Forejt se poprvé projevil v Klausově institutu, zkritizoval imigranty v Dánsku

„Noví uprchlíci mnohdy nerespektují ‚pravidla hry‘ a jejich chápání základních věcí je mnohdy nikoli odlišné, ale dokonce naprosto protichůdné k tomu, co je v Dánsku považováno za normální,“ stojí mimo jiné ve Forejtově textu (článek zde), jenž se na webu institutu objevil uplynulý týden. Forejt se v něm zamýšlí nad probíhající společensko-politickou debatou v Dánsku, jak dosáhnout integrace imigrantů.

Podle Forejta v souvislosti s množstvím běženců čím dál víc vyvstává otázka, do jaké míry se jejich počet promítne do vnímání dánské identity. Otázku si navíc pokládá bývalý protokolář v souvislosti s tím, že u některých imigrantů chybí vůle se začlenit do většinové společnosti. „Pokud se v některých částech země skupina uprchlíků stane trvale většinovou, začne časem logicky ovlivňovat místní dění a přizpůsobovat ho sobě bližším a srozumitelnějším podmínkám běžného života,“ upozorňuje.

Důsledkem tak v úvahách dlouholetého šéfa hradního protokolu může být snížení vážnosti vlajky, ostatních státních symbolů či dánské historie u nově příchozích, kteří uvedené nebudou vnímat jako vlastní. Odpovědnost za tuto situaci přikládá Forejt politikům, jelikož údajně nestačili nastavit pravidla společného soužití v předstihu. „Nyní proto ‚ex post‘ vznikají návrhy řešení, které však nemusejí znamenat zabránění konfliktu,“ míní s tím, že regulaci takové koexistence budou nutně provázet problémy.

Forejt angažmá v IVK nechtěl komentovat, mluvčí zkritizoval otázky

Text představuje nejen první Forejtův oficiální výstup na nové pozici, ale také po jeho odchodu z Pražského hradu. Jak si někdejší vysoký hradní úředník aktuální téma svého článku vybral, na co svou pozornost zaměří příště a jak často hodlá na webu institutu publikovat, není jasné. „Děkuji za vaši zprávu a projevený zájem. K vašemu přípisu nemám žádný komentář, vaše otázky zodpovídat nebudu,“ sdělil ve stručnosti serveru Lidovky.cz.

Sdílnější nebyl ani mluvčí institutu bývalého prezidenta Petr Macinka, který zaslané otázky rovněž nechal bez odpovědi. Místo toho zkritizoval server Lidovky.cz kvůli dotazům, jež na něj vznesl.

„Vaše dotazy pramení z absolutního nepochopení toho, jak institut funguje. Skoro bych měl sto chutí vám na to napsat, abyste si prošel naše analytické komentáře, o čem jsou, kdo je píše a jak vystupujeme, potom se nad tím zkuste zamyslet a otázky pošlete znovu,“ uvedl.

Český velvyslanec postup dánských politiků hájí

Forejtův „analytický komentář“ nicméně na první pohled příliš nerezonuje s tím, čemu se měl po nástupu do Institutu Václava Klause věnovat. Alespoň mluvčí Macinka charakterizoval pracovní náplň bývalého protokoláře jinak. „Bude zabývat zpracováním materiálů a témat souvisejících s desetiletým působením Václava Klause na Pražském hradě ve funkci prezidenta České republiky,“ sdělil serveru iDNES.cz před časem.

Na druhou stranu Forejtův text tematicky navazuje na to, s kým si krátce předtím podal Václav Klaus ruku. Bývalý prezident totiž počátkem minulého týdne přijal poslance Evropského parlamentu Anderse Vistisena, jenž v jedné z vrcholných evropských institucí zastupuje Dánskou lidovou stranu. Dánští lidovci platí za populisty, kteří se k přijímání uprchlíků staví velmi konzervativně.

Dánsko chce omezit imigraci. Dávky pro přistěhovalce sníží na polovinu

Vzrušenou společenskou náladu v Dánsku potvrzuje i tamější český velvyslanec Jiří Brodský. Ačkoliv tamější atmosféru nepopisuje jako rozjitřenou, debatu o povaze národní identity v souvislosti s imigranty potvrzuje. „Probíhá živá veřejná diskuse o tom, co je ‚Dánskost‘ nebo co patří do ‚dánského kulturního kánonu‘. Zpřísněny byly také podmínky pro udělování dánského občanství, je požadována vyšší úroveň znalosti dánštiny. Dánové si veškeré atributy toho, co dělá Dána Dánem, udržují a hájí,“ řekl serveru Lidovky.cz velvyslanec.

Naopak na rozdíl od Forejta jednání dánských politiků kvituje. Podle něj tamější politická reprezentace zabránila tomu, aby vlivem velkého množství imigrantů došlo k výraznějšímu střetu domácí a příchozí kultury. „Z mého pohledu přijala předchozí i současná vláda řadu ‚ex ante‘ opatření, která z Dánska během migrační krize v Evropě neučinila ‚migrační magnet‘,“ podotkl Brodský s tím, že k tomu přispěla trojice opatření od léta 2015 do ledna 2016 včetně snížení dávek pro žadatele o azyl o polovinu.