Anketa
Které slovo podle vás nejvíce vystihuje rok 2019?
1) Audit
Být auditním úředníkem bývala dřív klidná práce, s níž se mnoho veřejného zájmu nepojilo. Jenže když se auditem zpochybňuje politická, mravní a zákonná legitimita premiéra země, a tím, kdo to dělá, je Evropská komise, má to úplně jinou atraktivitu i závažnost. Brusel zkoumá možný střet zájmů Andreje Babiše (ANO) vůči unijním dotacím, ve strukturálních fondech obecně a ještě k tomu zvlášť v těch nenárokových zemědělských. První audit už je hotov, úředníci Komise soudí, že premiér ve střetu zájmů je, protože svěřenské fondy, kam své firmy vložil, jsou spíš zaumným obejitím zákona, nikoli jeho naplněním. Buď se od střetu zájmů odstřihne, nebo žádné dotace z Bruselu pro Agrofert nebudou. Opozice na to konto vrství výzvy k jeho rezignaci, a to ještě nedorazil druhý audit. Očekává se zhruba v únoru.
2) Brexit
Slovo se objevilo už v roce 2016, kdy Britové v referendu rozhodli, že se chtějí odloučit od Evropské unie a v žebříčku nejskloňovanějších se drží, protože ostrovní království zatím marně hledá, jak to udělat, aniž by na tom jejich finance krvácely. Letos už měla být Británie z Unie pryč, Evropu měla opustit 29. března. Nestalo se. Ostrovy dojednávaly po celý rok s pevninou „rozvodové“ podmínky. Nakonec zbylo jen celoroční odcházení, které podle avíza, by se mělo naplnit 31. ledna 2020. Ale jeden nikdy neví, může to být jen další marně uplynulé datum z mnoha.
3) Demonstrace
Ve Finsku kvůli nízkým platům pošťáků. Ve Francii proti důchodové reformě. V jižní Americe, aby růst cen energií neposlal obyvatele do pásma nuzoty. V Hongkongu proti vydávacímu zákonu, jež by umožnil, aby se lidé dostávali do nevlídné justiční náruče Číny. V Česku proti premiérovi a prezidentovi s výhradou, že erodují politickou kulturu. Ve stovkách zemí za rychlejší akci v boji proti klimatické změně. Celý svět se letos bouřil proti svým politickým představitelům, hromaděná frustrace se vylila do ulic. Až jednotlivé volby ukážou, co z toho poplyne, ale vzkaz mnoha lidí vládnoucí vrstvě je zřejmý: Nejsme spokojení.
4) Greta
Nejznámější copatou dívkou bývala Pipi Dlouhá punčocha, mimořádně samostatná pubescentka, která si prosadila svou vůli proti dospělým a využívala méně obvyklé dopravní prostředky, konkrétně koně. Základní charakteristiku mají se šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou společnou, včetně země původu. Jen Greta využívá místo koňských kopyt lodní dopravy, aby se mezi kontinenty dopravila na vysoká politická jednání, kde spílá světovým státníkům za jejich liknavý přístup ke změně klimatu. Greta se za poměrně krátký čas stala symbolem a tváří nejen mládežnického hnutí za zodpovědný přístup k planetě, ale i debaty o klimatu jako takové.
5) Chvilkaři
Jde o jeden z mála pravověrných novotvarů, který společenské pohyby vynesly do běžného slovníku. Iniciativa Milion chvilek pro demokracii vznikla už na začátku roku 2018, ale letos se jí podařilo oprášit statut pražské letenské pláně jako místa, kde Češi dávají najevo svou nespokojenost. Předseda Mikuláš Minář zorganizoval a zaktivoval lidi způsobem, o který opozice proti hnutí ANO marně usiluje. A zatím stejně marně vycházejí i apely, aby sílu kumulovanou na Letné strany takzvaného demokratického bloku efektivně využily a dodaly nabídku, za níž se budou moci rozdrolení odpůrci Andreje Babiše sešikovat.
6) Impeachment
Klid si neužili ani v USA, prezident Donald Trump dráždí nejednoho občana, politika či komentátora už od svého zvolení, letos přituhlo. Americký sněmovní zpravodajský výbor zveřejnil třicetistránkovou zprávu, podle které se vyšetřovatelé domnívají, že Trump nařídil svým poradcům, aby pozdrželi vojenskou pomoc Ukrajině, dokud země na východě nezahájí vyšetřování jeho politického rivala Joea Bidena. To spustilo v Americe impeachment, tedy žalobu na hlavu státu USA a následné zbavení jeho funkce, je-li žaloba úspěšná, v tomto případě mimo jiné za zneužité moci či ohrožení národní bezpečnosti. Nemá příliš šancí na úspěch, protože demokraté nemají v Senátu dostatek hlasů, ale přetřásá se to vydatně.
7) Klima
„Kdo varoval, byl za ekoteroristu,“ vzpomíná dnes na devadesátá léta uznávaný ekolog krajiny Josef Fanta. Platilo, a rozhodně nejen v Česku: byznys především. Hodně toho vyrobit, hodně toho nakoupit, hodně procestovat – ve výsledku rajče na talíř urazí skoro takovou dálku jako Willy Fog. Mantra nekonečného hospodářského růstu a odvození kvality života od míry spotřeby ústí v ohromnou uhlíkovou stopu lidského konání. Jenže se ukázalo, že realita kvůli tomu předběhla i nejčernější vědecké predikce: planeta se otepluje tak rychle, že udržet cíl na 1,5 stupni Celsia, je už skoro nemožné. Někde to znamená záplavy, jinde omezený přísun k pitné vodě, revoluční změny v zemědělství – čili výrobě jídla, bez něhož se těžko někdo obejde. Teď Evropa ve splašeném tempu konstruuje plán, jak být uhlíkově neutrální už v roce 2050, aby zabránila nejhoršímu. Háčky to má dva: největší znečišťovatelé (Čína, USA či Rusko) na to hledí s vlažným až záporným zájmem a evropský byznys je vyděšený, že na uspěchané environmentální nadšení zkolabuje, protože výroba se přesune do hájemství těch nejhorších emitentů, odkud si Evropané nechají všechno dovážet. Včetně skleníkových plynů ve vzduchu, to bude gratis.
8) Letná
Dlouhou dobu to bylo slovo známé hlavně mezi pražskými hipstery, ale letos v létě se Letná propojila se svým starším osudem z roku 1989. Během červnových dnů proběhl v Praze největší protest od dob sametové revoluce. A opět na Letné. Do hlavního města přijelo více než čtvrt milionu lidí z celé republiky, aby vyjádřili svůj nesouhlas se jmenováním Marie Benešové (za ANO) ministryní spravedlnosti; s tím, jak vede úřad prezident Miloš Zeman a posledně, ale nikoliv naposled, s politicko-byznysovým rizikem premiéra Andreje Babiše (ANO). Vadí jeho možný střet zájmů a dotační kauzy s ním spojené. Lidé se vydali na Letnou ještě jednou, den před oslavami třicátého výročí nabytí svobody, opět v nemalém počtu. Protestovat se bude znovu, už proto, že trestní stíhání premiéra opět platí.
9) Motýle
„My v Čechách máme rádi přírodu. My chceme. My máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle! A ty včely mají rádi tu řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda. Já jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě,“ pronesl premiér Andrej Babiš (ANO) koncem května před zástupci Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Jeho česko-slovenská zkomolenina začala obratem žít vlastní život. Vyplodila ohromující množství vtipů, propisovala se v obměnách do seriózního zpravodajství (třeba když premiér vypouštěl do přírody „sysle“), chopili se toho jeho odpůrci (jeden z transparentů na demonstrující Letné hlásal: „Motýle a včele, chtěj Babiše v cele.“, chopil se toho i marketingový tým Babiše, který autorovi husákovského novotvaru vyrobil triko s nápisem „Chceme motýle“.
10) VAR (video asistent rozhodčího)
Když je situace na hřišti nepřehledná, podívá se rozhodčí na video, a bude to křišťálově jasné. Logika, s níž se takzvaný video asistent rozhodčího, zvaný domácky VAR, zaváděl do fotbalu, se poměrně záhy ukázala jako neplatná. Jasné není nic, zato je nový důvod k hádkám. Na velké akci se video použilo poprvé loni na fotbalovém mistrovství světa v Moskvě, v české lize se novinka zavedla minulou sezonu, aby se letos stala mimořádně hojně propíraným bodem prakticky po každém zápase. Docela čerstvou vzpomínkou na emoce, jaké umí VAR vybudit, je utkání Slavie Praha s milánským Interem. Skóre 0:2, Slavia smutná. Sudí se jde podívat na video, gól se ruší, Tomáš Souček pálí, poločas přichází a do kabin se míří za remízového stavu 1:1.
