13. dubna 2018 6:00, aktualizováno  21:21 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

EU zastavila operační program pro podnikatele. Až najdu viníka, budu po něm pálit, vzkazuje Hüner

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 24Diskuse
Tomáš Hüner, ministr průmyslu a obchodu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Hüner, ministr průmyslu a obchodu. | foto: MAFRA

PRAHA Evropská komise zastavila Česku celý operační program pro podnikatele, který spravuje ministerstvo průmyslu. S objemem 114 miliard je to třetí největší balík dotací a současně jeden z největších průšvihů, který v tuzemském prostoru s bruselskými subvencemi nastal. Komise zmrazila peníze, když prosincový audit odhalil, že v programu je extrémní množství chyb.

Peníze pro malé podniky odcházely velkým, proplácelo se, co se podle pravidel hradit nesmí. Exministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), za jehož éry problém vznikl, zkritizoval nynějšího ministra Tomáše Hünera (za ANO), že nedokázal pohromu zablokování peněz odvrátit. 

„Je docela nehorázné, když se pan Mládek takhle vyjadřuje. Úplně přitom zapomíná, že ten děj se reálně stal. To je jako, kdyby vrah kritizoval policii, že jí dlouho trvalo najít jeho oběť,“ říká Hüner v rozhovoru pro LN. Další audity programu ještě běží a až ty odhalí, o kolik peněz Česko kvůli úřednímu selhání skutečně přijde.

LN: Jak se vůbec mohlo stát, že chybovost je tak vysoká?
Když se člověk podívá, jaké problémy vznikly, a jsou trojího základního druhu, vždycky jde o selhání nějakých lidí, kteří v tom řetězci pracují. Stalo se, že byla neurčitě vypsaná výzva, a pak se na ni hlásily subjekty, které do ní nepatří. Pak byly mechanismy, přímé i kontrolní, v takovém stavu, že nezachytily pořádně ani například numerické chyby. Jedna z těch věcí, která byla vytýkána, je, že se neuhlídal přesně objem peněz, které byly z dotací nasmlouvány. Nejde o stamilionové částky, ale samozřejmě se to nasčítá.

LN: To znamená, že odcházelo víc peněz, než kolik se schválilo?
Ano. Dané subjekty obdržely o něco málo víc, třeba na místo sto milionů 102 miliony. Když se to zopakuje pětkrát šestkrát, už je to cifra, která není nezajímavá. V rámci výzev na informační technologie došlo k pochybení, že se řádně neohlídala podmínka tvorby nových pracovních míst, protože se čerpalo na daná odborná pracovní místa, ale nesledovalo se, jestli je z velké části nebo zcela ty firmy už neměly pokryté. Smyslem dotací je podporovat vznik nových pracovních pozic a snižovat nezaměstnanost, ne podporovat stávající. Další problém byl, že firmy, které nepatřily do kategorie malých a středních, se mezi takové špatným posouzením dostaly. Nebo se z nich staly velké firmy během čerpání projektu, firmy měly vědět, že v tu chvíli musí oznámit, že je skoupil nějaký větší řetězec, a že tím o dotaci přijdou. Možná ani nezaregistrovaly, že tu povinnost mají, ale bohužel se to dělo, a tady nebyly kontrolní mechanismy, které by to průběžně sledovaly. Je to konglomerát pochybení s jedním společným jmenovatelem, a to je člověk.

LN: Jak se ten člověk jmenuje?
Ti lidé dnes mají konkrétní jména, protože jsme zadali vnitřní audit. Ten potvrdil pochybení a přiřadil k nim jména. Zatím jsme na úrovni nižší, protože nejdřív kontrola vychytá ty, kteří jsou na daných dokumentech podepsaní. Ale samozřejmě v rámci dalšího šetření se chceme dobrat k tomu, jestli s tím neměla něco společného vrchní patra ministerstva, i když nejsou hmatatelně zafixovaná podpisy.

LN: Nebylo by zvláštní, kdyby všechny chyby vznikly dole, špatným postupem nižších úředníků? Asi to muselo mít původ nahoře. Někdo snad musel nebo měl vědět, že výzva je mizerně připravená, nebo že se nekontroluje, jestli firmy nejsou velké, když mají být malé.
Bude to případ od případu. Když někdo nezachytí, že odešlo o dva miliony víc, než mělo, o tom vrchní patra vědět nemusela. Vrchní patra s tím mají vždycky něco společného v tom smyslu, že vedení má zodpovědnost za všechno. To je náměstek, vrcholově ministr. Měli by nastolit takové kontrolní mechanismy, aby k takovým chybám nedocházelo. Nakoupit třeba informační systémy, které nástrahy automaticky pohlídají. Samozřejmě někdo může říci, že se to dobře hodnotí s odstupem času, chyba se může stát, ale třeba to vyplácení nezpůsobilých mzdových nákladů u ICT výzev, to už mi hlava nebere. Přeci když vím, jaký je smysl projektu a když ho vypíšu, sám k němu píši komentář, k čemu je, a pak nepohlídám takovou zásadní věc, to je pochybení, o němž musel náměstek vědět, pokud měl nějaké porady. Pak musel vědět, že je to špatně.

LN: Způsobila to schválnost, zlý úmysl nebo nedbalost?
To dovedu těžko posoudit. Máme připravená kárná řízení a v úzké spolupráci s právníky se snažíme rozklíčovat věci, které mohou mít nedbalostní charakter, pak už jde o trestné činy. To dá trochu víc práce, nechceme pálit trestní oznámení jen tak od boku. Chceme to udělat zodpovědně. Když zjistíme, že pochybení byla závažná a prokazatelná, pak dáme trestní oznámení relativně velmi rychle.

LN: Přijde mi, že v každém případě muselo dojít k pochybení náměstka, který měl dotace na starosti. Buď to tak zadal, nebo o tom věděl, a nedbal, nebo o tom nevěděl, a to je taky špatně, když vedoucí neví, co se mu děje v sekci.
V podstatě u pana náměstka, konkrétně Tomáše Novotného, to je skutečně o výběru mezi zastřelit nebo utopit. Žádná moc dobrá varianta neexistuje. Já jsem ho postavil mimo službu z jiných důvodů, když jsem 13. prosince nastoupil, měli jsme dva týdny na to, abychom racionalizovali strukturu úřadu, aby se snížily provozní náklady ministerstva. V rámci slučování odborů jsme tehdy všechny náměstky postavili mimo službu. Druhá věc, která rozhodla, že nebyl znovu jmenován náměstkem, i když se hlásil do výběrových řízení – už začaly vyhřezat první problémy. Dotace na vysokorychlostní internet, nečerpání, špatně postavený program. Bavili jsme se s lidmi přímo z té sekce a říkali, že byly poskytovány řádné argumenty, proč by měl být program vysokorychlostního internetu koncipovaný jinak, že by se mělo jinak komunikovat s partnery na trhu, jako jsou operátoři. Nicméně pan náměstek se rozhodl přijmout vlastní cestu, a to už bylo i na mě dost na to, aby tento člověk mohl tu práci vykonávat. Na to se začala nabalovat zjištění nejprve auditu ministerstva financí, které zjistilo pochybení v rámci účetních záležitostí. Až do této chvíle to vygradovalo tak, že víme, že tento pán pro ministerstvo průmyslu nemůže být použitelný. Teď je otázka, jakým způsobem budeme schopní s ním rozvázat pracovní poměr.

LN: Dojde i na vyvození hmotné odpovědnosti? Že se najde viník a bude muset něco zaplatit, protože tohle způsobil?
Určitě. Vím, že u běžných lidí, mezi které se počítám, panuje skepse, když vidí jak nejen stát, ale i akciové společnosti nevyužívají peníze, jak by měly, dokonce je to i zdokladováno, a pachatel uniká. U daňového poplatníka to samozřejmě budí katastrofální pocit. Už jenom z toho důvodu se chceme dopátrat jádra. Chceme být korektní, nestřílet jak z kulometu, aniž bychom věděli po kom, ale pokud to budeme umět doložit, půjdeme po finančních náhradách škody. Není to jednoduché vymáhat, ze zákona je to do výše tří měsíčních platů, ale v každém případě to nemůže zůstat nepotrestáno.

LN: Exministr Jan Mládek (ČSSD) v reakci za zastavení 114 miliard uvedl, že ministerstvo mělo audit odhalující chyb k dispozici od prosince a čtyři měsíce „proflákalo“, dodal, že jste s tím nic neudělal, jen vyházel náměstky, a že jste začal něco dělat, až když přišel dopis z Evropské komise.
Taková hysterická reakce na realitu celkem něco vypovídá. Pan ministr nám tady zanechal i jiné věci, a pak po něm Jiří Havlíček, například memorandum o spolupráci u lithia. Musím říci, že strukturální fondy nebyly to, co mě hned na začátku tlačilo do urychleného řešení. První, co jsme řešili, i pod tlakem poslanecké sněmovny, bylo lithium. To nebyla taková kauza, jak si možná i pan premiér představoval, ale zabralo nám to měsíce. Pokud pan Mládek ale říká, že jsme kolem fondů nic nedělali, svědčí to jen o tom, že neví, co se tu dělo, protože už tu nebyl. On si přečte noviny a vidí, že se něco odehrálo, ale tady se tři měsíce komunikovalo s Evropskou komisí a ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).

LN: Je to od pana Mládka pozoruhodná reakce od někoho, za čí éry problém vznikl, ale ta otázka je na místě. Pokud byl audit hotový v prosinci, nedalo se zastavení dotací odvrátit?
Dělali jsme všechno pro to, aby to nenastalo. Nový náměstek pro fondy Marian Piecha okamžitě vystartoval do Bruselu, komunikoval s MMR. Jednání do dneška běží, protože Evropa nečeká jenom na to, až my přijdeme s tím, že máme průšvih, aby řekli: „Tady máte řešení, my se kvůli vám okamžitě sejdeme.“ Má to celé nějaké lhůty, můžu a nemusím se na takový systém zlobit, ale je to tak. Ale ta čtrnáctiprocentní chybovost byla tak velká, i když z omezeného vzorku 30 projektů z tisíce, že jsme nemohli očekávat, že se nám podaří Evropskou komisi zlomit. Tak jsme do toho šli víc a hlouběji, dělali jsme si vlastní analýzy, připravili jsme akční plán, začali s ministerstvem financí jednat o uvolnění peněz z domácích zásob po dobu zastavení dotací. Dali jsme do pořádku účetní nálezy, vyřešili jsme s ministerstvem penalizaci za pochybení, ve výši necelých 87 milionů. Nález ukázal, že v době, kdy existoval dvojí výklad na některá ustanovení, jsme měli okamžitě zastavit fondy, to pan Novotný mohl v té době udělat, a neudělal.

LN: Dvojitým výkladem myslíte pravidlo takzvaného článku 61, a sice že se od nárokované dotace má odečíst předpokládaný čistý zisk podpořeného projektu. Pan Novotný říká, že platby zastavil. Nezastavil?
Asi ne, když tu máme doklady, že platby běžely dál. Buď ho neposlouchali úředníci, nebo příkaz k zastavení nevydal. To už je věc dokazování, měly by být zápisy z porad, já je ze svých porad mám.

LN: Z dob pana Novotného k dohledání nejsou?
Tím se právě postupně prokousáváme, abychom mohli vypálit na cíl zodpovědně a skutečně ho trefit. Všechny popsané věci běží, a jestli si pan exministr Mládek myslí, že je to zvládnutelné rychleji při každodenním chodu resortu, tak není. Odblokovat fondy trvá. V nejlepším případě několik týdnů, v nejhorším několik měsíců. My nedovedeme předvídat, jak budeme ve vyjednávání s Evropskou komisí úspěšní, a je docela nehorázné, když se pan Mládek takhle vyjadřuje. Úplně přitom zapomíná, že ten děj se reálně stal. To je jako, kdyby vrah kritizoval policii, že jí dlouho trvalo najít jeho oběť. Jeho kritika mě zvedá ze židle.

LN: Zmínil jste, že se zadaly další návazné audity. Bude to tedy ještě horší, problém rozsáhlejší?
Protože ten první vzorek byl 30 projektů, nemůžeme vyloučit, že při větším vzorku se to naředí a číslo bude menší. Ale neočekáváme, že ze 14 procent by to najednou spadlo na čtyři, bohužel statistika je neúprosná a vzorek, který Evropská komise brala, má zákonitosti nahodilého výběru, který odpovídá realitě. Může se stát, že číslo mírně poklesne, ale předpokládám, že to nebude pod důležitou hranici desíti procent. Dokud nebudeme pod ní, Evropská komise dotace neodblokuje. A může se to také zhoršit, můžeme se dostat na 17 procent.

LN: Cílová je jaká hodnota? Pod dvě procenta chybovosti?
Nad deset procent máme jistotu, že nám to Evropská komise neodblokuje. U chybovosti pod deset procent můžeme už zkusit zdůvodnit, že pracujeme na odstranění problémů, třeba že nakoupíme informační systém na hlídání objemu peněz, co odcházejí, uděláme vnitřní opatření, abychom ohlídaly dodržování požadavků. Musíme řešit i další věc, kterou pan Novotný nastavil možná ne úplně ve špatné víře, ale se špatným výsledkem. Když pan Mládek hovořil o rychlosti čerpání, čímž omlouval tu chybovost, je to stejně hloupé, jako kdybych omlouval, že jsem srazil člověka na přechodu, protože jsem opravdu spěchal na schůzku. Rychlost nebyla daná tím, že by nás do ní někdo honil. Najednou se chtělo hodně čerpat, protože se v podstatě dva roky přešlapovalo. Jednak z důvodů nefunkčních informačních systémů, to je pravda, ale pak se také změnil systém vyhodnocování projektů.

Bývali externí hodnotitelé, něco stáli, ale nedělali chyby. Změnilo se to na interní hodnotitele, kde se to nastavilo stylem, jako kdybych si někoho vyhlédl na Náplavce a řekl mu: „Mně se zdá, že vy budete dobrý hodnotitel.“ A ještě za ty peníze, co je jim ministerstvo schopné zaplatit v rámci tabulek, tak to nemusím být žádný lumen, abych věděl, že jsem si řekl o průšvih, který se nyní koná.

Budeme to muset přehodnotit, ale nechceme jít z jednoho extrému do druhého, zrušit interní hodnotitele a nabrat všechny externě. Musíme udělat audit mezi stávajícími hodnotiteli, ty neschopné povyhazovat, jak nám to jen služební zákon dovolí. Musíme umět veřejnosti vysvětlit, proč je někdy lepší mít lidi za vyšší peníze, když po tom, co teď zažíváme, vidíme, že možná nejsou zas tak vysoké. Mělo by to směřovat ke kombinaci externích a interních hodnotitelů. To je jeden z příkladů, jak si s tím nyní lámeme hlavu.

LN: To je součást krizového plánu, o kterém mluvil premiér. Jaké jsou v tom úkoly dalších ministerstev?
To je minimálně ministerstvo financí kvůli účetním chybám a hlavně ministerstvo pro místní rozvoj. To nám hodně pomáhá v komunikaci s Evropskou komisí, s rozhýbáním linek v Bruselu, které při naší spolupráci mohou odblokovat zastavení čerpání.

LN: Zjednodušeně řečeno, abychom je přesvědčili, že to řešíme a napravujeme.
Ano, že to, co děláme, vede skutečně k tomu, aby se chybovost snížila. To se nedá stlačit ze dne na den, ale s každým následným projektem, pokud bude pod přísnou kuratelou a kontrolou, uvidí Komise, že chybovost bude klesat. Tím se bude ředit vysoká číslovka a my je musíme přesvědčit, že díky tomu se dostaneme na úroveň, kterou od nás požadují, snad ke konci letošního roku. Na základě skutečně odvedené je musíme přimět uvěřit nám, že aniž by zatím číslo chybovosti razantně klesalo, do budoucna klesne, a odblokovali nám dotace.

LN: Audit odhalil problém s velkými firmami, co se zapomněly zmínit, že už nejsou malé. Jak rozsáhlý to byl úkaz?
V tom kontrolovaném vzorku se pochybení v případech, kdy malou firmu koupila velká, dá vyčíslit částkou zhruba 59 milionů korun. Byly i případy, kdy se daly peníze firmám, které od začátku nesplňovaly podmínky.

LN: Uváděl jste, že podnikatelé mají být klidní, platby se jim nezastaví, protože ministerstvo jim je pošle z domácího rozpočtu. Bude to ale v celém objemu, jak byly projekty zatím schválené? Nebudou se jednotlivé dotace snižovat právě o ty odhalené chyby?
Půjdou v celém objemu, ale každá mince má dvě strany. Pozitivní je, že se platby nezastavují. Negativní je v tom, že se všichni ptají: kolik je těch vadných projektů, za kolik a kolik to selhání úředníků bude daňového poplatníka stát? To teprve dáváme v současné době dohromady, nemáme zatím prokoumané všechny projekty. Pokud ještě nejsou ukončené, navázali jsme s firmami kontakt, přiznáváme svou chybu a seznamujeme je s tím, že jim v následném období budeme schválenou částku krátit. To taky není příjemné, každá firma má nějakou hotovost, nějaký byznys plán, a tohle jim to narušuje. Když se nám to povede vykomunikovat, suma, kterou budeme muset hradit z rozpočtu bez nároku na proplacení Bruselem, snad nebude vysoká. Počet ICT projektů, kde byly neuznatelné mzdové náklady a které jsou již uzavřené, je zhruba deset v rozsahu 30 milionů, to jsou peníze, které už Brusel neproplatí.

LN: Třicet milionů plyne jenom z těch deseti projektů v oblasti ICT, kde byly špatně uznávané mzdové náklady?
Ano. Z hlediska všech dalších projektů v rámci celého operačního programu děláme stejnou věc, že identifikujeme sporné projekty. Snažíme se u těch, co ještě nejsou dokončené, udělat úpravu do té podoby, abychom se nedostali do vysokých čísel, které dopadnou na státní rozpočet. Z něj se zatím uvolňují peníze na dané projekty a až na podzim dojde k zúčtovací periodě, kdy přijde platba z Evropské unie. Kdyby do té doby nebylo domluveno, že jenom ty projekty se špatnými mzdovými náklady spadají do kubatury „Nikdy neproplatitelný z Evropské komise“, byl by problém samozřejmě velmi výrazný. Je to kupa práce před námi, aby k tomu nedošlo, nebo došlo k minimálnímu zásahu daňového poplatníka.

LN: Zatím se nedá ani odhadnout, u kolika ze 114 miliard by mohla Evropská komise říci, že nám je neproplatí?
Snažil jsem se ze svých lidí odhad dostat, zatím jsem dostal jen to jasné, hmatatelné číslo 30 milionů, u kterých to víme jistě. Jinak se bojí odhadovat, protože nechtějí střelit. Jak budeme dělat další hloubkové audity dalších projektů, budeme se postupně blížit k reálné částce. Kdybych pana Mládka znal, bylo by nejjednodušší se ho zeptat, kolik to bude, on to má nejspíš v notýsku.

LN: Mluvili jsme o tom, že u článku 61 o odečtení čistých zisků byl sporný výklad. Pan Novotný říká, že se měl článek novelizovat, protože sama Komise seznala, že je škodlivý a odrazuje podnikatele. Je to tak?
V tom má pan Novotný pravdu, novelizovat se to bude. Tím pádem tento typ chybovosti by se odstranil a zmizel z objemu čtrnácti procent. Ale u projektů, u nichž se to předtím zjistilo, se mělo okamžitě zastavit proplácení. Pan Novotný tvrdí, že k tomu dal příkaz, a já jsem zvědavý, co k tomu budou říkat úředníci, až budou chodit na kárná řízení. Ani nechci spekulovat, nakolik jednali sami, nakolik pod nátlakem. To se dozvíme. Ale předpokládám, že ti lidé věděli o problému, a podle mého soudu s tím museli svého nadřízeného seznámit. Ten jim buď řekl: „Dělejte si, co chcete.“, nebo „Musíme plnit, jsme pod tlakem, spěcháme, ono se to spraví.“ A než se to spravilo, přišel audit z ministerstva financí. To je bohužel reálný průběh děje. Pokud nebudeme schopni chyby odstranit, jako u již dokončených projektů, půjde to ze státního rozpočtu, protože Evropská komise nám na to peníze nepošle. Věřím aspoň, že nebyly peníze vyhozené oknem, posloužily firmám k rozvoji, ale jsou to peníze, které se vynaložily na jiný účel, než na jaký byly určeny, a to je prostě špatně. Bagatelizovat tím, že o nic nejde, jen jsme udělali pár chyb, jako to dělá pan Mládek, to je hodně neseriózní.

LN: Mezi firmami z pozastavení dotací vypukla docela panika.
A už jenom tohle stačí, firmy se zdivočí, volají, neví komu. Zřídili jsme proto telefonická centra. Nejsou to firmy, co mají miliardové rezervy, dotace dostávají právě proto, že na bankovní peníze nedosáhnou. Jsou to většinou dost velké balíky, a kdyby došlo na vracení, některé firmy by to opravdu mohlo zlikvidovat. Panika sama o sobě není dobrá, paniky je v poslední době mezi malými a středními podniky až moc. Přicházejí na ně další nároky, třeba ve spojitosti se směrnicí o ochraně osobních údajů, kdy prostředí žije tím, že se straší sankcemi, a když se přidají ještě tyhle nejistoty, podnikatelé myslí na smrt.

LN: Podle všeho mají důvod cítit rozhořčení, protože chyba vznikla na ministerstvu, ne na jejich straně.
Ano a já dokonce vnímám i to, že podnikatelé nemusejí ani znát poslední čtyři ministry průmyslu, takže když se jim vystaví můj obličej, je to ten, na který se zaměří. Je to stejné, jako když jsem pracoval v soukromé distribuční firmě, kde jsem měl paní na přepážce. Když jsme udělali chybu my v představenstvu, všichni řvali a chtěli fackovat tu paní. I když ona byla chudák, který za nic nemohl a ještě říkal představenstvu, že to udělalo špatně. Někdy je život neférový, ale jsem při smyslech, abych si to uvědomoval. Není to příjemné.

Zablokované dotace

V prosinci 2017 odhalil auditní oddíl ministerstva financí, že Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pod ministerstvem průmyslu vykazuje 14tiprocentní chybovost. Už hodnoty nad 5 procent spouštějí alarm. Chyby byly tak závažné, že Evropská komise rozhodla o pozastavení celého balíku dotací. Jde o 114 miliard korun.

Nález odhalil, že celá výzva byla špatně napsaná, umožňovala proplácení peněz, u kterých to Brusel nedovoluje, nekontrolovalo se ani to, jestli dotace určené pro malé a střední firmy nedostávají velké podniky. Systémové selhání vzniklo v době, kdy byl ministrem Jan Mládek (ČSSD) a náměstkem zodpovědným za EU dotace Tomáš Novotný.

Minulý pátek dorazil do Prahy dopis z Belgie, který oficiálně oznamoval, že se dotace zastavují. Ministerstvo průmyslu bude zatím přeplácet přiklepnuté subvence z českého rozpočtu a bude doufat, že většinu z toho Evropská komise později proplatí. Zatím neexistuje odhad, kolik ze 114 miliard Brusel odmítne do Česka poslat, protože přidělenou sumu zkrátí o odhalená pochybení.

Prvotní audit se dělal na náhodně vybraném vzorku 30 projektů. Nyní budou kontroly pokračovat na větších a větších vzorcích, zároveň se zavádějí opatření, aby selhání zmizela, například nákup IT systému, který automaticky ohlídá, že podnikatelům odchází tolik, kolik se jim schválilo. Dokud chybovost neklesne aspoň pod 10 procent, nebude Evropská komise o odblokování peněz ani diskutovat. Finálním cílem je dostat chybovost pod dvě procenta.

  • 24Diskuse




České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum
České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum

Jak před pár dny informoval portál iDNES.cz, porodnice by podle UNICEF a Světové zdravotnické organizace měly dodržovat 10 kroků, které vedou k úspěšnému kojení. Podle průzkumu iniciativy Šestinedělky a České ženské lobby však všechny tyto kroky nedodržuje žádná z českých porodnic.