Vojtěch potvrdil, že vláda bude požadovat, aby Sněmovna projednala změnu zákona umožňující očkovat proti covidu-19 lékárníkům a zubařům, ve zrychleném režimu.
V tuto chvíli může očkovat atestovaný lékař, ale toto se netýká zubařů či lékárníků. „Vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, je na místě tuto změnu zákona přijmout a umožnit očkování zubním lékařům i lékárníkům,“ uvedl s tím, že vláda vycházela z německé právní úpravy, která očkování těmto profesím minulý týden umožnila.
Další schválené návrhy se týkají změn v mimořádných opatřeních. „Mají ulehčit zaměstnancům, potažmo dětem a jejich rodičům při testování. Nyní platí systém, že když je zaměstnanec nebo dítě testováno pozitivně v rámci plošného testování, musí jít na konfirmační test PCR,“ popsal.
K tomuto testování však musí mít vystavenou žádanku, kterou vystavují praktičtí lékaři. Ti si však opakovaně stěžují, že jsou tímto úkonem zahlceni a nemohou se věnovat další péči o pacienty. „U zaměstnanců to bude fungovat tak, že mu zaměstnavatel vydá vzorové potvrzení, a s tím půjde na odběrové místo. Nebude nutný krok žádání praktického lékaře o vystavení žádanky,“ řekl Vojtěch s tím, že změna bude účinná od 20. prosince.
Žádanky pro děti budou vystavovat hygieny
Další změna se týká testování ve školách. „Bude se týkat dětí, kterým bude žádanku vystavovat krajská hygienická stanice,“ řekl s tím, že toto bude účinné od 3. ledna. „Mělo by to zrychlit proces, aby se děti co nejdříve dostaly ke konfirmačnímu testu.“
Od 14. prosince se pak změní plošné testování ve školách metodou PCR. Na základě požadavků z praxe nebude striktně vázáno na pondělí. „Školy si budou moci zvolit i jiný den pro testování, byť zůstává sedmidenní frekvence.“
Dohody rodičů o dětech po rozvodu
Vláda také opět podpořila poslaneckou novelu občanského zákoníku, která má umožnit dohodu rodičů o opatrovnictví dětí a placení výživného po rozvodu bez rozhodnutí opatrovnického soudu. Poslanecká novela je totiž podle předkládací zprávy obsahově shodná s loňskou vládní i poslaneckou předlohou, které ale Sněmovna v minulém funkčním období nestihla do voleb projednat. Rozhodnutí kabinetu oznámil na dnešní tiskové konferenci vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu v demisi Karel Havlíček.
Cílem novely je snížení zásahu státu do rodinných záležitostí a podpora odpovědnosti rodičů za záležitosti jejich dítěte. Novela má proto zejména umožnit uzavírat dohody o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu bez nutnosti jejich schválení opatrovnickým soudem dítěte.
Novela má současně nastavit soudní poplatky tak, aby podporovaly smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí dítěte a zabránit opakovaným šikanózním návrhům na nařízení předběžného opatření ve věcech péče soudu o nezletilé.
Vláda jednala také o mírném navýšení dávek na bydlení. Ministerstvo práce navrhuje od ledna zvednout částky pro jejich výpočet, tedy takzvané normativní náklady na bydlení. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že nejvíce času zabralo právě debatování o těchto příspěvcích. „Bylo nutné, aby vláda toto nařízení dnes schválila, protože se stanovuje na celý kalendářní rok,“ nastínila. Počítá se podle indexu spotřebitelských cen, které se počítají za předcházející čtvrtletí, kdy dramaticky vzrostly ceny energií. Vláda schválila nařízení tak, jak bylo předloženo, rovněž jako novelu zákona o státní a sociální podpoře.
Návrh SPD na obecné referendum neprošel
Se zavedením obecného referenda podle návrhu poslanců SPD kabinet ANO a ČSSD v demisi nesouhlasil. Úprava by podle vládních legislativců přinesla rizika líbivých řešení. Končící kabinet tak zákonodárcům pošle k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu záporné stanovisko.
Obyvatelé by v rámci referend mohli rozhodovat ve všelidovém hlasování podle předlohy téměř o čemkoli ve vnitřní nebo zahraniční politice státu. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, státní rozpočet a daně a poplatky.
Vládní legislativci se pozastavili nad tím, že lidé by mohli hlasovat také třeba o bezpečnostních otázkách, o základním fungování státu i o právních předpisech, přičemž nejsou vyloučeny ani ústavní zákony. „Vláda považuje návrh ústavního zákona za problematický, neboť přináší značná rizika populistických řešení,“ stojí ve zveřejněném stanovisku.
