„Postup Policie České republiky považuji za profesionální a v souladu se zákonem. Policie musí na místě vždy postupovat s ohledem na zásadu přiměřenosti, zásadu nezbytnosti zásahu s ohledem na míru hrozících rizik a v případě zvažování zákroku má brát v potaz i taktické zřetele, zejména nemá konflikt eskalovat,“ písemně odpověděl ministr Hamáček na interpelaci poslance SPD Jiřího Kobzy, který se o jeho pohled na práci policie zajímal.
Hanba, pískot a hozené předměty. Babiše před sněmovnou demonstranti vyhnali |
Demonstranty vyhnalo 11. července do ulic hlasování o důvěře druhému kabinetu Andreje Babiše, jehož vznik v sestavě hnutí ANO a ČSSD umožnila podpora KSČM. Odpůrci ustavení takové vlády si nejprve smluvili manifestaci na Malostranském náměstí, akci oficiálně ohlásili. Po jejím skončení se část z nich spontánně přesunula do Sněmovní ulice, když jednání poslanců o důvěře vládě začalo vrcholit.
Zákon přitom demonstrace před budovou dolní komory parlamentu zapovídá. Přítomní policisté ale dav nerozpustili, na desítky protestujících dohlíželi a přehradili vstup do objektu. Lidé v rukou svírali transparenty namířené proti premiérovi a jeho vládě, skandovali a pískali. Atmosféra se vyhrotila, když ministerský předseda vyšel před budovu a snažil se s lidmi navázat kontakt. Z řad demonstrantů vyletěla plastová lahev, kelímek a koule z papíru.
‚Zákrok policie by nebyl opodstatněný‘
Poslance Kobzu proto zajímalo, co Hamáček soudí o postupu policie ve světle toho, že ve Sněmovní ulici by správně žádné shlukování lidí dopustit neměla. „Protiprávní jednání přítomných na úrovni přestupku proti právu shromažďovacímu nedosahovalo takového stupně intenzity, která by zákrok, s ohledem na případná bezpečnostní rizika spojená s jeho provedením, opodstatnila,“ odpověděl ministr, pod jehož resort policie spadá.
Hamáček tak v první řadě ocenil, že policie uvážlivým postupem nepřispěla k vyhrocení emocí. Podle něj je však na zvážení, aby napříště před budovou dolní komory parlamentu za obdobné situace došlo k posílení bezpečnostních podmínek. Zástupci Hamáčkova resortu se pro Lidovky.cz vyjádřili, že jejich šéf neměl na mysli systémové opatření například v podobě legislativní úpravy.
„Byla myšlena některá faktická opatření či technické prvky ze strany policie, které jsou využívané při hromadných akcích například k oddělení či vymezení určitého prostoru, to znamená mobilní zábrany či ploty, pás s označením ‚Policie ČR‘, přehrazení služebními vozidly a podobně,“ přiblížila serveru Lidovky.cz Hana Malá z tiskového oddělení resortu. Pokyn pro takové opatření by náležel vždy veliteli dané policejní akce.
Pět přestupků, z toho dva do rukou žalobců
Policie v souvislosti se spontánní manifestací před budovou Poslanecké sněmovny nikoho neobvinila. Úřadu Městské části Praha 1 ale předala k vyřízení podezření na přestupek proti shromažďovacímu právu na tři osoby, úřad se každým dnem podle informací serveru Lidovky.cz chystá zahájit s nimi správní řízení. Dotyčné trojici demonstrantů hrozí v krajním případě pokuta v řádu tisíců korun.
„Zároveň byly policií oznámeny dva přestupky proti občanskému soužití, přičemž jedno oznámení bylo proti konkrétní fyzické osobě a jedno na neznámého pachatele. Obě byly postoupeny na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 k prověření, zda daným jednáním nebyly naplněny znaky trestného činu,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí úřadu Veronika Blažková.
Aby se premiér Babiš mohl před sněmovnou konfrontovat s demonstranty, šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura požádal o pauzu pro jednání svého klubu. Po střetu odpůrců s premiérem někteří politici protestující kritizovali. „Transparenty a verbální projevy ano. I člověk, se kterým nesouhlasím, nemá být terčem fyzických útoků. Je třeba důslednost, trpělivost a vytrvalost, nikoli násilí a agresivita,“ uvedl třeba šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.