Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Ve stínu bylo 35 stupňů, ve skafandru měli dvojnásobek a nesměli udělat chybu. Jak cvičí vojenští chemici

Armádní chemik při odběru vzorku z munice s otravnou látkou. foto:  Michal Šula, MAFRA

Reportáž
TISÁ - Do lesů na severu Čech dopadá raketa s otravnou látkou. Nastává poplach. Vedle záchranářů na místo míří také vojenští chemici, jejichž cílem je určit rozsah nebezpečí a co nejvíce jej zmírnit. Plynou minuty, které si žádají přesné postupy. Ačkoli jde o taktické cvičení, jehož se zúčastnil i reportér LN, armáda na hrozby tohoto typu musí být připravena.
  5:00

Zasažené osoby jsou dekontaminovány, zranění ošetřováni. Na řadu přichází „odběráři“. Dvojice vojáků v ochranném filtračním převleku se dlouho obléká. Vše musí být důsledně utěsněno.

Čelí raketám v Afghánistánu, dohlíželi na Obamu. Armádní psi stojí i sto tisíc, tvrdí jejich ‚šéf‘

Nervozita stoupá. K ní se přidává spalující horko. V ochranném skafandru se pětatřicet stupňů ve stínu mění v až dvojnásobnou teplotu. Stačí, aby muži z libereckého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany sklopili hlavu a z dýchacího otvoru jejich plynových masek prokapává pot. To jen pro představu, jak se asi cítí. Na sebemenší pochybení přitom není prostor.

Dvojice vojáků v ochranném filtračním převleku se dlouho ustrojuje. Vše musí být důsledně utěsněno.

„Když se splete pošťák, dá balíček do jiné schránky. Ale chemici udělat chybu nesmí, může to mít fatální následky. Ohrozí nejen život vlastní, ale i ostatních,“ tvrdí kapitán Jan Kovačičin, zástupce náčelníka štábu 312. praporu.

Oba vojáci pozvolným krokem postupují k toxické střele. Nejprve lopatkou prohrabávají hlínu a odebírají její část. Vzorek získávají i z munice. Následně provádějí sérii podrobnějších měření, aby otravnou látku přesně detekovali.

„Odběráři“ se připravují na analýzu odebraných vzorků.

„Tím, že ho odeberou, to nekončí, vzorek musí být chráněný. Musí ho dát do jednoho obalu, který uzavřou a vloží do dalšího obalu s aktivním uhlím. Ten zapečetí a vloží ještě do jednoho,“ popisuje postup Kovačičin s tím, že než bude vzorek odeslán k sofistikovanější analýze, musí být důkladně popsán.

100 let a podpis Masaryka

Vojenská posádka v Liberci existuje od roku 1867. Její moderní éra se však datuje od roku 1977, kdy vznikla 102. brigáda chemické obrany, která začala výrazněji využívat vědu a výzkum. V roce 2013 došlo k reorganizaci z brigády na pluk zaměřující se především na vojenské hrozby a průmyslová neštěstí.

„31. pluk je určen k plánování, řízení a provádění komplexního chemického zabezpečení činnosti vojsk a ochrany proti zbraním hromadného ničení a průmyslovým nebezpečným látkám v operaci,“ přibližuje náplň jednotky nyní již bývalý velitel, plukovník Karel Navrátil, který během léta ve funkci skončil.

Dekontaminací odmořovací směsí musí projít nejen samotní vojáci, ale také...
Příjezd vojáků na dekontaminaci po zásahu.

Útvar, jenž si v sobotu 21. září v severočeském městě připomene výročí 100 let zřízení plynového a chemického vojska (výnos tehdy podepsal prezident TGM), se sestává ze tří částí – 311. a 312. praporu a 314. centra výstrahy zbraní hromadného ničení (ZHN). Posledně zmíněný oddíl sídlí v Hostivici u Prahy, a tvoří jej vědci, kteří mají na starost primárně zpracovávání informací týkajících se radiační situace v Česku. Získaná data posléze s odborným a vědeckým komentářem předávají do Liberce.

Pod přísným dohledem. Důležité armádní vrtulníky střeží malé ‚město‘

„Když se něco stane, centrum musí být schopno přinést odpovědi na základní otázky: co přesně se stalo, jak moc to postihlo území republiky, na jak dlouho a jak to ovlivní činnost vojsk a státu,“ líčí Navrátil.

Ale od začátku. Ve chvíli, kdy situace tohoto typu skutečně nastane, na místo jako první vyjedou speciální chemické jednotky – vždy minimálně dva „odběráři“. Provedou prvotní měření, vytyčí kontaminovanou oblast, zjistí co, v jaké míře a jaké koncentraci uniklo, jakým způsobem se látka – ať už v plynném, kapalném či pevném skupenství – šíří, a jestli například nedošlo ke znečištění podzemních vod. Odebrané vzorky následně postoupí podrobnějším laboratorním analýzám. Zároveň probíhá nezbytná dekontaminace a poskytnutí lékařské péče zraněným.

Zbraně zvlášť, oděvy zvlášť. Proces dekontaminace má přesné postupy.

„Při dekontaminaci raněných musí proběhnout rychlá triáž, tedy jejich roztřídění. Řeč je totiž o stovkách až tisících osob, kteří nastupují na místo dekontaminace v krátké době. Řeší se například, jestli dotyčný je při vědomí a komunikuje, nebo má krvácející zranění,“ popisuje plukovník.

Směsí, která rozloží zbytky chemických látek, se vedle lidí odmořuje také terén, materiál a technika včetně té rozměrnější, jako jsou třeba vrtulníky a letadla. „Výzvou je dekontaminace citlivých materiálů – vysílaček, mobilů, laptopů. Na tom se hodně pracuje, protože jde o příslušenství, které pak člověk nadále používá,“ říká Karel Navrátil se slovy, že znečistěné oděvy skončí obvykle v odpadu. Kontaminované osoby namísto nich obdrží jednorázový overal.

Jedna z částí dekontaminační stanice pro techniku.

Na našem území jsou armádní chemici využíváni zřídkakdy. V rámci Integrovaného záchranného systému fungují jako „záloha“ hasičů pro technicky a časově náročné případy. O součinnost jsou často žádáni při skladování nebezpečných látek. Pomáhali rovněž při povodních v roce 2002, kdy došlo k poškození chemického podniku v Neratovicích, či při stejné přírodní katastrofě v letech 2010 a 2013, kdy prováděli například dekontaminace sklepních prostorů v Praze.

„Neustále se může něco stát. Po železnici a silnicích jsou denně přepravovány tuny nebezpečných látek. A jednotka musí být připravena,“ podotýká Navrátil.

Dalším krizovým scénářem, který v Česku může potenciálně nastat, je havárie spojená s provozem dvou tuzemských jaderných elektráren (Temelín, Dukovany). Ač něco takového podle Navrátila příliš nehrozí, armáda se na to chystá. Vojáci by v daném případě byli zodpovědní zejména za dekontaminaci a provádění radiačního průzkumu. A to i ze vzduchu, což je poněkud unikátní záležitost. Speciální přístroj hostivických odborníků postačí zapojit do palubních zdrojů vojenské helikoptéry.

Co se týče dekontaminace, již nyní mají armádní chemici u každé elektrárny vytipováno pět míst, kde by mohla být postavena odmořovací stanice. Záleží totiž na mnoha faktorech, namátkou směru větru, únosnosti terénu či blízkosti vydatného zdroje vody (rybníku, řeky).

Mobilní dekontaminační stanice, kterou jsou armádní chemici schopni postavit během několika desítek minut.

„Nemůžete ji postavit na louce, která vypadá krásně, ale když na ní vypustíte dvacet kubíků vody, máte z ní kačák, po kolena se brodíte v blátě a náklaďáky neprojedou,“ vysvětluje plukovník s tím, že ideálním prostorem pro tyto účely je vojenské letiště v Bechyně nedaleko jaderné elektrárny Temelín.

Cvičení za polárním kruhem

Liberečtí chemici se též účastní řady zahraničních cvičení. Každoročně cestují za polární kruh, aby zjistili, jak se jejich přístroje a chemické látky chovají při teplotách -40 stupňů Celsia. „Umíme pracovat v pouštích za obrovského horka, sucha, vlhka, ale musíme se i učit jak pracovat v této brutální zimě.“

VIDEO: ‚Jsem generál Opata a mám pro vás velice důležité sdělení!‘ Armáda kvůli supertendru změnila styl komunikace

Zhruba dvacítka příslušníků libereckého pluku je dlouhodobě nasazena v Iráku, jednotlivci v Afghánistánu. Na Blízkém východě trénují tamní specialisty, kteří posléze získané znalosti a zkušenosti předávají dalším tamním řadovým vojákům. Jako pozorovatelé působí armádní chemici v rámci operací OSN také v Demokratické republice Kongo či Středoafrické republice.

Uniformu se siluetou Ještědu v modročerveném logu momentálně obléká zhruba osm set lidí, z nichž patnáct procent jsou ženy. K nim lze přičíst i pětatřicetičlennou četu vojáků v záloze. Tento počet by se navíc příští rok mohl rozrůst až na 900 osob, neboť zájem je obrovský.

Vojáci sloužící ve vzhledných, zrekonstruovaných kasárnách s dominantní věží v centru Liberce, mají k dispozici zhruba dvě stě kusů techniky, mezi nimi i speciální chemické Land Rovery. Ty by do roku 2022 mělo nahradit 40 obrněných vozů na podvozku Iveco za více než pět miliard korun.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...