Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Proč vrátili Rathovi pas? Dobře se choval. A to stačí, vysvětluje soud

Česko

  6:00aktualizováno  9:47
PRAHA - Několikrát Davida Ratha obžalovaného z braní úplatků ponechal ve vazbě kvůli obavám z útěku do zahraničí, v půli července ale soudce Robert Pacovský otočil. Rathovi, exředitelce Kateřině Kottové, dříve Pancové, a jejímu manželovi Petru Kottovi vrátil pasy. S časem podle soudu pominuly důvody vazby, a tedy i zadržování dokladů. Trojice navíc dodržovala všechna omezení a nezavdávala podezření, že se chce vyhýbat trestnímu stíhání.

David Rath, přistižený se sedmi miliony korun, se v rozhovoru pro Lidovky.cz pokouší vysvětlit, jak se v jeho rukou ocitla krabice plná peněz. foto: MAFRA - Petr Topič

Pasy museli Rath, Kott a tehdy ještě Pancová odevzdat po propuštění z vazby, o jejich navrácení rozhodl Krajský soud v Praze minulý měsíc. Verdikt se diametrálně lišil od předchozích vazebních rozhodnutí, v nichž v případě Ratha soudce Robert Pacovský upozorňoval, že může mít část peněz z úplatků, které policie nedohledala, na účtech v zahraničí. A mohl by tam prchnout.

ČTĚTE TAKÉ:

Změnu v rozhodnutí soud vysvětluje časovým faktorem. "Od rozhodnutí o vazbě a následného propuštění již uběhlo několik měsíců. Soud musí při svém rozhodování zohledňovat hledisko času," řekla serveru Lidovky.cz mluvčí krajského soudu Zuzana Steinerová. Rathovi a manželům Kottovým také pomohlo vzorné chování po propuštění z vazby. 

Pett Kott, David Rath a Kateřina Pancová u soudu 7. srpna

"Soud nemá žádné aktuální informace o tom, že by se jmenovaní obžalovaní chtěli trestnímu stíhání vyhýbat. Po celou dobu plnili všechna omezení, která jim soud uložil. Důvody vazby proto pominuly a není potřeba dále ponechávat ani omezení uložená po propuštění z vazby," argumentuje mluvčí. 

Rathovy peníze v zahraničí?

  • 11. září 2012: „Existence vazby útěkové je umocněna tím, že z dosavadního vyšetřování vyplývá, že obviněný se spoluobviněnými rozmlouval o uložení finančních prostředků v zahraničí, jakožto i o možnosti koupě firmy v zahraničí. To nepochybně úvahy o vycestování posiluje, zvláště když obviněný ve svých politických funkcích často jezdil do zahraničí a musí tam mít řadu kontaktů.“ (Krajský soud v Praze) (ČTĚTE VÍCE) 
  • 30. dubna 2013: „Je zcela reálné zvažovat, že obviněný část prostředků z trestné činnosti, která nebyla policií zajištěna, v zahraničí deponovanou již má. Je zcela reálné se domnívat, že i pro případ odhalení měl obviněný jako jistě inteligentní a schopný člověk ohledně rodiny nějaký plán. Jako jedna z reálných možností by se tak jistě nabízel útěk obviněného do zahraničí.“ (Krajský soud v Praze) (ČTĚTE VÍCE)
  • 11. prosince 2013: “Při posuzování a přezkoumávání existence vazebních důvodů je tak povinností obecných soudů vzít v úvahu délku trvání vazby s ohledem na specifika konkrétního trestního řízení. Riziko uprchnutí nebo skrývání se obviněného za účelem vyhnutí se trestnímu stíhání nebo trestu po případném propuštění z vazby na svobodu nemůže být v případě dlouhotrvající vazby založeno výlučně na skutečnosti, že obviněnému hrozí vysoký trest.“ (Ústavní soud) (ČTĚTE VÍCE)

Zkraje roku dal kvůli délce vazby vrchnímu soudu přes prsty Ústavní soud, ponecháváním expolitika ve vazbě podle něj porušil jeho základní práva, když nedostatečně vysvětlil důvody. Soudkyně Kateřina Šimáčková mimo jiné upozornila, že "s plynutím času se u útěkové vazby zpřísňují podmínky, které je třeba klást na odůvodnění, proč by měl člověk být dále držen ve vazbě." 

Krajský soud nicméně odmítá, že rozhodoval s přihlédnutím k nálezu soudu Ústavního. "Ke svému rozhodnutí došel na základě plynutí času a toho, jak se obžalovaní chovají po dobu hlavního líčení. Ústavní soud mimo jiné konstatoval, že v napadeném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze nebyly dostatečně odůvodněny skutečnosti pro to, aby byli ve vazbě. Ale to nic nemění na tom, že ještě na sklonku loňského roku vrchní soud pravomocně konstatoval, že vazební důvody jsou, ale lze je nahradit přijetím slibu, dohledem probačního úředníka a zákazem vycestování. Dané rozhodnutí je stále pravomocné," upozorňuje Steinerová. 

Rath, Kott i Pancová nyní stejně jako ostatní obžalovaní v úplatkářské kauze mohou žádat, aby se nemuseli účastnit hlavního líčení. Rozsudek by podle Steinerové mohl padnout do konce letošního roku. "Nicméně s jistotou to konstatovat nelze. Záleží na průběhu hlavního líčení, který ovlivňují všichni jeho účastníci," upozornila. 

Kauzu kolem Ratha začal policejní zásah v květnu 2012. Žalobce v případu viní skupinu 11 lidí z upravování veřejných zakázek ve Středočeském kraji v letech 2011 a 2012. Za organizátory označuje Kateřinu Pancovou a Petra Kotta, přičemž Rath údajně o všem věděl a dělil se o úplatky. Zbylých osm obžalovaných jsou šéfové a manažeři firem.

Autor: