Násilí vůči osobám z komunity LGBT+ v Evropě se od podobného průzkumu z roku 2019 celkově zvýšilo. Za uplynulý rok rovněž více než třetina příslušníků této komunity zvažovala sebevraždu.
Nejčastějšími oběťmi fyzického nebo sexuálního násilí mezi osobami z komunity LGBT+ jsou v celoevropském kontextu intersexuální lidé, tedy lidé narození s kombinací mužských a ženských pohlavních znaků. Na druhém místě jsou transgenderové osoby. Nejméně se s násilím setkávají bisexuální ženy. Obtěžování například v podobě výhrůžek násilím nejčastěji kromě Česka čelí podle průzkumu osoby z komunity LGBT+ v Severní Makedonii a Albánii, které ovšem nejsou členy EU.
O sebevraždě nejvíce přemýšlí evropští transgenderoví muži (60 procent) a transgenderové ženy (59 procent). O čtyři procentní body méně poté nebinární osoby, které se neidentifikují ani jako muži, ani jako ženy. Sebevražedné myšlenky měly v uplynulém roce nejvíce osoby z komunity LGBT+ v Albánii (31 procent). V Česku na sebevraždu „často nebo vždy“ myslelo 14 procent lidí.
Přes 50 procent osob z komunity LGBT+ v Česku necítí výraznou potřebu svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu skrývat, ale 45 procent ji tajilo ve škole. Ve škole si šikanu napříč evropskými zeměmi prožily až dvě třetiny respondentů.
V práci a při hledání zaměstnání za uplynulý rok diskriminaci spojené se svou orientací nebo identitou čelilo podle svých slov 15 procent Čechů, kteří se hlásí ke komunitě LGBT+, tedy stejně jako v průzkumu před pěti lety. Nejméně se s diskriminací kvůli sexuální orientaci nebo genderové identitě obecně loni setkávali Švédové (21 procent). Češi byli v tomto ohledy s 35 procenty pod průměrem EU, nejčastěji diskriminaci hlásili příslušníci komunity LGBT+ z Albánie, Kypru a Bulharska.
On-line výzkumu Agentury EU pro základní lidská práva se zúčastnilo více než 100 500 osob z komunity LGBT+ starších 15 let. Data pochází z celkem 30 zemí - 27 států Evropské unie a tří kandidátských zemí: Severní Makedonie, Albánie a Srbska.
