Devětačtyřicetiletou ženu loni na jaře zadržela česká policie během léčebného pobytu a skončila ve vazbě. Ukrajinská Generální prokuratura, která ji stíhá za zločinné spiknutí při tunelování kazašské banky BTA, usiluje od té doby o její vydání. Paraskevičová však argumentuje, že jde o politicky motivovaný proces, za nímž stojí právě Kazachstán. A zapravdu jí dává i české ministerstvo zahraničí a několik dalších organizací.
Vrchní soud v Praze nicméně uvěřil nabízeným zárukám ukrajinské prokuratury, která Paraskevičové přislíbila právo na spravedlivý soudní proces, důstojné zacházení či přístup k adekvátní lékařské péči. Koncem letošního února proto nařídil, aby byla vydána.
Záruky? Nesplnitelné
Jenže Ukrajinský helsinský svaz varuje, že takové záruky jsou za současné situace v zemi nesplnitelné. "Neodpovídají platné legislativě Ukrajiny, reálným podmínkám i aktuálnímu stavu soudního systému země," napsal v posudku, který má server Lidovky.cz k dispozici.
Nejenže prokuratura podle výboru nemůže zabránit nezákonnému jednání policie či státních orgánů a poskytovat záruky ohledně průběhu soudního řízení, sama dokonce právo na nezávislé a objektivní soudní řízení opakovaně porušuje. "Ve zprávě organizací zabývajících se ochranou lidských práv se například uvádí, že jsou rozšířené případy využití disciplinárního řízení jako formy tlaku na soudce, a to ze strany prokuratury," stojí v dokumentu. Ukrajinské soudy jsou navíc podle svazu zcela závislé na státních orgánech. "O úctě k justici nemá smysl hovořit," tvrdí.
TUNELÁŘKA, NEBO OBĚŤ?
|
Ukrajinští ochránci lidských práv navíc stejně jako Paraskevičová naznačují, že má její případ politické pozadí. "Je obecně známo, že bývalé vedení banky BTA podporovalo politickou opozici v Kazachstánu, nelze proto vyloučit, že bude na soudy na Ukrajině vyvíjen nátlak ze strany státních orgánů, a že sami soudci nebudou schopni jednat objektivně a nezávisle," varují a uvádějí nedávný případ, kdy Ukrajina i přes ochranu mandátu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vydala ruského občana M. I. Nalgieva.
Desítky případů mučení
Iluzorní je podle svazu i slib poskytnutí obhájce Paraskevičové a garance, že nebude vystavena hrubému zacházení. "Jsou zaznamenány desítky případů, kdy byli lidé donuceni svědčit proti sobě samým za pomoci mučení, a to téměř v přítomnosti obhájců jmenovaných státem," uvádějí ochránci práv s tím, že bití stíhaných je na Ukrajině běžné. "Podle údajů ministerstva vnitra bylo za rok 2011 v prostorách služeben a vyšetřovacích celách dočasného zadržení evidováno 27 případů úmrtí občanů, z nichž ve 14 případech se jednalo o sebevraždu," píše výbor.
A konečně, pokud ukrajinská prokuratura svůj slib poruší, nic se jí nestane. "Odpovědnost za porušení záruk a také mechanismus kontroly jejich dodržování nejsou upraveny žádným normativním aktem, nikdo tedy za něj nemůže být potrestán a prokuratura se jím nevystavuje negativním následkům," upozorňují ukrajinští ochránci práv.
Oběť politické hry?
Ruska se podle svých slov stala obětí hry v nejvyšších patrech kazašské politiky. Její blízký spolupracovník a další obviněný v případu Muchtar Abljazov je totiž se svoji stranou Demokratická volba jedním z hlavních opozičních vůdců v Kazachstánu a úhlavní politický nepřítel kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Právě on se údajně chce přes Paraskevičovou dostat k citlivým informacím o svém politickém sokovi, který mezitím dostal azyl ve Velké Británii.
Krajský soudu v Plzni začátkem roku 2013 konstatoval, že vydání Paraskevičové není přípustné a nařídil ji z vazby propustit. Opíral se mimo jiné o informace ministerstva zahraničí, Českého helsinského výboru nebo USA upozorňujících na dlouhodobé a systematické porušování lidských práv trestně stíhaných osob ze strany ukrajinských orgánů. Jenže státní zástupce se odvolal a Vrchní soud v Praze naopak ukrajinské garance přijal a nařídil ženu vydat. Ta podala ústavní stížnost a souběžně návrh ministrovi zahraničí na nevydání a je odhodlána obrátit na evropský soud.
