Podobný scénář by se mohl opakovat i během podzimních krajských a senátních voleb. Jen s jednou úpravou: týmy by u sebe místo testovacích sad měly mobilní hlasovací urnu.
Podle informací serveru Lidovky.cz se experti ministerstva vnitra zabývají možností vytvořit třináct mobilních týmů (jeden do každého kraje), které by umožnily hlasování i lidem, kteří se během voleb ocitnou v karanténě. Kvůli nim by mohl vzniknout i speciální volební okrsek.
„Expertní tým má prověřit možnosti, jak eliminovat množství lidí, kteří by nemohli kvůli karanténě volit. Musí zhodnotit, co je podle současné právní úpravy možné a jak zajistit bezpečnost členů volebních komisí,“ napsal serveru Lidovky.cz vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
  |
Prvotním impulzem ke svolání komise byla nespokojenost s tím, že by lidé nuceně izolovaní v karanténě nemohli k volbám. Není totiž jasné, jaká bude v zemi tou dobou epidemiologická situace a v jakých oblastech se případně objeví ohniska nákazy.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček.
Senátní a krajské volby jsou plánovány na 2. a 3. října, druhé kolo senátních se pak uskuteční ještě o týden později. Cílem zvažované úpravy je také ochránit volební komise. V nich totiž zpravidla zasedají senioři, kteří jsou jednou z virem vůbec nejohroženějších skupin. Komise se přitom dlouhodobě potýkají s nedostatkem zájemců o tuto práci. Pokud by přibyl požadavek, aby zpracovávali hlasy voličů v karanténě, šlo by o hazard.
Proto se úvahy o zajištění ústavního práva volit ubírají směrem, že by v každém ze třinácti krajů vznikla speciální mobilní jednotka v ochranných prostředcích, která by vybrala hlasy od lidí v karanténě. Hlasy od nakažených by se pak sčítaly ve speciálně vytvořeném „covidovém“ volebním okrsku.
Hlasovací lístky v karanténě
„Zní to jako racionální argument, proč jít cestou vytvoření mobilního volebního okrsku. Otázka je, co se do října stačí sepsat a zrealizovat. Ďábel se totiž skrývá v detailech,“ upozornil Jan Kysela, ústavní expert a profesor na pražských právech.
Podle něj by měla být předmětem analýzy úprava lhůt spojených s hlasováním. Ta by totiž umožnila, aby hlasovací lístky od lidí z karantény, na kterých může ulpět nebezpečný vir, byly například před sčítáním v izolaci: virus by z nich zatím vyprchal.
Jan Kysela.
„Zvláštní volební okrsek by mohl fungovat ještě před páteční 14. hodinou. Anebo byste po uzávěrce hlasování řekl, že čekáte například 24 hodin, než s lístky bude možné pracovat. To však zároveň posouvá hranici pro zpracování lístků a vyhlášení výsledků voleb. Protože se k tomu musí vytvořit zvláštní volební zákon, doporučoval bych pracovat i s lhůtami,“ doplnil profesor Kysela.
V úterý se kvůli problematice voleb v souběhu s možnou druhou vlnou epidemie sejde vicepremiér Hamáček s představiteli všech sněmovních stran.
V týdnu vyzval Senát kabinet, aby bezodkladně připravil opatření, která by umožnila hlasovat v říjnových krajských a senátních volbách právě i lidem v karanténě. Senátorům se nelíbily nápady na odložení voleb. Považují to za nepřijatelný scénář. K výzvě se připojili jak opoziční senátoři, tak ti, kteří v horní komoře zastupují vládní ANO a ČSSD.
Kampaň jako krátká a silná bouře. Podívejte se, s čím před volbami strany vyrukují |
Šéf vnitra už dříve řekl, že odklad voleb může nastat pouze v případě desetitisíců nakažených. Předpokládalo by to vyhlášení nouzového stavu. Zároveň Hamáček odmítl návrh senátorů na rychlé zavedení korespondenčního hlasování už pro podzimní volby. Podle něj je to nereálné. Hlasování na dálku by rád nejprve otestoval u voličů v zahraničí a pak je vyhodnotil. Teprve pak by je šlo spustit pro celé Česko.
Pravidlo, podle kterého nemohou ve volbách hlasovat lidé umístění v karanténě, platí pro krajské volby od roku 2000 a pro senátní od roku 1995. Podle kritiků vyloučení těchto voličů ale úprava původně nepředpokládala, že se v karanténě místo jednotlivců ocitnou tisíce lidí, což může výrazně ovlivnit výsledky voleb.
V expertní komisi ministerstva vnitra mají zasednout i zástupci resortu zdravotnictví, obrany a Českého statistického úřadu. Počítá se i s účastí vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly.
