Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

V karanténě mi chyběl pohyb, po pokoji jsem nachodil i šest kilometrů, říká Čech propuštěný z Bulovky

Daniel Pekárek s rodiči po jeho propuštění z karantény na Bulovce. foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA - V pondělí ráno pustili pětici Čechů evakuovaných z Wu-chanu ze 14denní karantény v pražské Nemocnici na Bulovce. Mezi nimi byl i jednadvacetiletý student Daniel Pekárek, který v rozhovoru pro Lidovky.cz vypráví o svých „zážitcích“ z karantény. „Na Bulovce to bylo skoro jako na hotelu,“ říká.
  18:15

U rozhovoru byla i Danielova maminka Karin Pekárková, která se prý tolik nebála o syna, jako o jeho kamaráda z bangladéšské karantény, kde lidé evakuovaní z čínského Wu-chanu přebývají ve špíně a bez postelí. Nejhorší pro ni ale bylo období, kdy byl Daniel ještě v Číně a nebylo jisté, zda ho budou evakuovat. 

„Strašně dlouho trvalo, než se vyjednala evakuace, táhlo se to skoro měsíc. Bála jsem se. Věděla jsem, že čím déle tam zůstane, tím větší je riziko, že se nakazí,“ vysvětluje. Podle ní nejvíc trpěly babičky. „Já jsem věřila, že ho brzy budeme mít zdravého doma a konečně jsme se dočkali. Snad už je po všem,“ doufá paní Pekárková. 

Až se situace zklidní, Daniel se do Wu-chanu chce vrátit. „Původně jsem v Číně chtěl být čtyři roky a vystudovat softwarové inženýrství, stihl jsem ale jen půl roku,“ říká. Podle něj by byla škoda ten půlrok zahodit.

Lidovky.cz: Jak zpětně vnímáte vše, co jste si v posledních týdnech prožil? Muselo to být velmi stresující.
Nejvíce stresující to bylo pro moje rodiče. Ti měli hrozný strach a neustále mě kontaktovali a ptali se, jak to se mnou vypadá a jestli jsem v pořádku. Já jsem se z nákazy velký strach neměl, nosil jsem roušku a vyhýbal se davům. Především jsem se bál, že mi situace kolem koronaviru znemožní studium. Stále jsem přemýšlel, co budu když tak v Česku dělat. Nespal jsem z toho.

Takovou situaci člověk vůbec nečeká. Wu-chan je moderní velké město, nikoho by nenapadlo, že zrovna tam vypukne epidemie koronaviru. Dokonce jsem se některých Číňanů ptal, jestli někdy jedli psa, hada nebo třeba netopýra. A ani pro ně to není běžné. V supermarketu si koupíte maximálně želvu. (směje se)

Daniel Pekárek.
Daniel Pekárek s maminkou.

Lidovky.cz: Jste šťastný, že jste zpátky doma a „volný“?
Určitě. Jen můj čtrnáctiletý bratr nebude nejspíš moc nadšený – obsadil mi pokojík a já ho zase vystěhuji. (směje se)

Lidovky.cz: Teprve včera vás pustili. Nebojíte se, že se vás lidi v Česku budou stranit kvůli obavě z nákazy?
Určitě se takoví lidé najdou. Chápu to a nic s tím nenadělám. Stresovat se z toho by bylo zbytečné. Pak jsou tady tací, kteří za mnou chodili už na Bulovku. Jako moje teta. Nosila mi jídlo a čisté oblečení.

Lidovky.cz: A jaký byl pobyt v karanténě?
Chyběl mi pohyb. Tak jsem alespoň chodil po místnosti, když jsem telefonoval. Jednoho dne jsem dokonce podle krokoměru nachodil 6 kilometrů. Také jsem zvyklý, že si objednám jídlo, kdykoli dostanu hlad. Klidně i ve 3 ráno. Tuhle možnost jsme na Bulovce samozřejmě neměli. Ale jinak si vůbec nemám na co stěžovat. Všichni na mě byli moc milí. Bylo to skoro jako na hotelu.

Dva dny jsme byli na infekčním oddělení pohromadě. Potom pro nás našli samostatné pokoje. Personál se nám snažil těch 14 dní opravdu zpříjemnit. To můj kamarád z Bangladéše říct nemůže.

Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Je to kamarád, kterého jsem poznal ve Wu-chanu a stejně jako já byl do své země evakuován a umístěn do nemocniční karantény v Bangladéši. Oni je strčili do jedné špinavé místnosti, kde nebyly ani postele. Vypadalo to vážně děsivě.

Lidovky.cz: Máte v Číně nějaké další přátelé? Víte, že by se někdo z nich koronavirem nakazil?
Našel jsem si kamarády jak mezi Číňany, tak i cizince. Mám tam dokonce čínskou dívku, která ve Wu-chanu žije. V současné době je u příbuzných v jiném čínském městě. Jsme spolu v denním kontaktu. Nikdo z přátel se nenakazil, oni raději nevycházejí ven.

Lidovky.cz: Zůstal někdo z Vašich přátel cizinců v Číně?
Ano, bohužel tam zůstala jedna kamarádka z Ugandy. Když to řeknu na rovinu, ugandská vláda se na ní úplně vykašlala a vůbec je nezajímalo, že tam je. Naší vládě jsem opravdu vděčný, že nás tam nenechala.

Lidovky.cz: Spřátelili jste se s ostatními z karantény na Bulovce
Myslím, že určitě vzniklo nějaké přátelské pouto. Trávili jsme spolu dost času.

Lidovky.cz: Byl jste pryč přes půl roku. Co vám z Česka nejvíce chybělo?
Hodně mi chyběla pizza a mléčné produkty. Doma jsem si skoro každý den dával k večeři sýr Cottage, v Číně ho ale nebylo možné sehnat. Mléčné produkty tam nejsou moc populární. Samozřejmě – kromě jídla – mi nejvíce chyběla rodina. (směje se)

Lidovky.cz: Jak jste strávil první den bez karantény?
Celé dopoledne jsem běhal mezi médii, takže jsem si moc volnosti neužil. Pak mě ale rodiče vzali na pořádný steak k obědu. Nejvíce se ale těším na večeři k babičce.

Lidovky.cz: Jaké jsou Vaše další plány?
Původně jsem v Číně chtěl být čtyři roky a vystudovat softwarové inženýrství, stihl jsem ale jen půl roku. Takže teď budu studovat on-line z domova a zároveň budu sledovat další instrukce od vedení školy. Jakmile se situace zlepší, určitě se do Číny chci vrátit a dostudovat tam. Byla by škoda ten půlrok zahodit. Věřím, že moje univerzita pro mé studium vymyslí co možná nejlepší řešení.

Také doufám, že mě doma maminka naučí pořádně vařit a budu moci pohostit své přátelé v Číně.

V současné době se také snažím najít možnosti, jak založit nějakou veřejnou sbírku na zdravotnické pomůcky pro Wu-chan.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...