Ve Skotsku vykolejil vlak, tři lidé zemřeli, jeden člověk se pohřešuje. Nehodu asi zapříčinil sesuv půdy |
Inspektoři by se měli zaměřit především na pracovní podmínky strojvůdců; byl to právě faktor lidské chyby, který podle stále probíhajícího vyšetřování sérii nehod na železnici zřejmě způsobil. Podle ČD neměla pochybení strojvůdců společného jmenovatele, a nejde tedy prý o systémový problém.
Podle zástupců dvou největších soukromých dopravců RegioJetu a LeoExpressu v jejich společnostech kontroly neprobíhají.
  |
V souvislosti s prací „řidičů“ vlaků se často zmiňují dva nešvary. Tím prvním je fenomén přepracování, kdy strojvůdce buď tráví řízením více času, než by měl, či naopak se dostatečně nevěnuje odpočinku. Státní dopravce odmítá, že by po českých železnicích jezdili unavení strojvůdci, nicméně i bývalý ministr dopravy za ANO Dan Ťok v minulém týdnu řekl, že systémových vad v ČD si byl vědom ještě za svého úřadování. „Nepozornost člověka je něčím způsobena. Strojvedoucí jsou přetěžováni,“ řekl televizi CNN Prima News.
Druhou obtíží může být fakt, že strojvůdci si často „odskočí“ na směnu k jiným dopravcům.
Na „převlékače“ pracovních dresů lze na železnici narazit běžně, i jejich vlastní odborová organizace je však na ně krátká. „Našim členům nemůžeme nařídit, jak nakládat se strojvůdcovskou licencí, je to jejich majetek.
Nic jim nebrání jezdit pro jednoho či čtyři dopravce,“ řekl pro Lidovky.cz prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic.
Podle něj je klíčové, aby se do zákona o drahách dostal tzv. monitoring licencí strojvůdců. Fungoval by tak, že by se „šofér“ vlakové soupravy při nástupu i konci služby přihlásil číslem své licence a data by následně putovala přes správu železnic až ke Drážnímu úřadu, který oprávněník řízení vlaků vydává. Úřad by díky tomu měl neustále přehled o tom, zda si strojvůdce „nenaseká“ více směn za sebou u různých dopravců, přičemž ignoruje zákonem danou lhůtu pro odpočinek – tedy alespoň šestihodinovou pauzu mezi jednotlivými směnami.
Zavedení monitoringu by mohlo napomoci ke kýženému efektu – předcházet nehodám na tratích. Právě s únavou jejich viníků je totiž často spojována příčina vzniku incidentů.
Vondrovicovi přitakává Jan Kučera, generální inspektor Drážní inspekce, jež má na starosti šetření výjimečných událostí na železnici. Jejím úkolem je přijít na kloub tomu, jak se ta která nehoda stala. Jenže neustále omílané psychické a fyzické opotřebení lidského materiálu se nikdy neprokáže.
„Je sice hezké, že se o únavě a přetížení často hovoří, jenže během šetření si nám žádný strojvůdce na únavu nestěžoval,“ řekl serveru Lidovky.cz Kučera a dodal, že právě na faktor únavy se jich inspektoři cíleně ptají. Jím řízený úřad tak nemá v rukou dostatečně „nabito“, aby mohl navrhovat preventivní opatření.
Srážka vlaku s autem na Pelhřimovsku stála život řidičku osobního vozu |
Není divu, že se zmíněný ministr dopravy Ťok v souvislosti se sérií železničních nehod nyní ozval. Loni na jaře, kdy byl ještě ve funkci, totiž také čelil sérii incidentů na kolejích. Začala 19. února, kdy na trati mezi Martinicemi a Velkým Meziříčím na Vysočině ujel strojvedoucímu vlak s 11 lidmi na palubě. Následovalo osm nehod během tří týdnů, nejhorší z nich byla srážka souprav v Brně, jež si vyžádala 22 zraněných. Ťok reagoval návrhem na zavedení bodového systému pro strojvedoucí – po vzoru praxe z tuzemských silnic –, a právě zmíněného monitoringu licencí. Úmysl s bodováním však v červenci 2019 smetli odborníci Drážního úřadu tvrzením, že do specifického železničního prostředí „silniční model“ převést nelze.
Monitoring už však do legislativního procesu nakoukl. Na jednání sněmovního hospodářského výboru ho přinesl v podobě pozměňovacího návrhu zákona o drahách poslanec ANO Milan Feranec. Jenže narazil. Proti návrhu vystoupil přímo na výboru Pavel Kodym, šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Což je paradoxní, jelikož jeho úřad spadá pod resort dopravy, o jehož iniciativu šlo.
Ze zápisu jednání vyplývá, že novelu zákona chválil, vymezil se však proti návrhu zavést onen monitoring licencí. Zpochybnil, zda takový systém může fungovat při mezinárodní vlakové přepravě, a poukázal na údajnou administrativní zátěž. Výsledkem bylo, že pro monitoring zvedlo ruku osm z devatenácti členů výboru, což novelu utnulo.
„Neumím určit, kdo zalobboval tak výrazně, aby ten zákon skončil v tak okleštěné podobě,“ řekl pro Lidovky.cz Vondrovic. Výsledkem totiž bylo pouze nařízení Českým drahám, aby u svých strojvůdců prováděly interní kontroly.
Státní dopravce zaměstnává přes 3800 strojvůdců, soukromí dopravci oproti tomu jen desítky.
