Ad LN 14. 2.: Zůstali jsme u piva
Jiří Gruša v sobě nezapře mistra slova a poklonu ženám skládá jako pravý básník: „Státní samec říká: buď já nebo nikdo. Chytrá politička mluví s Vomáčkou i Vopičkou. Je na jemnější čili vyšší úrovni, má víc kontaktu, a tím i kompetence.“
Pokouším se toto poetické vyjádření aplikovat na prozaický problém, zda jednat či nejednat s Hamásem. Filozofie prezidenta Bushe (státního samce?) byla izolovat síly zla a s teroristy nemluvit. Pan prezident Obama (ženský přístup?) navrhuje jednat se všemi, ale on osobně se nebude zahazovat s každým Vopičkou (Hamásem), ale zasedne k rokování jedině s hlavou rodu Vopičků (prezidentem Ahmadínežádem). Od ministryně Clintonové se očekává, že ho v tom zabrzdí a vyváží mladické nadšení politickou zkušeností (nejedná jako chlap?). Za jednání s Hamásem pléduje turecký premiér Erdogan, v jehož politickém okolí ženy nevidím, exprezident Jimmy Carter a pověřenec blízkovýchodního kvarteta Tony Blair. Objevili v sobě ženskou stránku své osobnosti? Opravdové ženy se tu vyskytují, ale Merkelová ani Livniová nezaujímají zřetelný postoj a na izraelskou expremiérku Goldu Meirovou mnozí vzpomínají, že při své mateřsky ženské povaze byla na nepřátele Izraele ostřejší než všichni chlapi dohromady. Babo raď – alespoň že toto rčení zachovává tradiční genderové rozlišení: od dědů zjevně naši předkové moudré rady neočekávali.
Miloš Hübner, Trnávka
Nevolitelná ČSSD
Ad Pátek LN 6. 2.: Tady je Rathovo
Chci se připojit k dopisu pana M. Procházky z Hostivic, který vyjádřil názor na rodinné poměry svého spoluobčana pana dr. Ratha. Zcela s ním souhlasím, také já se podivovala nad tím, že občané Hostivic chování dr. Ratha schvalují, dokonce obdivují to, jak zvládá své povinnosti vůči manželce, přítelkyni a jejich dvěma synům současně.
Též se mi hnusí (jak se vyjádřil pan Procházka) takové chování předního politika. To jsme u nás skutečně již tak daleko, že společnost je lhostejná k degradaci institutu manželství a rodiny? Nepopírám inteligenci a schopnosti dr. Ratha, snad i určité charisma, ale hodnoty „vyššího principu mravního“ jsou mu tak cizí, že nemá co dělat na vysokých politických postech. ČSSD se tak stává stranou nevolitelnou pro lidi se základními morálními požadavky.
M. Dobešová, Seč
Netruchleme pro Ramsayho!
Ad LN 13. 2.: Ramsay končí, gourmeti truchlí
Netroufnu si hodnotit, zda a jak moc domácí gourmeti truchlí proto, že Gordon Ramsay zavírá v Praze svůj podnik. Byť jde, jak se obecně říká, o kuchaře světového.
Naopak dokážu v krachu jednoho gastronomického konceptu spatřovat pro pražskou, potažmo českou kulinářskou scénu celou řadu pozitivních momentů.
Za prvé je veskrze normální, že zákazník odmítne chodit někam, kde mu to z nějakého, nebo z nějakých důvodů, nevyhovuje. (Ale jak si to mohli dovolit zrovna v Praze, že?)
Za druhé je sice fajn mít zvučné jméno mága plotny, ale dobrou „hospodu dělá“ neutuchající dlouhodobá snaha celého jejího týmu nabízet kvalitní servis, kvalitní produkty za odpovídající ceny v odpovídajícím prostředí. Jen marketingový humbuk dvakrát do roka nestačí.
Je, za třetí, alibistické svalovat neúspěch na krizi nebo na nepochopení trhu. Byť se to nabízí a pan kuchař Ramsay toho, jako mediálně protřelá osoba, samozřejmě využívá.
Proč ale jednoduše neříct, že Gordon Ramsay topí, obrazně řečeno, pod plejádou kotlů na celém světě a ani na jeden pak nemá pořádně čas. A že Praha není jedinou destinací, ze které je nucen se stáhnout.
Přesto i proto si myslím, že jde skutečně o pozitivní signál v tom smyslu, že si česká gastroveřejnost nenechala zacpat ústa rohlíkem, byť pocukrovaným. Že existuje a prosperuje celá řada domácích projektů vedených našimi kuchaři a našimi manažery.
„Hospoda“ je velmi náročný a přitom křehký byznys. Strašně dlouho trvá, než si své dobré jméno vybuduje. Strašně rychle však o něj může přijít.
Roman Bajčan, „hospodský“ a PR manažer
I jablko obsahuje éčka, a přesto je fajn
Ad LN 7. 2.: Trpíte éčkovou fobií? Zbytečně
Rád bych vyjádřil podporu obhajobě potravinových doplňků s označením E. Certifikace E znamená jediné: Látka je dokonale prověřena z hlediska působení na živé organismy – především na člověka. Že jsou některá E škodlivá? Ono je to zavádějící, záleží totiž na množství. Zkuste si sníst pár polévkových lžic něčeho tak běžného, jako je kuchyňská sůl. V lepším případě pojedete do nemocnice s ledvinovým šokem, ale můžete i zemřít. Nebo amalgám v zubních plombách. Obsahuje rtuť a ta je toxická. Ovšem množství uvolněné do organismu je natolik malé, že to nemá na nic vliv... stačí to akorát na pozabíjení zubních bakterií a ty nezpůsobí zánět nervu pod plombou. U karcinogenních éček je to stejné. Jejich množství v potravinách je tak malé, že Pražan nadýchá mnohonásobně víc „karcinogenity“ z kolem jedoucích aut. O kuřácích ani nemluvě.
Zaručeně přírodní produkty... Nic proti nim, ale málo kdo si však uvědomuje, že se zpravidla jedná o směs několika set až tisíců chemikálií, řada z nich je toxická a řada karcinogenní a o většině se ani neví, že existují. Kolik z látek, které obsahuje třeba jablko, lze označit i E symbolikou? Určitě několik desítek, a přesto je jablko fajn.
Mgr. Ondřej Pačes, paces@uochb.cas.cz
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
