Historické trauma Film slavného polského režiséra se vrací k jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin. Vypráví o zavraždění téměř 25 000 polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události, a uznat masakr za genocidu.
Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna. Na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií... Scénář vznikl podle knihy Katyń: Post Mortem spisovatele Adrzeje Mularczyka.
Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. Film byl v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.
