Nehody chytrých automobilů oživily důležité, i když přece jen stále ještě futuristické téma. Kdo bude jednou odpovídat za roboty a jejich chování? Jejich majitelé, výrobci, roboti sami, či snad dokonce vůbec nikdo?
Ve světě, kde zatím řešíme jen problémy s fungováním stále chytřejších spotřebičů, jsou odpovědnostní otázky jasně zodpovězené. A z jejich základu se patrně bude vycházet i při pozvolném nástupu umělé inteligence, objevující se zatím hlavně v automobilovém průmyslu. „Obecně platí, že za škodu způsobenou věcí je odpovědný ten, kdo má mít nad věcí dohled, tedy její uživatel, a pokud ho nelze určit, tak vlastník věci,“ popisuje pravidla platná pro současný svět a třeba i elektronické spotřebiče Jana Pattynová z advokátní kanceláře Pierstone.
Dodává však, že pravidlo má několik výjimek: „Pokud je škoda způsobena vadou výrobku, tak za takovou škodu odpovídá výrobce, případně dovozce vadného výrobku. Ve zdravotnictví a některých podobných službách je za škodu způsobenou přístrojem odpovědný poskytovatel zdravotnické služby, který přístroj použije.“
Odpovědnost bude. Ale čí?
Právě tyto výjimky patrně určí směr i při řešení škody, kterou v budoucnu napáchá robot, rozhodující se podle vlastního uvážení. Podle Jany Pattynové totiž už nebude princip odpovědnosti uživatele po nástupu věcí vybavených umělou inteligencí s určitou autonomií jednání vhodný a spravedlivý: „Očekává se, že odpovědnost uživatele či vlastníka bude v éře autonomně jednajících předmětů nahrazena odpovědností výrobce, postavené na obdobných principech jako současná odpovědnost za vady výrobku.“ A z reakcí výrobců samořízených automobilů, které měly nehodu, se podle ní zdá, že jsou ochotni tuto odpovědnost v principu nést.
.
