Prezidenti nakonec podepsali smlouvu každý svým perem. Vzhledem k tomu, že je Obama levák, do sebe s Medveděvem málem strkali lokty.
PRAHA Již od půl osmé ráno se na Pražský hrad začaly trousit skupinky novinářů. V tiskové místnosti vládl podezřelý klid, jako by ani nic nenasvědčovalo tomu, k jaké klíčové události se schylovalo. Český prezident Václav Klaus nejprve na nádvoří přivítal svého amerického kolegu Baracka Obamu. Původně měl již v tříminutovém rozestupu dorazit i Dmitrij Medveděv, ten si ale dal na čas a celý program tak začínal nabírat skluz. Stejně tak rostla i nervozita mezi zástupci médií.
O akreditaci si jich požádalo téměř 1200, na akci se jich ale dostal jen omezený počet, sto Američanů, stejný počet Rusů a podobný počet z Česka a ostatních zemí. Asi v půl jedenácté se začaly první hloučky fotografů srocovat u dveří Španělského sálu. A byl mezi nimi doslova boj o každý centimetr. Kdo se totiž dostal do sálu nejdříve, získal nejlepší místo.
Asi dvacet minut před polednem se dveře otevřely. Ve Španělském sále již byla přítomna celá česká vláda i zástupci politického a církevního života. Zatímco spolu konverzovali, novináři v zadní části sálu točili stand-upy, ve kterých oznamovali, že ceremonie nejspíš v poledne, jak bylo původně plánováno, nezačne. V půl jedné sál utichl. Za zvuku slavnostní fanfáry do něj vstoupili společně Obama s Medveděvem a mířili k nedalekému stolu. Celý sál povstal. Pro oba státníky byla připravena psací souprava z doby T. G. Masaryka, Obama i Medveděv ale nakonec použili pro podpis nové odzbrojovací smlouvy vlastní pera. Americký prezident je levák, ruský pravák, takže v jednu chvíli do sebe málem lokty naráželi. Jinak bylo slyšet jen cvakání fotoaparátů.
Každý z nich měl poté asi desetiminutový proslov, po kterém následovaly otázky novinářů. Vzhledem k tomu, že šlo primárně o ruskoamerickou akci, kde byla Praha hostitelem, dvě příslušely americkým médiím a dvě ruským. Oba muži vypadali uvolněně, oslovovali se Baracku a Dmitriji a navzájem se tak trochu špičkovali, kdo z nich by měl na dotazy odpovídat první.
Za hodinu celá ceremonie skončila a politici se odebrali do Rudolfovy galerie na slavnostní oběd. Jak uvedl Václav Klaus, po jeho boku seděli oba prezidenti, takže většinou konverzovali jen spolu. „Mluvilo se spíše anglicky než rusky. Prezident Medveděv, který rozumí anglicky, ale sám mluví rusky, měl za sebou překladatele,“ prozradil český prezident.
Probírali prý rozličná témata, jak týkající se právě smlouvy o snížení počtu jaderných zbraní, tak o Íránu, Severní Koreji a také o nynější dramatické situaci v Kyrgyzstánu. Oba prezidenti si dokonce mezi podpisem smlouvy a obědem odskočili telefonovat právě kvůli převratu v této zemi – mají zde totiž své vojáky.
Co bylo na uspořádání celé akce nejtěžší? Prý domluva s plánovači, kteří do země přijeli s předstihem. „Přicházejí z velmi rozporuplnými názory. O mnohých z těchto názorů já říkám svým lidem: neposlouchejte to zas tak moc. On to ani ten Obama ani Medveděv nevědí, to řeší tihle lidé za ně. Jsou papežštější než papež,“ poznamenal Klaus. „Kdybychom si my s prezidenty na to mohli hodinu sednout, tak bychom se domluvili velmi snadno.“
***
Oba muži vypadali uvolněně, oslovovali se Baracku a Dmitriji a tak trochu se špičkovali
Starost s židlí
Smlouva mezi USA a Ruskem musela být podepsána za rovných podmínek. A tak Dmitriji Medveděvovi, který patří mezi hlavy státu s menší tělesnou výškou (162 cm), museli organizátoři nastavovat židli, aby při podpisu neseděl níž než Barack Obama (186). Židle jsou na první pohled totožné. Při bližším prozkoumání jsou ale nohy té Medveděvovy nastavené bílými „špunty“.
