Konec blokády Kuby nepřinese lidem blahobyt, říká cestovatelka |
„Budou to řekněme měsíce, ta dohoda už vlastně je na obou stranách, my máme ujištění i z kubánské strany, že je o to zájem,“ odhadl Zaorálek časový horizont změny. „Z naší strany už jsme dokonce rozhodnuti, i co se týče takových detailů jako personálie a podobně. Takže my jsme poměrně dost daleko, myslím si, že to je na spadnutí a že to bude brzo,“ poznamenal také.
Česko patřilo po revoluci v roce 1989 k netvrdším kritikům komunistického režimu na Kubě, což v roce 1993 vedlo ke snížení českého zastoupení na Kubě na úroveň chargé d’affaires. Praha také výrazně podporovala sankce dočasně uvalené na Kubu v roce 2003 po zákrocích tamních úřadů proti disidentům.
Postoj ČR vyvolal ze strany kubánských úřadů řadu reakcí, Praha byla například označena za „opovrženíhodného lokaje Spojených států“ a „šplhouna Washingtonu“. Výraznější diplomatický konflikt nastal v lednu 2001, kdy kubánské úřady na téměř čtyři týdny zadržely poslance Ivana Pilipa a někdejšího studentského vůdce z listopadu 1989 Jana Bubeníka. O čtyři roky později zase vyhostily senátora a pozdějšího šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga, který přiletěl na schůzku organizovanou disidenty.
Nynější koaliční vláda sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců se snaží vztahy s Kubou změnit. Loni na Kubu z Česka zamířila první podnikatelská mise v novodobé historii a také náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Obě strany se přitom shodly na rozšíření dialogu v oblastech obchodu, kultury, vědy nebo školství.
V roce 2014 dosáhl český vývoz do ostrovní země 602 milionů korun. Mezi nejčastěji vyvážené zboží patří slad, zahuštěné mléko, turbíny či motocykly. Dovezlo se naopak zboží v hodnotě 316 milionů korun - nejčastěji alkohol, doutníky, léčiva či káva. V éře socialismu byla obchodní výměna obou zemí násobně vyšší.
