tedy větší odstup od NATO a možná i­ otevření diskuse o britském jaderném deterrentu. Mohlo by dojít i k velkému posunu od vyváženého stanoviska ke konfliktu na Blízkém východě směrem k palestinskému pólu a silnější protiizraelské rétorice, ke které se právě Corbyn a jeho stoupenci už dnes často uchylují.

LN: Souhlasíte tedy s pohledem, který říká, že brexit má hlavně hlubší socio-ekonomické kořeny? Nebo jde o ­politickou a kulturní vzpouru?
Takové kořeny tam samozřejmě být musí. Populisté nespadli z Marsu, ale vyrostli na podhoubí velkých společenských a sociálních změn a určitého selhání tradiční mainstreamové politiky. Rozhodně k tomu patří změny vyplývající z globalizace, především jak se lidé potýkají s problémem zachování vlastní identity, kultury a tradic. Také určitá ztráta víry v budoucnost a to, že tradiční politické strany nejsou schopny řešit problémy, které voliči vnímají. Společnost jako by se rozdělila na dvě části – tu globalizovanou, kterou v Británii představuje především Londýn a ­jižní Anglie a všechny ty obrovské mezinárodní a finanční společnosti. A ­na tu neglobalizovanou, která ztrácí kontakt s­ aktuálním vývojem a obává se, že jí ujíždí vlak. Obrací se proto k politikům a stranám, jež nabízejí snadná a rychlá řešení.

Autor: