Běžně přijímá infekční pacienty do 13 hodin. V těchto dnech však rozhodně není výjimkou, když „odbavení“ všech nemocných trvá praktickému lékaři Ivo Procházkovi o devadesát minut déle.
„Sice dělám zástup kvůli jarním prázdninám, ale rozhodně by mi nezabralo ošetření všech pacientů jeden a půl hodiny navíc,“ říká šéf jihomoravských praktiků, který ordinuje v Jedovnicích na Blanensku.
Podobně mluví i jeho kolegyně Pavlína Zemánková, která se jako pediatrička stará o dětské marody. „Každý den teď ošetříme 50 až 60 dětí, kromě toho volají rodiče podobného počtu. Vyřídíme jeden telefonát, a hned vyzvání další. Neustále také komunikujeme přes e-mail, SMS zprávy nebo aplikace WhatsApp a Messenger,“ ilustruje současné zahlcení.
Její ordinace se nachází v centru Vyškova, kde jí pomáhají dvě sestry. Zároveň vede sdružení pediatrů na jihu Moravy, a má tedy od kolegů přehled o situaci v celém kraji. „Okres od okresu se aktuálně vůbec neliší, všude je situace stejně špatná,“ oznamuje Zemánková.
Trpí hlavně předškolní děti
Že nemocnost stoupá ve všech okresech a zároveň napříč věkovými kategoriemi, potvrzují i čísla od hygieniků. V mezikrajském srovnání je jižní Morava dokonce nelichotivým lídrem. Nejvíc chřipka řádí u dětí předškolního věku. „Jsou hrozně schvácené a unavené, pořád spí. Nechtějí jíst, jen pít. Hrozně je bolí klouby, nevypadají vůbec dobře. Letošní epidemie je hodně silná a nepříjemná,“ popisuje Zemánková.
Poslední čísla sesbíraná jihomoravskými hygieniky ukazují 2 463 nemocných na sto tisíc obyvatel. Za epidemii je přitom označována nemocnost dosahující 1 600 až 1 800 případů. Dominantně jde o chřipku typu A.
„Proti předminulému týdnu došlo v tom minulém k dalšímu nárůstu o sedmnáct a půl procenta, epidemie tak ještě výrazněji nabírá na intenzitě. Aktuálně ji má vyšší než v poslední předcovidové sezoně 2019/2020,“ upozorňuje Renata Ciupek, ředitelka protiepidemického odboru krajské hygieny. Zároveň však dodává, že aktuální stav zatím nedosahuje parametrů předloňské mimořádně silné epidemie v době okolo Vánoc.
Odborníci každopádně upozorňují, že počet nemocných bude i nadále stoupat. „Epidemie chřipky zpravidla trvá kolem čtyř až šesti týdnů, přičemž může být ovlivněna různými faktory, jako je typ viru, situace v předchozích sezonách, počasí, aktivity lidí a také prázdniny. Nyní máme druhý týden. Jarní prázdniny by mohly pomoci, avšak vzhledem k dosud krátkému trvání epidemie může být jejich efekt malý,“ podotýká Ciupek.
Že to nejhorší teprve přijde, jsou přesvědčeni i Procházka a Zemánková. Aktuálně chřipkou schvácené děti sice mohou nemoc díky jarním prázdninám vyležet a šíření nákazy je bez kolektivu komplikovanější, po volnu však následuje ještě poměrně dlouhá doba, než začne jaro a chřipka díky němu odezní. „V příštím a přespříštím týdnu očekávám vzestup,“ předpovídá Zemánková s tím, že k velké nemocnosti přispívá i velmi nízká proočkovanost.
Skutečná čísla nemocných jsou ještě vyšší
Hygienici pracují s daty od téměř 300 praktiků pro děti i dospělé napříč celým krajem. Ti registrují dohromady necelých 430 tisíc lidí, tedy přibližně 40 procent Jihomoravanů. Chřipka tak v populaci patrně řádí ještě víc, než ukazují oficiální čísla.
„Údaje vycházejí z počtů pacientů, kteří se kvůli příznakům akutní respirační infekce dostavili k lékaři. Nejsou v nich tedy zahrnuti lidé, kteří své zdravotní obtíže zvládají samoléčbou, nevyžadují neschopenku a jejich stav není natolik vážný, že by potřebovali lékařskou pomoc,“ vysvětluje Ciupek.
Podle Procházky se s chřipkou potýká o pětinu víc lidí, než uvádějí údaje. „Odhaduji to podle třicetileté praxe. Určitě jde o nemalé procento pacientů, kteří pomoc lékaře v těchto případech nevyhledávají,“ předpokládá šéf praktiků.
Nepřecházet, vyležet, radí lékaři
Nejen on radí chřipku nepřecházet, důsledně vyležet, pít teplé nápoje a vyvarovat se fyzické námahy. Nemoc se projevuje prudkým nástupem účinků v podobě zimnice, vysoké horečky či výrazné únavy a po několika dnech odeznívá.
Na chřipkovou vlnu v minulých dnech zareagovala řada nemocnic zákazem návštěv. Naposledy jej plošně vyhlásili v Břeclavi a Znojmě, už od minulého úterý k omezení přistoupili v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny.
„Začíná přibývat pacientů hospitalizovaných s chřipkou, která způsobuje zhoršení jejich stavu v souvislosti s dalšími nemocemi. Jde o lidi vyššího věku,“ informuje mluvčí zařízení Jiří Erlebach.
O dospělé i dětské chřipkové marody se starají ve Fakultní nemocnici Brno. Zvýšený nápor pocítili zejména na pohotovosti v Dětské nemocnici.
„V lednu jsme průměrně ošetřili za týden zhruba 420 pacientů, v únoru už 487. Týdenní nárůst na lékařské službě první pomoci je přibližně o patnáct procent, vzrostla návštěvnost i na ORL ambulancích,“ přibližuje mluvčí nemocnice Pavlína Hořicová.
Podle ní převažují chřipková onemocnění. „Zaznamenali jsme též nárůst počtu ošetřených pacientů u streptokokových tonsilitid a průjmových onemocnění. V současné době v nepracovní dny na lékařské pohotovostní službě ošetříme denně výrazně více než 200 dětí,“ dodala.
