Pro zaměstnance restaurací, kteří mají měsíční plat kolem 15 tisíc korun a za měsíc si někteří z nich mohli přijít na spropitném až na dvojnásobek svého platu, je to citelný výpadek příjmů. „Lidé šetří na všem, a tedy i na spropitném. Dříve bylo zvykem dát v restauraci spropitné ve výši deseti procent z útraty. Dnes je to často jen tři až pět procent,“ říká provozní smíchovské Staročeské restaurace U Drahokoupilů Aleš Lexa. Nechtěl přitom komentovat, zda majitelé restaurace zvýšili zaměstnancům plat, aby jim vynahradili výpadek příjmů ze spropitného. Alex Novanský, který vlastní pražský Sportbar Zlatá hvězda, považuje zvyšování platů kvůli spropitnému dokonce za antimotivační a rozhodně je neplánuje. „Jaká dostává personál dýška, neřeším, ale pozoruji, že zaměstnanci zchudli a nekupují si třeba tak drahé mobily jako dříve. Je také vidět, že chtějí víc pracovat, aby si vydělali,“ myslí si Novanský. Ještě před rokem Novanský odhadoval, že si pohledné servírky, kterým hosté dávají spropitné častěji, mohou měsíčně přilepšit ke svému platu až o třicet tisíc korun. „Číšníci muži jsou na tom v tomto ohledu o něco hůře,“ podotkl tehdy Novanský.
- 13. června 2009