Příznivou zprávou ale je, že se tento podíl dětských vyznavačů alkoholu dlouhodobě snižuje. Mezi roky 2014 a 2018 o sedm procentních bodů. Nasvědčuje tomu v květnu zveřejněná mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), prezentovaná pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace.
Téměř pětina Čechů podle průzkumu v nouzovém stavu víc pila alkohol, větší spotřebu přiznali zejména muži |
Tato rozsáhlá studie, na níž se u nás podílí Univerzita Palackého v Olomouci, zkoumá rizikové chování dětí – za Česko na vzorku 14 tisíc školáků z 230 škol ze všech 14 krajů. A porovnává je s předchozími lety a obdobnými údaji ze 45 převážně evropských zemí.
Mladých opilců ubývá
Minimálně dvakrát za dosavadní krátký život se v tomto srovnání u nás opilo 25 procent nezletilých hochů a 22 procent dívek. Průměr zkoumaných zemí činí 20 procent za obě pohlaví dohromady, což je o tři procentní body méně než v předchozím vyhodnocovaném roce 2014. Český pokles o sedm bodů je podle odborníků nadějný.
„Situace byla před lety výrazně horší. Pokles konzumace alkoholu u dětí do 15 let pozorujeme už od roku 2010. Nejsou to stále zrovna ideální čísla, ale určitě nelze tvrdit, že české děti patří ve spotřebě alkoholu k nejhorším,“ komentuje reprezentativní výzkum Michal Kalman, který vede tým, zpracovávající na Univerzitě Palackého v Olomouci tuto studii pro HBSC.
Přesto jsou regiony, kde alkoholismus nezletilých neklesá. Z výzkumu vyplývá, že hůř jsou na tom kraje s horší socioekonomickou situací. Tedy například chudší Ústecký kraj a obecně sever republiky oproti třeba Praze, kde je problém s dětskými opilci nejmenší.
Muž měl v krvi skoro 4 promile alkoholu. Ukradl náušnice v hodnotě 149 korun, hrozí mu až osm let vězení |
„Souvisí to s určitou zdravotní gramotností, lidé ze sociálně slabších skupin tráví se svými dětmi méně času a leckdy jim nejsou zrovna vzorovými příklady,“ popisuje zkušenosti z průzkumu Kalman. „Celkově ale máme zdravější mladou generaci, než tu kdy byla,“ dodává.
Trend, který Česko zažívá u dnešních dětí do 15 let, bude podle Kalmana pokračovat a s tím, jak budou dorůstat, lze očekávat i pokles podílu vyznavačů alkoholu mezi dospělými.
Právě na vysokou spotřebu v Česku upozorňují politici, když s odkazem na různé statistiky zdůvodňují například zvýšení daní z alkoholu a tabáku nebo chystají regulaci reklamy a prodeje alkoholických nápojů.
Například v žebříčku skupiny 36 nejvyspělejších zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) figuruje Česko v rámci průměrné spotřeby na hlavu (11,6 litru v přepočtu na čistý líh) vpředu na čtvrtém místě. Skutečností nicméně je, že se započítávají i prodeje, které připadají na nákupní turistiku cizinců, v Česku obzvlášť rozšířenou.
Stát by se měl podle odborníků ještě víc zaměřit na osvětu a prevenci. Hlavně mezi těmi nejmladšími, kteří si návyk na alkohol odnášejí i do dospělosti. „Čeští adolescenti mají příznivá očekávání od konzumace alkoholu. A velkým problémem je i jeho snadná dostupnost,“ uvedl například Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
Výrobci proti omezení prodeje
Větší regulace prodeje, reklamy a zvyšování daní se však bojí výrobci a prodejci alkoholu. Výzkum HBSC jim přitom dává za pravdu, že spotřeba u nejmladší generace klesá i bez těchto regulačních opatření.
Unie výrobců a dovozců lihovin argumentuje průzkumem, který provedla v květnu agentura Ipsos. Podle něj patří mezi hlavní faktory ovlivňující chování mladistvých do 18 let zejména vliv spolužáků či kamarádů a snaha připadat si dospělý.
„Výzkum potvrdil naše předpoklady, že na konzumaci alkoholu mladistvými nemají vliv ani média, ani reklama, ale zejména vliv jejich okolí, tedy kamarádů a rodiny,“ uvedl Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.
Příznivé statistiky se objevují i v případě českých vyznavačů tabáku. Státní zdravotní ústav minulý týden prezentoval data z výzkumu, podle něhož kuřáků, zejména mezi mladými lidmi, ubývá. Zatímco v roce 2017 kouřilo u nás 35 procent mladých mezi 15 a 24 lety, loni to bylo 23 procent.
