Sezonní práce však táhnou jen chvíli: těžká dřina za málo peněz. „Buď přitlačí, nebo to balíme,“ zaznívá od dočasných dělníků.
V zemědělství, potravinářství i lesnictví chybí kvůli pandemii a zavřeným hranicím tisíce zahraničních sezonních pracovníků, zejména z východní Evropy. Ústřední krizový štáb řeší, jak pracovní sílu do zemědělství opět dostat. A zatímco jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD) vyzývá nezaměstnané, aby v tomto sektoru pomohli zalepit prázdná pracovní místa, a šéf opoziční ODS Petr Fiala jeho slova kritizuje, komunistický poslanec Zdeněk Ondráček přiostřuje debatu návrhem, aby se sezonních brigád na záchranu zemědělství povinně účastnili vysokoškoláci nižších ročníků. To ale ministr vnitra rázně odmítl. Co budeme na podzim sklízet, táže se na sociálních sítích poslanec Ondráček, je ve hvězdách. Dobrovolně se přitom hlásí nejen studenti, ale ti, co náhle přišli o výdělky.
Fenomén chmelových brigád se vrací
Uzavření hranic v březnu zkomplikovalo práci hlavně chmelařům, přičemž někteří museli prakticky ze dne na den sehnat i kolem stovky lidí. „Na zavěšování a zapichování drátů jsme nakonec sehnali lidi z okolí Žatecka a Lounska, takže jsme ani nemuseli otevírat ubytovny,“ popisuje chmelař Ondřej Šťastný. Přihlásili se mu studenti, majitelé restaurací, důchodci i lidé z kultury. Kdo je hodně šikovný, může si za den vydělat i tisícovku. „Začátkem května bude zavádění, takže potřebujeme zase sehnat asi 120 lidí. Jestli se ale s uvolněním opatření vrátí do svých zaměstnání a hranice zůstanou zavřené, tak nevím, jak to budeme dělat,“ uzavírá.
Komunista Ondráček navrhl povinnou práci studentů vysokých škol na polích. Hamáček to odmítá |
Na 50 studentů teď kupříkladu míří na chmelovou brigádu do zemědělského družstva Kokory.
Zemědělský svaz ČR avizuje, že v příštích zhruba čtyřech měsících bude v českém zemědělství potřeba asi šest tisíc sezonních pracovníků. Ne všechno ale mohou pokrýt studenti a lidé bez práce, myslí si předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. „Potřebujeme dlouhodobou a flexibilní pracovní sílu, která je ochotná pracovat i o víkendech. Pevná osmihodinová pracovní doba v zemědělství neexistuje,“ řekl novinářům.
Z kultury do polí
České ruce zase po letech sázejí cibuli, sklízí chřest, okopávají lány s jahodami. Nejde přitom o lehkou práci. Své o tom teď vědí i lidé z kultury. „Je to náročné. Nesu to docela negativně, jako bedňák a technik osvětlovač jsem si vydělal mnohem více a moje práce mě moc bavila. Ale musím to vydržet,“ popisuje Dominik, který teď sklízí na poli chřest. Práci mu dohodili kamarádi z iniciativy Intermesos.
  |
„Přišli jsme o 99 % příjmů. Běžně dodáváme lidi, kteří pomáhají instalovat světla, zvuk, video na kulturní festivaly, koncerty nebo večírky. Buď jsme mohli zavřít, nebo začít zprostředkovávat práci jinde,“ vysvětluje David Suslik. Začali tak lidem shánět brigády v zemědělství i stavebnictví. Uvítali by ale zjednodušení administrativy – obecně podle Suslika teď lidem nevyhovuje uzavírat smlouvy na dohodu o provedení práce, které jsou omezené výdělkem 10 tisíc korun měsíčně a maximálně 300 odpracovanými hodinami ročně. Podmínky chtějí změnit i zemědělci, kteří namísto toho navrhují 90 pracovních dní.
Zasadit nový les
Velký zájem je především o brigády v lesnictví. Lesům ČR se na pomoc v boji s kůrovcem přihlásilo 5 tisíc studentů, byť jich nakonec nastoupilo mnohem méně. Na některých místech hlásí lesníci plnou kapacitu, práci tam totiž nachází i ti, kteří museli svou profesi dočasně opustit.
V Británii nemá kdo sklízet ovoce, chybí sběrači z východní Evropy. Farmy zvažují pronájem letadel |
Na sázení stromků v oborách u Nymburka se dal i Petr z Prahy, který jinak pracuje v cestovním ruchu. „Pro člověka příliš neuvyklého fyzické práci je to velmi náročné. Zejména nemá-li s tím zkušenosti. Já už jsem to kdysi dělal a fyzická činnost tohoto typu mi nevadí, ale pro jiné – a více městské – jedince to může být drsná zkušenost,“ líčí náročnost dřiny v nerovném terénu. Přesto si práce v lese a v přírodě považuje jako nejlepší volby v krizovém období. Lesní romantiku a vylepšení fyzičky ale narušují nízké platové poměry. Mzdy se odvíjí od počtu zasazených stromků – za kus je 1,80 koruny.
„Podmínky jsou ve výsledku tak mizerné, že jsme zrovna v bodu jednání o navýšení odměn. Vedle nízké mzdy nám zaměstnavatel nepřispívá ani zlomkem na náklady na dopravu (jezdíme hromadně autem z Prahy). Zkrátka lidově řečeno: buď přitlačí, nebo to balíme!“ uzavírá Petr. Jinde ale Lesy ČR avizují až 120 korun za hodinu.
V Albertu měli plno, šel na stavbu
Také stavebnictví poptává pracovní sílu ve velkém. Čilý ruch v hotelové kuchyni musel vyměnit za práci na stavbě kanalizace třeba kuchař Jakub Čermák z Rožnova pod Radhoštěm. „Kvůli uzavření hranic jsem se musel vrátit ze dne na den z hotelu ve Švýcarsku, kde jsme tak o měsíc dříve zakončili zimní sezonu. Tady jsem ale žádnou práci nesehnal, hotely byly zavřené, závodní jídelny nechtěly riskovat nákazu, v Albertu už měli plno,“ líčí. Nyní jako živnostník pracuje ve stavební firmě s dalšími pracovníky hlavně z Ukrajiny a takových, jako je on, firma začíná přijímat více. „Většinu práce ale obstarají stroje, takže jsme spíše k ruce,“ přibližuje.
