Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Dioxiny v Německu? Česká šance

Česko

Na německém dioxinovém skandálu by mohli vydělat čeští zemědělci. Češi by se mohli naučit více jíst maso z domácích chovů.

PRAHA Z českých pultů v posledních letech téměř vymizelo maso tuzemských zemědělců. Dioxinový skandál v Německu by mohl pomoci k jeho návratu do regálů.

Už několik let čeští farmáři naříkají, že nemohou konkurovat kolegům z ciziny. „Němečtí farmáři dostávají masivní dotace, mohou si dovolit prodávat maso levněji,“ vysvětluje handicap zdejších farmářů šéf České agrární komory Jan Veleba.

Úpadek přišel se vstupem Česka do Evropské unie. Českým politikům se tehdy nepodařilo vyjednat pro zemědělce férové vstupní podmínky. „Dříve jsme byli soběstační, se vstupem do EU musíme takřka polovinu spotřeby dovážet,“ dodává. Konkrétně vepřové maso do Česka nejčastěji míří z Německa, kterým v těchto dnech otřásá dioxinový skandál. Kvůli závislosti na masu z Německa se nyní vadné vepřové dostalo i na talíře českých strávníků.

To Rakušané se díky soběstačnosti škodlivému masu vyhnuli: tamní lidé jsou zvyklí zkoumat spíše původ potravin než jejich cenu. A zpravidla sáhnou po rakouském zboží. „Třeba v oblasti biovýrobků Rakušané pečlivě zkoumají, zda byly vyrobeny v Rakousku. Dovezené biopotraviny prakticky nekupují,“ řekl LN rakouský obchodník s biopotravinami Andreas Kocourek.

Od dioxinového skandálu si nyní zemědělci slibují, že by i Čechy mohl donutit více číst etikety. „V konečném součtu by to mohlo být pozitivní pro české zemědělce, výrazně to pohne myšlením lidí, kteří budou chtít kupovat české potraviny,“ věří Veleba.

Odhalení škodlivého masa navíc podle agrárníků poukázalo na nedostačující kontroly potravin v EU. „Kontrolní systém selhal, mělo by dojít ke zpřísnění a také zlepšení značení potravin,“ míní Veleba. Německý skandál bude podle něj doznívat ještě několik měsíců. Řada zvířat, která závadné krmivo dostala, totiž ještě nešla na porážku.

Maso se zvýšeným množstvím dioxinů objevily německé úřady v úterý. Vepřové pocházelo z výkrmny v dolnosaském okrese Verden, která krmila prasata zamořeným krmivem. Z nakaženého chovu bylo od začátku do konce prosince poraženo celkem 180 vepřů. Maso z 35 prasat poté putovalo do Polska a do Česka. V českém případě skončilo na jídelních stolech restaurací ve Středočeském a Ústeckém kraji. Téměř všechno maso tak už Češi snědli. Dioxiny jim ale nemohly příliš ublížit. Podle expertů jsou škodlivé až při dlouhodobějším užívání.

***

Odmítnutá vejce * Němečtí farmáři nemají dobrý týden. Kromě zamořeného masa jim totiž české úřady zakázaly dovézt do Česka i 200 tisíc vajec. * Odmítnutí vajec nijak nesouvisí s dioxinovou hrozbou. Na vajíčkách byl jen špatně uveden původ. „Vejce byla označena veterinárním schvalovacím číslem třídírny v Německu, které není uvedeno na seznamu schválených závodů,“ vysvětlil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. * Na zákaz doplatil německý obchodní řetězec Penny Market, pro který byla vajíčka určena.

Česko a dioxinová aféra

Do Česka bylo na přelomu roku dovezeno až 4,5 tuny vepřového masa, které mohlo obsahovat rakovinotvorný dioxin. Maso směřovalo přímo do restaurací, tudíž už je podle veterinářů snědeno. Kvůli skandálu začala potravinářská inspekce přísněji kontrolovat maso a vejce původem z Německa – u 200 tisíců vajec už zakázala jejich prodej. Německým veterinářům navíc vytkla, že nekomunikují ohledně možného šíření jedovatých dioxinů. Odborníci na hygienu ale krotí emoce: v řadě potravin, třeba asijských nudlích, je podle nich škodlivých dioxinů často řádově více, než obsahovalo dovezené vepřové.

Dioxin je vysoce toxická a karcinogenní látka, která se pomalu rozkládá. Dobře se váže na tukové tkáně v lidském či zvířecím těle a při větších koncentracích nebo dlouhodobém působení může způsobit vážné zdravotní poruchy.

Zvířecí hrozby

BSE (NEMOC ŠÍLENÝCH KRAV) * Šílenství kolem BSE se scénami hořících krav na hranicích vypuklo v Evropě v roce 1996. * Na vzniklou hysterii odpověděla drastická opatření vlád. Vybito bylo 200 tisíc kusů dobytka, EU zavedla embargo na dovoz hovězího masa z postižených zemí, byly zpřísněny standardy pro nakládání s živočišným odpadem.

* V Česku se choroba objevila v roce 2001. Za tu dobu bylo vyšetřeno přes 1,5 milionu kusů skotu. * Nemoc se potvrdila u 30 kusů dobytka. Počet zjištěných případů rostl do roku 2005, kdy kontroly odhalily osm nakažených zvířat, poté už výskyt BSE klesal. Poslední tuzemský případ se vyskytl loni v květnu na Opavsku. * Testování skotu stálo jen u nás přes 1,2 miliardy korun. Vyšetření jedné krávy vyjde na 1500 Kč. * Asi tři čtvrtiny nákladů zaplatili čeští chovatelé, přeneseně je však platí konečný spotřebitel masa.

SLINTAVKA A KULHAVKA * Se slintavkou a kulhavkou bojují zemědělci celosvětově po staletí, odborně byla popsána v roce 1764. * Jde o akutní, velmi nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků, kteří trpí horečkou a na sliznici trávicího ústrojí a některých částech kůže se jim tvoří puchýřky. Infekci přenášejí zvířata i lidé. * V roce 2001 choroba zachvátila Británii a donutila zemědělce utratit tisíce kusů dobytka, prasat a ovcí. EU zakázala vývoz britského dobytka, některé státy preventivně likvidovaly možná nakažená zvířata. * Restriktivní dovozní opatření tehdy zavedla i ČR, kde se virus naposledy objevil v roce 1975.

PTAČÍ CHŘIPKA * Onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, které postihuje primárně ptactvo. * Na jaře 2003 propukla v Evropě epidemie ptačí chřipky. Start měla v holandských drůbežích farmách, posléze zamířila do Německa. Přes 14 milionů zvířat bylo zabito a zničeno, v Holandsku dokonce zemřel jeden nakažený veterinář. * Nákazu přenesli do Evropy tažní ptáci i v roce 2005, rok nato byla identifikována i u labutí v Česku.

DIOXINY * Je to bezbarvá jedovatá chemická látka, užívala ji i armáda USA během války ve Vietnamu. * Potraviny s malým množstvím dioxinu člověku neublíží hned. Látka je rakovinotvorná a v těle se hromadí. * Kromě podílu na vzniku rakoviny může mít další nebezpečné účinky: vede k častějšímu infarktu, může poškodit játra, slinivku či kůži.

Autor: