Každá desátá škola tak bude muset počítat s intervencí v podobě výměny ředitele nebo alespoň s jakousi akademickou supervizí. To se ale nevztahuje na školy, jejichž žáci sice nesplnili požadované standardy, ale mezi svým sedmým a jedenáctým rokem prokázali viditelný pokrok.
Ano, v Británii už měří vzdělávací výsledky s ohledem na přidanou hodnotu, kterou škola dětem poskytla. A ta může být u slabších žáků často větší než u žáků nadaných. I proto mnozí učitelé, ale také další experti na vzdělávání argumentují, že rozumnější než testovat žáky by bylo hodnotit samotné učitele.
Mám dobrou zprávu pro Ludvíka Vaculíka, který se ve svém minulém lidovkovém Posledním slově zastával boháčů. Zároveň navrhl předkládat jim (aby se z té přemíry peněz nezbláznili) různé společenské potřeby, na něž stát nestačí, ať si vyberou, jestli na ně nechtějí něco dát. Zároveň se svým jménem.
Ta dobrá zpráva je, že oni na to kolikrát ani nečekají. Například takový Zdeněk Bakala právě rozdělil deset milionů korun dvaceti mimořádně nadaným a usilovným studentům mířícím na zahraniční univerzity. Náhodou jsem u toho vybírání byla a musím říct, že nebylo vůbec jednoduché, ale že si s tím komise daly opravdu velkou práci. A ještě něco: Bakala není v tomhle ohledu zdaleka sám.
Ve všech vídeňských základních školách by už brzy mohli začít působit náhradní babičky a dědové, kteří by si ve třídách se školáky četli. Projekt má zlepšit čtenářské dovednosti mladších dětí. Právě ve čtení mají totiž rakouští žáci podle nedávno zveřejněné vzdělávací studie PISA značné mezery, dokonce ještě větší než naše děti, které taky nedopadly nijak dobře. Senioři mají jednou či dvakrát týdně docházet k mladším školákům, předčítat jim pohádky, kterým se děti doma vyhýbají kvůli evidentně lákavějším počítačovým hrám, a taky pilovat čtení s těmi slabšími. Dobrý nápad, hodný následování. A je u něj dokonce návod: Nejlepší podle Rakušanů je dohodnout se s nějakou neziskovou organizací, která pak sama dobrovolníky do škol posílá. (A možná předtím ještě ověří jejich spolehlivost.)
O autorovi| ŠKOLA Radky Kvačkové
