1. dubna 2017 14:26, aktualizováno  15:16 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Jednobarevné vlády ANO bych se bál, tvrdí politolog Lebeda

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Tomáš Lebeda, politolog a sociolog. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Lebeda, politolog a sociolog. | foto: MAFRA

PRAHA Docent olomoucké katedry politologie a evropských studií Tomáš Lebeda (40 let) vysvětluje, proč letošní předvolební kampaň bude nebývalá. Oceňuje odvahu lidovců a starostů k vytvoření společného projektu. A míní, že Miloše Zemana může porazit jen kandidát s politickou zkušeností.

LN: Je letošní kampaň do sněmovních voleb oproti minulosti nějak výjimečná? Co lze od kampaně očekávat?
Ocitli jsme se v nezvyklé situaci. Koaliční strany, které spolu ve vládě spolupracují, si jsou hlavními soupeři. Nejen hnutí ANO a ČSSD, ale i vládní lidovci společně s opozičním hnutím STAN mají ambici stát se silným politickým hráčem a chtějí být alternativou zmíněným dvěma velkým stranám. V těchto sněmovních volbách se poprvé obnaží skutečnost, že nepůjde o klasický souboj levice s pravicí.

Bude to ještě markantnější než ve volbách v roce 2013, kdy klasickou levo-pravou kampaň ještě vedly tradiční strany. Tehdy si ještě neuvědomovaly masivní nástup hnutí ANO. Jsem velmi zvědavý, zda v kampani dojde na strategii „všichni proti ANO“. Nebo jestli nastane boj všech proti všem, případně jestli vzniknou tiché aliance. Jistou roli sehraje i paralelní prezidentská kampaň.

LN: Na nedávném sjezdu ČSSD se hovořilo o tom, že tématem voleb bude udržení demokracie v Česku a zastavení nástupu autoritářského režimu. Je taková obava na místě?
Sociální demokracie se tímto vymezuje vůči politice hnutí ANO. Samozřejmě jádro tohoto sdělení zcela bez ratia není. Propojení politiky, byznysu a médií pro demokracii zdravé není. Země to snad přežije, stejně tak, jako přežila různé korupční aféry spojené s­ ODS a ČSSD.

LN: Takže nehrozí, že s koncem roku v České republice nastane diktatura?
Takhle. Jsou politici, kteří svým nastavením a myšlením jsou demokraté. Jiní jsou spíše manažeři a lidé, kteří jsou ze své profese zvyklí diktovat. Nemyslím si, že by to v českých podmínkách hrozilo, ale čistě hypoteticky: kdyby Andrej Babiš dostal od voličů příležitost vládnout sám, mohl by se v ­plné míře projevit jeho způsob myšlení. To je dáno tím, že když 20 let děláte manažerská rozhodnutí a nejste zvyklý, že vám někdo oponuje, je zcela logické, že se takové uvažování projeví i v politice.

Asi bych se obával, kdyby ANO vyhrálo takovým způsobem, že by mohlo vládnout samo. Obával bych se víc než u jiných stran. Na druhou stranu jsem stále klidný, protože v České republice k situaci, že by jedna strana ovládla celou scénu, nikdy nedošlo. V­rámci koaličního vládnutí se navíc Andrej Babiš i hnutí ANO chovali poměrně standardně. Po třech a půl letech zkušeností s hnutím ANO se zatím nedá říci, že by se odchylovalo od chování, které očekáváme od standardní vládní strany.

LN: Předvolební průzkumy chrlí rozdílná čísla. Jak se v nich vyznat?
Doporučil bych, aby se lidé průzkumy příliš neřídili. Pohybuji se v oblasti průzkumů řadu let, agentury disponují cennými daty. Nemyslím si ale, že předvolební průzkumy by měly hrát klíčovou roli při rozhodování voličů. Navíc, a to bych chtěl podtrhnout, ve volbách v roce 2010 i 2013 se dostaly do sněmovny nové strany. Strach, že nějaká strana se do sněmovny nedostane, značně opadl. Z toho důvodu doporučuji méně se ohlížet na průzkumy a více se soustředit na program, se kterým strany přicházejí. Osobně bych průzkumy nepřeceňoval, zvláště proto, že agentury se ve svých závěrech značně liší.

LN: Které agentuře se v posledních letech dařilo nejpřesněji předpovědět výsledky voleb?
Před volbami v roce 2013 odvedly dobrou práci agentury spolupracující s Českou televizí – tedy TNS Aisa a Median. Na to, v jak turbulentní době se volby před čtyřmi lety odehrály, zmiňované agentury odhadly trendy a nálady ve společnosti – tehdejší vzestup ANO a sestupný trend ČSSD. Jejich průzkumy dávají smysl a tehdy odvedly dobrou práci. Nemám důvod jejich číslům v současnosti nevěřit.

LN: Z únorového průzkumu agentury CVVM vyplynulo, že z představitelů politických stran Češi nejvíce věří Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi, který překonal i premiéra Bohuslava Sobotku. O čem to svědčí?
Andrej Babiš i Tomio Okamura nabízejí lidem jasná a srozumitelná řešení, byť často pochybuji o tom, nakolik jsou tato řešení realistická. Andrej Babiš si pohrává s lehčím populismem, Tomio Okamura s těžším, xenofobním a nacionalistickým populismem. Babiše můžeme kritizovat za propojení peněz, politiky a médií, Tomio Okamura je ale zcela jiná kategorie. Jeho populismus je nebezpečnější. Evropa zažila dvě světové války, které zažehl právě nacionalismus. Rozviřovat v Evropě nacionalismus a xenofobii je velice nebezpečné. Kdo zná trochu historii, ví, o čem mluvím.

LN: Jaké menší strany se podle vás mohou letos dostat do sněmovny? V preferencích se kolem pěti procent pohybují Piráti a Okamurova SPD.
Tyto strany mají asi největší šanci překročit pětiprocentní hranici. U Pirátů bude hodně záležet na tom, zda zmobilizují mladé voliče. Pokud ano, mají šanci na úspěch. U populistických subjektů jako SPD bude záležet na tom, kolik jich celkově bude kandidovat a nakolik se mezi nimi rozmělní hlasy.

LN: V kategorii ohrožených se ocitla TOP 09. Jaké jí dáváte šance?
TOP 09 stojí před klíčovými volbami. Je vážným problémem, že si strana za dobu svého působení v parlamentu nedokázala vytvořit tým silných osobností. Za Miroslavem Kalouskem je řada málo viditelných politiků, kteří nedokážou pravicového voliče příliš oslovit. Je to chyba obou lídrů TOP09, ať už Karla Schwarzenberga nebo Miroslava Kalouska. Nevytvořili dostatečný počet nástupců a lidí, kteří by TOP 09 dokázali personálně ztělesňovat. Dokud byl v čele Karel Schwarzenberg, problém se neobnažil. Teď je předsedou Miroslav Kalousek, jenž je natolik kontroverzní, že by potřeboval tým zajímavých politiků, kteří by oslovili voliče, pro něž Miroslav Kalousek není zajímavý. On dnes navíc působí poměrně vyčerpaně, což není dobrá výchozí situace. Dvoje poslední volby ukázaly, že u voličů bodují zajímavé osobnosti. Nejde jen o TOP 09, ukazuje se totiž i u jiných stran, že když nemají výrazné osobnosti, hlasy postupně ztrácejí.

LN: Kalouskovu stranu může ohrozit nově se formující pakt KDU-ČSL a hnutí Starostů a nezávislých (STAN). Nemůže toto spojení ohrozit blížící se sjezd lidovců?
Věřím, že se obě strany dohodnou. V projektu už zašli tak daleko, že by pro ně bylo větší ztrátou z dohody vycouvat. Za druhé si myslím, že jejich spolupráce je smysluplná a racionální. Starostové i lidovci mají ohromné zázemí na lokální úrovni. Mají tradiční voličskou základnu. Starostové navíc v podzimních volbách ukázali, že umějí zmobilizovat voliče i v jiných volbách než jen těch komunálních. Na druhou stranu nevýhodou je, že oba hráči jsou silnější na venkově než ve velkých městech. Budou muset zapracovat na tom, aby se stali zajímavými i pro městské voliče. Současné vedení KDU-ČSL i někteří členové vedení STAN by toho měli být schopni.

LN: Mají lidovci a starostové šanci dostat se do sněmovny?
Mně se líbí, že se vytváří koalice, která má odvahu do toho jít. Když od začátku někdo bude hrát na jistotu, bude vidět, že mu jde hlavně o to, aby nějak zásadně neprohrál a neztratil. Lidovci a starostové přijali strategii „všechno, nebo nic“. Oba subjekty vědí, jaké to je nebýt v Poslanecké sněmovně. Vědí, že to není nic zničujícího. Dohromady nabízejí sílu, která může konkurovat ČSSD a hnutí ANO. Úspěchu KDU-ČSL a STAN by navíc nahrával i volební systém, který posiluje silnější hráče oproti slabším.

LN: Neohrozí rýsující se dohodu zlínský region KDU-ČSL pod vedením Jiřího Čunka, který spolupráci se starosty zrovna nefandí?
Jiří Čunek má po volebním úspěchu loni na podzim velké sebevědomí. To, že je úspěšný na Zlínsku, ale neznamená, že nenarazí opět v celostátní politice. Pokud bude vystupovat proti stávajícímu vedení KDU-ČSL, nebude jí dělat dobrou službu. Zatímco on stál na počátku krize lidovců, současné vedení vrátilo stranu zpět do vysoké politiky.

LN: Paralelně se sněmovními volbami poběží i prezidentská kampaň. Je Miloš Zeman porazitelný?
Každý je porazitelný. Je ale třeba říct, že Miloš Zeman je ve výrazně výhodnější pozici než před prvními volbami. Sice je o pět let starší, což hraje v jeho neprospěch, je však relativně populárním prezidentem a vede permanentní kampaň. Objíždí regiony a setkává se s lidmi. Jeho spolupracovníci šikovně komunikují s jeho sympatizanty. Nebude snadné ho porazit.

LN: Má takovou sílu, že nemusí vést kampaň?
Když Miloš Zeman řekne, že nepovede předvolební kampaň, ještě to neznamená, že ji opravdu nepovede. Spíše se bude vyhýbat částím kampaně, které by pro něj byly nepříjemné – třeba ty, kde by proti němu hrál jeho zdravotní stav. Z pozice prezidenta si ale může snáze vybírat, kdy pro něho bude výhodné vystoupit. Tyto volby budou mnohem důležitější než ty první. Poprvé se dostaneme do situace, kdy jeden kandidát bude obhajovat a ostatní budou vyzyvatelé. Bude důležité, jak se k prezidentským volbám postaví média. Bude se totiž vytvářet precedent a vzorce do budoucna. Pokud se obhajujícímu prezidentovi umožní, aby si vybíral jen to, co se mu zrovna hodí, může se tento vzorec opakovat i v dalších volbách. Nemyslím si, že vytvoření takovéto privilegované pozice prezidentského obhájce by bylo zdravé pro politický systém.

LN: Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček se začal navážet do nového prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Jde o úlet, nebo to svědčí o prezidentově nervozitě z Drahoše?
Svědčí to především o nestandardním postavení mluvčího hlavy státu. Slova pana Ovčáčka bychom neměli oddělovat od jeho funkce. Když něco řekne Jiří Ovčáček, z titulu jeho funkce to znamená, že to říká prezident. Ale zpět k dotazu. Nechci, aby to vůči profesoru Drahošovi vyznělo negativně, ale jako politolog se domnívám, že v přímé prezidentské volbě má velmi malé šance ohrozit Miloše Zemana. Je kandidátem, u něhož si snad umím představit, že by jako nepolitik uspěl v nepřímé prezidentské volbě.

V České republice jsme ale doposud byli zvyklí, že prezidenty se stávali politici. Po Václavu Havlovi přišli do úřadu dva lídrové dvou nejsilnějších politických stran – Václav Klaus a Miloš Zeman. Nedokážu si příliš představit, že voliči zvolí někoho bez politických zkušeností. Pan Drahoš je vědec a k masovému voliči má dost daleko. Ovčáčkovy útoky jsou spíše vzkazem, že se prezident profesora Drahoše nebojí a že mu nic nedaruje. Člověka, který kandiduje vně politiky, může tvrdost politického terénu zaskočit.

LN: Takže šanci pokořit Zemana mají primárně kandidáti s politickou zkušeností?
Klíčové je, jak charismatický daný kandidát bude. Myslím si ale, že taková osobnost by měla mít politickou zkušenost.

  • 25Diskuse


Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz