Otevření kanceláře se uskutečnilo bez přítomnosti médií. Cichanouská na akci Lipavskému předala Kříž dobrého sousedství, sdělil ministr na sociální síti X. Ocenění se uděluje osobnostem, jež významně pomohly věci Bělorusů.
O kanceláři, která by v Česku pomáhala běloruské opozici, hovořila Cichanouská s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem při návštěvě Prahy v květnu 2022. Premiér Petr Fiala (ODS) záměr vytvoření kanceláře podpořil při její další návštěvě Česka v listopadu téhož roku.
Věřím, že Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze, kterou jsme otevřeli s @Tsihanouskaya, bude sloužit jako most mezi běloruskou, českou a evropskou občanskou společností a přispěje k podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a politických věznů. https://t.co/OZtelzoZ8k
Cichanouská se setkala také s předsedy obou komor Parlamentu, spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) uctila na pražských Olšanských hřbitovech památku běloruských exilových prezidentů.
Vystrčil uvedl, že v Praze našla v letech 1923 až 1945 azyl běloruská exilová vláda. „Jsem přesvědčen, že i dneska by to měla být Praha, Česká republika, která poskytne běloruské exilové vládě prostor pro to, aby mohla pracovat pro svobodné Bělorusko,“ řekl Vystrčil. Uvedl to v souvislosti s tím, že Cichanouská v rámci své nynější návštěvy již otevřela v české metropoli Kancelář demokratických sil Běloruska v ČR.
Současný režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je podle Vystrčila diktátorský, uzurpátorský, který svou brutalitu ještě zvyšuje zásluhou podpory režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Je povinností svobodných demokratických zemí, je v jejich bytostném zájmu, aby pomáhaly návratu svobody a demokracie do zemí, kde po tom lidé touží, ale nemohou to říci nahlas,“ uvedl předseda Senátu. Pokud podle něho bude lidem chybět odvaha a ochota vzdát se svého pohodlí, „tak nevyhrajeme, protože totalitě na lidském životě nezáleží“.
 |
Cichanouská poděkovala nejen České republice, ale celému svobodnému světu za pomoc a podporu snaze svobodomyslným Bělorusům získat pro svou zemi znovu nezávislost a zakotvit ji v evropských strukturách. Spolu s Vystrčilem pak položila kytice červených a bílých růží v historických běloruských barvách na hroby prvního prezidenta Rady Běloruské lidové republiky Petra Krečeuského a jeho nástupce Vasila Zacharky.
Cichanouská se odpoledne setkala také s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), společně u pomníku Milady Horákové uctily všechny politické vězně, v mnoha případech utýrané, uvedla Pekarová Adamová na síti X.
„Demokratickým běloruským silám poskytuje Česká republika plnou podporu. Dnes jsem o tom opět ujistila demokratickou vůdkyni Světlanu Cihanouskou. Ostatně dnes v Praze byla slavnostně otevřena Kancelář demokratických sil Běloruska, jedna z mála v Evropě. Otázku sídla exilové vlády v Praze nevidím jako aktuální. Jednotná přechodná vláda v čele se Světlanou Cihanouskou sídlí od roku 2022 v litevském Vilniusu. Pokud by ovšem otázka přesunu sídla přechodné vlády někdy v budoucnu nastala, věřím, že by možnost sídla v Praze měla mnoho podporovatelů, včetně mě,“ řekla iDNES.cz Pekarová Adamová.
Večer se pak zúčastní na filmovém festivalu Jeden svět premiéry filmu Náhodou prezidentkou, který mapuje její život.
Během své několikadenní návštěvy Prahy se Cichanouská už zúčastnila konference běloruské diaspory, jejímž cílem je přivést dohromady běloruské organizace a komunity z různých zemí, nebo otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice.
V neděli pak odhalila pamětní desku knihtiskaři Františku Skorinovi, který žil v Praze v 16. století a vytiskl tu první knihu ve staroběloruském jazyce.
Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela blogera Sjarheje Cichanouského. Ten byl v roce 2021 odsouzen k 18 letům vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Jí v nepřítomnosti soud loni v březnu uložil 15 let vězení. Vinní ji ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, což označila za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
