13. ledna 2019 5:00, aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Česko po brexitu. Hlasovací mašinu Francie a Německa neporazíme, míní český diplomat

Emmanuel Macron přijímá gratulace od německé kancléřky Angely Merkelové. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Emmanuel Macron přijímá gratulace od německé kancléřky Angely Merkelové. | foto: REUTERS/Wolfgang Rattay

PRAHA/BRUSEL Zatímco pozice Francie a Německa odchodem Velké Británie z Evropské unie posílí, Česko ztratí frekventovaného spojence a bude muset nabízet svůj hlas i v zemích, kde to dříve nebylo nutné. Podle člena českého diplomatického sboru, který si přál zůstat v anonymitě, nás tak čekají jednání třeba se Skandinávci, Pobaltím ale také Portugalskem.

Poslední březnový pátek letošního roku by měl být pro některé státy napsaný v historii Evropské unie černým, pro jiné zlatým, písmem. Pokud ještě nedojde k nečekanému obratu, Velká Británie vystoupí v tento den z unijních struktur a po 46 letech se ocitne mimo evropské integrační struktury. Co to ale bude znamenat pro Česko?

Zatímco s dohodou o volném obchodu je to zatím všelijaké, jen ne jasné, politické dopady odchodu ostrovanů se již dají částečně předvídat. Nejen my se musíme v částečném mocenském vakuu začít orientovat a hledat stálé i přechodné spojence. Češi znalí situace v Bruselu se ale shodují na jednom – odchod ostrovanů s podobně suchým humorem, jako máme my, je citelná ztráta.

Server Lidovky.cz hovořil o dopadech brexitu na Českou republiku s českým diplomatem, který si nepřál být jmenován, a který otázku brexitu profesně řeší. „Ztrácíme frekventovaného spojence, jelikož jsme se s Brity často shodli. Podpora se nám bude shánět hůře,“ přiznává český diplomat s tím, že je ale potřeba si ještě na skutečné fungování v evropských institucích od dubna počkat.

Zároveň ale připouští, že brexit může zažehnout i nové kolo integračních snah. „Je na místě předpokládat, že Francie a Německou budou tou hlavní integrační silou,“ předpovídá člen českých diplomatických kruhů. Velká Británie, která přirozeně vyvažovala zájmy Němců a Francouzů, svým odchodem znepříjemnila život státům, které s touto velkou evropskou dvojicí často nesouhlasili. Takovým státem je i Česká republika.

„Je zřejmé, že tandem Německo-Francie bude v otázce budoucího směřování Unie velmi aktivní, ale nebude Unii neomezeně dominovat. Posílí taky vliv dalších větších členských států, ale i koalic těch středních a menších,“ řekl serveru Lidovky.cz ministr zahraničích věcí Tomáš Petříček, který díky tomu vidí potenciál nejen ve Visegrádské čtyřce, ale také ve formátu „Slavkovské trojky“, ve které je kromě Česka a Slovenska ještě sousední Rakousko.

Francouzsko-německý motor se rozjíždí. Česko hledá spojence

„Vliv Francie a Německa odchodem Britů sílí, to je zřejmé. Příkladem může být idea společné evropské armády, takový projekt by s Brity v EU měl mnohem menší šanci. Rozjíždí se celá řada projektů, které jsou de facto z pera Francie, ke kterým byla Británie kritická. Oživuje se ten takzvaný německo-francouzský motor,“ popsala pro server Lidovky.cz europoslankyně Dita Charanzová, nestranička zvolená za hnutí ANO.

Pozice Česka a Visegrádu se od představ Německa a Francie může radikálně lišit, názorně to předvedla například migrační krize. Zákonitě se pak ale české zastoupení v Bruselu musí ptát, kdo z dalších zemí může pro desetimilionovou zem uprostřed Evropy představovat pomocnou ruku. Kromě již tradičního Visegrádu to tak vypadá, že se budeme muset poohlížet i tam, kde nemáme tak tradiční vazby.

Podle serverem Lidovky.cz osloveného diplomata máme šanci shodnout se často třeba s Pobaltskými státy, klepat na dveře budeme ale muset obrazně řečeno také u Portugalců nebo Španělů. Podle něj ale půjde spíše o spojenectví ad hoc, tedy pouze v případech jednotlivých témat. Hledat někoho, s kým si dohodneme dlouhodobý plán spolupráce a podpory, je ale podle něj téměř zbytečné. „Nahradit Británii jiným, jedním státem nebude pro Česko možné. Spojenci se budou hledat téma od tématu,“ přitakává takovému výkladu také Charanzová.

Podle té bychom zase mohli mít úspěch u zemí Skandinávie, Dánska či Holandska, se kterými máme prý podobný pohled na směřování společného evropského projektu. I tak ale česká europoslankyně upozorňuje, že například v otázce migrace jsme se s těmito státy úplně míjeli. Pro Petříčka je podle jeho vyjádření pro server Lidovky.cz příhodnáHledání případného společného postoje opozice vůči dvěma integračním tahounům se tak bude hledat za pomocí vytříbené diplomacie.

Žádný lítý souboj v podobě spolku okolo Německa a Francie a zbytku členských států se ale podle jednoho z českých mužů ve vysokých bruselských kruzích konat nebude. „Nelze si představovat, že tu vytvoříme nějakou hlasovací mašinu, která bude oponovat Německu s Francií. To by beztak ani nefungovalo, do bloku k Francii a Německu často spadají ještě státy jako Švédsko a Nizozemsko, a tahle skupina je příliš velká na to, abychom s ní destruktivně soupeřili,“ řekl serveru Lidovky.cz diplomat.

Brusel už jede jako bez Britů. Vpřed se tlačí Francie

Že by Britové přece jen ještě pod modrou vlajkou se žlutými hvězdami zůstali sice vyloučené není, v Bruselu už to teď vypadá, že účast ostrovanů na chodu evropských institucí je jen formalitou. „Že se něco mění, cítíme už teď, i když do brexitu zbývají ještě necelé tři měsíce. Už nyní mají Britové minimální vliv na chod evropských institucí. Utlumili se,“ popisuje Charanzová. 

Stejně každý den vidí v praxi i nejmenovaný český diplomat. „V rámci pracovních skupin, kam docházím, jsou poměrně potichu. Málokdy mají nějaká zásadní vystoupení, většinou nedělají problémy,“ popisuje Čech diplomat a dodává, že pro Brity samotné je to bolestné téma. „Na osobní úrovni zachovávají více méně dekorum, moc o tom nemluví. Většinou jen utrousí, že mají nyní jiné starosti. Nadšení určitě nejsou, osobně to pro ně musí být složité, euroskeptici tu totiž logicky nepracují.“

Jeden z Čechů pohybujících se v džungli evropských institucí ale poukázal také například, kdy se evropské státy bez problémů shodly na společném postupu. Při složitých vyjednáváních s ostrovní monarchií totiž všechny dodržovaly stejné pravidlo - neprezentovat dosavadní výsledky jednání jako drtivou výhru unijních vyjednavačů. Důležité totiž bylo prodat správně plody jednání hlavně běžným Britům jako přijatelné východisko. Jestli to právě to bylo na dlouhou dobu téma, ve kterém jsme neměli problém nalézt silné spojence, to se uvidí teprve po děvetadvacátém březnu.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Advantage Consulting, s.r.o.
KONSTRUKTÉR OLOMOUCKO

Advantage Consulting, s.r.o.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 27 000 - 35 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz